Vojtěch Filip blahopřál Bořivoji Laudovi k devadesátinám

Jihočeský kraj se svými lesy, řekami a rybníky se před 90 lety stal trvalým domovem akademického malíře, grafika Bořivoje Laudy. Narodil se v Jindřichově Hradci (2. srpna 1922), školní léta ale prožil v Táboře. Nezapřel otce, významného malíře a grafika, kterého sledoval při práci, když jej s bratrem bral do plenéru.

Výtvarnému umění pak zasvětil celý svůj život. To, co udělal pro svůj kraj i pro komunistickou stranu ocenil v pondělí předseda ÚV KSČM a poslanec Vojtěch Filip. Setkal se s ním na výstavě v Borovanech u Českých Budějovic, kde mu předal pozdravný dopis ústředního výboru strany a blahopřál mu k významnému životnímu jubileu.

O den později na setkání s těmi, kteří spolu s ním připravovali Jihočeský lidový kalendář, mu blahopřál předseda JčKV KSČM, poslanec Petr Braný a předseda OV KSČM v Českých Budějovicích Bohuslav Mrázek.

Inspiroval se lidovým uměním

Bořivoj Lauda maturoval v roce 1940, kdy již byly německou okupační správou všechny vysoké školy zavřeny. Naštěstí se jej ujal středoškolský profesor Jindřich Schenk, který mu umožnil docházet do svého ateliéru a spolu s ním malovat a kreslit modely.

Z té doby je také Laudův první obrázek dívky v kroji z jihočeských blat. Jeho vztah k lidovému umění se v něm dál prohluboval, a když po válce studoval na Vysoké uměleckoprůmyslové škole, vytvořil spolu s partou studentů zvláštní folklorní skupinu, která se později stala jednou ze základních součástí Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka.

* * *

Po vysokoškolských studiích pracoval jako výtvarník-scénograf v Československém státním souboru písní a tanců. Lidové umění a zvykosloví se stalo jednou z hlavních inspirací jeho umělecké tvorby.

S uměním národů tří kontinentů měl možnost se seznámit na čtyřech světových festivalech mládeže a studentstva. Návštěvy světových muzeí a galerií mu pak poskytly důležité poznatky pro jeho pozdější práci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, kterou jako ředitel vedl celých 16 let.

Když odešel do důchodu, vrátil se ke svému původnímu povolání grafika designéra a scénografa v oboru tanečních kostýmů.

»Předpokladem pro práci v těchto oborech je volná tvorba kreslířská a malířská, které obohacují uměleckou fantazii a obrazotvornost,« říká o své práci. »Jsou individuální komunikací umělce, dnešní stav světa je přímo provokující svými ekologickými a společenskopolitickými problémy.«

* * *

Byl to právě Bořivoj Lauda, který v roce 2003 přišel spolu s dalšími s myšlenkou na založení Jihočeského sdružení Výboru národní kultury a o rok později se objevil nápad na vydávání Jihočeského lidového kalendáře. Kalendář pojal jako hlavní cestu komunikace sdružení s veřejností. Ten pak přes nejrůznější problémy vycházel celých osm let.

Originály grafických listů  z Kalendáře, obrazy, návrhy plakátů i postavy z dětského světa – Pižduchy z textilních materiálů – mohli vidět návštěvníci v borovanském zámeckému muzeu. A nebylo jich málo – shodou šťastných okolností se výstava konala souběžně s Borovanským borůvkobraním a tak těch, kteří do výstavního sálu přišli, byly skutečně tisíce.

»Tvorba Bořivoje Laudy není určena pro pár snobů, kteří obrazy ukrývají v soukromých sbírkách. Patří všem lidem a je současně svědectvím minulosti, zejména té, kterou miluje a jíž zasvětil velkou část svého života, lidovému umění, které navzdory všemu modernímu přežívá,« řekl o tvorbě našeho jubilanta Vojtěch Filip.

Josef CÍSLER

**************

Na této straně 4 si z domácího zpravodajství kromě jiného ještě můžete např. přečíst:

To vše buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

**************

3. 8. 2012  Josef CÍSLER