Na letecké záchrance se budou i nadále podílet soukromníci

Leteckou záchrannou službu by měli i po roce 2020 zajišťovat kromě policie a armády také soukromníci. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ustoupila tak od původního plánu, že bude vrtulníky provozovat státní podnik, který schválil v září 2017 tehdejší kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Důvodem jsou vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se na řešení shodly i Asociace krajů a Asociace zdravotnických záchranných služeb.

Teď letecká záchranná služba vzlétá z deseti základen. V Plzni a v jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy - Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové firma DSA, Jihlavu a Ostravu HAT a Olomouc ATE. V návrhu se také počítá s deseti základnami. Pražskou bude i nadále obhospodařovat policie a plzeňskou armáda, ostatní soukromé firmy.

»Osm stanovišť by mělo být vysoutěženo v následující zakázce, kterou chceme vypsat během následujících tří měsíců. Chceme, aby zakázka byla dokončena do konce tohoto roku, aby byl dostatečný čas na to, aby se všichni připravili v přechodném období na nové provozovatele,« řekl novinářům Vojtěch.

Stát se nemůže chovat jako firma

Základny v Praze, Plzni, v Plané u Českých Budějovic, kam se má vrátit základna z Bechyně, Ostravě a Hradci Králové budou mít nonstop pohotovost, ostatní budou v provozu jen mezi 07.00 a 20.00. Vlastní základnu žádají i Karlovarský a Zlínský kraj, ministerstvo ale plánuje zabezpečit ji smlouvami se Slovenskem a Německem.

»U Karlovarského kraje je pravda, že část není obsloužena do dvacetiminutové vzdálenosti leteckou záchrannou službou, na druhou stranu takto už to funguje dlouhodobě a je pravdou, že letecká záchranná služba není jediný prostředek pro záchranu pacientů. Vždy vyjíždí i pozemní složka,« poznamenal Vojtěch.

Premiéra A. Babiše mrzí, že leteckou záchrannou službu nebude stát provozovat. »My jsme to řešili s panem ministrem (Vojtěchem), byli jsme i na ministerstvu financí. Ale nejsou piloti, není to v investičním plánu, je to všechno složité, takže stát bohužel není firma, a proto se nemůže chovat logicky jako firma,« řekl Babiš.

Roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 125 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun.

Nereálné termíny

Původní návrh na vznik státní firmy vzešel z expertní komise, s jejími závěry nesouhlasila Asociace krajů ČR. Proti byly i některé politické strany a ministerstva. Vznik státního podniku měl podporu hlavně ANO, KSČM a Zelených. Vojtěch i loni mluvil o tom, že ANO stále počítá se vznikem státem řízené organizace, jen původní termíny označil za nereálné. Počítal s pořízením vrtulníků a potřebou až 30 pilotů, což bylo také podle kritiků nereálné.

Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1 055 000 obyvatel, v Rakousku 343 000 obyvatel a v Polsku 2 226 000 lidí.

V roce 2017 měly zdravotnické záchranné služby téměř 1,1 milionu výjezdů. Přibližně ve třech procentech nejzávažnějších případů vzlétá k pacientovi záchranářský vrtulník, jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.

 


Jakou leteckou záchrannou službu doopravdy vláda chce?

Otázky pro člena zdravotnického výboru Zastupitelstva Libereckého kraje Stanislava Mackovíka (KSČM)

Podle vlády by měli Leteckou záchrannou službu i po roce 2020 zajišťovat kromě policie a armády také soukromníci. Překvapilo vás toto rozhodnutí?

