Rozhovor Haló novin s Dagmar Švendovou, kandidátkou do Evropského parlamentu za KSČM – Česká levice společně!

Česká republika se stává významným vesmírným centrem

V dobývání vesmíru máme u nás velkou tradici. Od našich vědců zapojených v programu Interkosmos zahájeném v roce 1967, přes let Vladimíra Remka do vesmíru v březnu 1978 (v těchto dnech si připomínáme 41. výročí), start první československé družice Magion 1 v říjnu téhož roku až po vstup ČR do Evropské vesmírné agentury (ESA) v roce 2009 následovaný starty dalších českých družic a sond. Velkým úspěchem bylo v roce 2012 přesídlení Agentury pro evropské globální navigační družicové systémy GNSS (GSA) do Prahy. V roce 2021 dojde k rozšíření pravomocí agentury GSA a zároveň k jejímu přejmenování na Agenturu pro kosmický program EU.

Co to jsou družicové navigační systémy? K čemu slouží?

Systémy družicové navigace (GNSS) nacházejí uplatnění v každodenním životě; v navigaci mobilních telefonů, online zpravodajství z celého světa, v letecké, námořní, silniční či železniční dopravě a logistice, v geodézii, zemědělství, rybolovu, v předvídání zemětřesení nebo erupcí vulkánů, v inženýrském stavitelství, v ochraně životního prostředí a v nakládání s přírodními zdroji, při synchronizaci energetických a bankovních sítí, dále ve službách založených na určování aktuální pozice, tzv. smart cities (chytrá města, což je koncept využívající digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech – pozn. red.) i v dalších odvětvích. Výčet se zdá být nekonečný a s technologickým rozvojem neustále roste. Aplikace přinášejí nové informace a přispívají k zefektivnění procesů, k úspoře času a peněz. Na družicových systémech budou také ve značné míře záviset různé autonomní systémy.

[obrazek]

Pokud by došlo k vypnutí všech stávajících družic, byť jen na jediný den, mnoho věcí, které dnes považujeme za samozřejmé a na které jsme zvyklí, jako například třídenní výhled předpovědi počasí, by přestalo fungovat. Zmizely by TV signály, bez předpovědi počasí a navigace by nemohly fungovat letadla a lodě, dálkové hovory i širokopásmové internetové spojení v mnoha oblastech by byly přerušeny.

Jaký to má vlastně pro ČR význam?

Za dobu našeho členství se do kosmických projektů ESA úspěšně zapojilo přes 40 českých firem a 22 českých výzkumných ústavů a vysokých škol. Další desítky firem se účastní jako subdodavatelé. Naše působení a účast v projektech ESA s sebou přinášejí nesporné výhody.

Nová Agentura pro kosmický program EU bude z Prahy řídit nejen rozvoj trhu pro systémy družicové navigace Galileo a EGNOS, ale nově také pro systém pozorování Země Copernicus či pro připravovaný telekomunikační systém GOVSATCOM. Agentura však bude mít na starosti také bezpečnostní akreditaci celého programu. Ta je klíčová z hlediska spolehlivosti poskytování služeb družicových systémů EU, zvláště v době kybernetických hrozeb. Agentura se bude podílet i na dalších úkolech v oblasti inovací. To přinese opět i nové příležitosti pro české firmy, vědce i vysoké školy. Za program jako celek bude odpovídat Evropská komise. Zásadní roli bude hrát také Evropská vesmírná agentura. Předpokládá se vznik až 700 nových pracovních míst.

Za zmínku stojí, že Galileo je evropský globální satelitní systém, který díky celkem třiceti satelitům ve vesmíru by měl dosahovat přesnosti určení polohy až na 20 centimetrů, což je přesnější než americký konkurenční systém GPS. Ze zdroje ČTK vyplývá, že podle údajů agentury GSA používalo v loňském roce službu přes 400 milionů lidí po celém světě, z toho asi 700 000 v České republice. Galileo bude využíván od roku 2020 i v systému elektronického mýtného na českých dálnicích.

Příznivý dopad systémů družicových navigací (GNSS) na ekonomiku EU a tím i na tu naši českou je nezpochybnitelný. Podle vládního zmocněnce pro spolupráci s GSA Karla Dobeše GSA zaměstnává v současné době přibližně 200 lidí a do českého státního rozpočtu odvedla od roku 2012 přes tři miliardy korun. Příznivý dopad je znatelný i v stimulaci vzniku nových pracovních příležitostí technologického know-how, vývoji a vytváření inovativních aplikací a služeb, a tím otevírání úplně nového trhu a obchodních příležitostí pro podniky a podnikatele, kteří mají zájem o vývoj a výrobu nebo využívání inovativních produktů a služeb používajících GNSS.

Jedním z významných center kosmických aktivit se stává i Brno. Dokládají to i právě probíhající Dny jihomoravské kosmonautiky »Brno Space Days 2019«, které se konají od 1. do 10. března a nabízejí bohatý program včetně možnosti navštívit firmy zabývající se kosmickými projekty (zájemce odkážu na www.brnospacedays.cz).

Jak se České republice podařilo dosáhnout takových úspěchů?

Klíčem k úspěchu byla bezpochyby dlouholetá a dobře implementovaná strategie ČR v této oblasti. Státní správě se podařilo na všech úrovních dlouhodobě a krok po krůčku působit a vystupovat jako jeden celek za vydatné podpory českých europoslanců a hlavně Stálého zastoupení ČR při EU.

Zde se jasně ukázalo, že pokud má ČR jasnou koncepci, na níž se shodnou všechny články řetězce napříč politickým spektrem, může i tak relativně malý stát, jako je ČR, dosáhnout na evropské úrovni svých cílů. Je pouze škoda, že takových příkladů nevídáme zatím více.

Jsem ráda, že i já jsem mohla svojí troškou přispět k celkovému výsledku. Díky dlouholeté spolupráci s Vladimírem Remkem, jako jeho asistentka v Evropském parlamentu, jsem s ním spolupracovala, kromě jiného, i na všech zprávách zabývajících se vesmírnou problematikou.

Aby bylo možné v budoucnu využít všechen potenciál těchto nových technologií a navazujících aplikací, je zapotřebí se rovněž zaměřit na podporu vzdělávání napříč Evropskou unií. Technologický pokrok je v mnoha směrech rychlejší než naše školství. Změnou či vytvořením nových učebních oborů můžeme získat dostatek kvalifikovaných pracovníků a tento jev zvrátit.

I díky této specifické zkušenosti je podpora vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací jednou z mých hlavních priorit v případě mého úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu.

(za)

 

6. 3. 2019  (za)