Nepřekvapilo a v současné době to bylo jediné možné rozhodnutí. Znamená to, že Letecká záchranná služba bude v ČR po roce 2020 fungovat podle osvědčeného modelu, a to je dobře. Stát sice před dvěma lety přišel s návrhem na zřízení státního podniku - nicméně od té doby neudělal vůbec žádný krok, který by ke vzniku státního provozovatele vedl. Jediným hmatatelným výsledkem vládního snažení se stal pokles zásahů LZS v Ústeckém kraji na rozhraní let 2016/2017 a »prošustrování« milionů korun, když se musel opustit nový areál LZS na letišti Hosín, aby se zřídila nová základna LZS v Bechyni. Jedinou kladnou kompenzací za tento postup je fakt, že od poloviny roku 2017 začal armádní vrtulník PZL W-3A Sokol létat z Bechyně nepřetržitě po dobu 24 hodin. K tomu došlo ale především proto, že armáda platí svůj personál na odloučené základně v Bechyni a chtěla jej tedy za vložené peníze maximálně využít. Přitom se podle předchozího stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR s nepřetržitým provozem v dané lokalitě léta předtím nepočítalo. Domnívám se, že po roce 2020 by měla existovat možnost sloužit nepřetržitě na všech základnách LZS ČR. Ne kvůli úřednickému nařízení, ale na základě výstupu opírajícího se o konkrétní znalosti geografických a meteorologických podmínek v dané lokalitě. Musí to být výsledkem dohody mezi provozovatelem vrtulníku, příslušnou záchrankou, krajem a ministerstvem. Z výše uvedeného je jasné, že se řada věcí šije horkou jehlou a dodatečně. Vedení Ministerstva zdravotnictví ČR trochu déle trvá pochopení problematiky jím řízených aktivit. Odvážně se tváří jako garant odbornosti, ale opak je pravdou. Za připomenutí stojí fakt, že právě v roce 2016 to s leteckou záchrankou v ČR silně otřáslo. Pokud bude výběrové řízení na provozovatele vyhlášeno až na podzim, může vše opět skončit fiaskem.

[o]

Co je podle vás potřeba k tomu, aby stát mohl převzít celou LZS?

Provoz vrtulníků není levnou záležitostí. Letecká služba Policie ČR je jedním ze dvou státních provozovatelů LZS. V roce 2019 tato služba získá jeden nový stroj H-135 (dříve EC-135), který se s výcvikovým programem vyšplhá na sumu 217 milionů korun. Právě tento typ vrtulníku je nejčastěji používán v LZS a plně se osvědčil. Pokud by tedy stát chtěl mít svého provozovatele, tak by musel pořídit na deset fungujících základen minimálně 12 těchto vrtulníků. Deset by bylo ve službě a další minimálně dva jsou jako záloha, kdy vrtulníky ze základen jsou na předepsané údržbě nebo mají třeba závadu. Pokud by se tedy pořizovalo 12 vrtulníků, zaplatil by stát 2 604 000 000 korun!. Dalším důležitým kritériem pro vznik státního podniku je létající a technický personál, kterého Ministerstvo obrany ČR i rezort vnitra nemají dostatek. Armáda si do Bechyně »nasmlouvala« piloty, lékaře a záchranáře z civilu. Pokud by chtěl stát vytvářet firmu, musel by v krátkém časovém úseku vyškolit desítky nových pilotů. Jenže ani LS Policie ČR ani Armáda ČR nemá dostatek instruktorů a vrtulníků na výcvik. Ani po zhruba dvou letech od nápadu na založení státní firmy neudělal stát v této věci nic. Pod tíhou argumentů muselo vedení ministerstva zdravotnictví nedávno připustit, že by bylo nutné okamžitě začít s přípravou nových pilotů, což obnáší nalétání tisíce hodin. Dohromady by přitom bylo potřeba průběžně vyškolit 30 pilotů, přičemž náklady na vyškolení jednoho dosahují 15 milionů korun. Celková suma jen za výcvik pilotů by dosáhla 450 milionů korun. A nikde není garantováno, že všech 30 zařazených pilotů by jej zdárně ukončilo.

Myslí to podle vás stát s převzetím LZS vůbec vážně?

Pokud chce stát převzít celou LZS, tak musí přijít s jasnou koncepcí a náklady. Zatím to vždy byl jenom nahodilý nápad bez znalosti problematiky a ochoty naslouchat odborníkům. Naskýtá se tedy otázka, je to diletantismus, nebo záměr?

Jana DUBNIČKOVÁ

FOTO – archiv Stanislava MACKOVÍKA

7. 2. 2019  Jana DUBNIČKOVÁ