Laboratoř mezi ledovci

Na jihu chilské Patagonie, jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Cílem je předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších mořích. U města Punta Arenas u Magalhãesova průlivu na nejjižnějším bodě Chile se proto čtyři vědci z Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě naloďují na rybářskou loď, upravenou pro jejich potřeby.

Po dni a půl plavby v neklidných vodách průlivu, kde se setkávají vody Atlantiku a Tichého oceánu a kde fičí vichr o rychlosti více než 110 kilometrů v hodině, zakotví v Seno Ballena, »fjordu velryb«, uprostřed obrovských ledovců, které jim slouží jako laboratoř. Tam získávají údaje registrované systémem snímačů, který zachycuje a analyzuje vody každé tři hodiny. Vědci zkoumají chemické, fyzikální a biologické změny ve vodách fjordu, které představují podobné podmínky, jako by mohly být ty, které nastanou v jiných mořských ekosystémech v příštích desetiletích v důsledku vyššího uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a tání ledovců. »Na tomto místě můžeme v přirozených podmínkách zjišťovat, co by se mohlo stát, aniž bychom museli experimentovat v laboratoři,« říká biolog Maximiliano Vergara.

Seno Ballena bylo pojmenováno podle velkého množství velryb, které každoročně připlouvají, aby tam nalezly potravu. Z teplých vod Střední Ameriky, kde se rozmnožují, plují tisíce kilometrů až sem, kde je hojnost potravy a kde žije mnoho malých mořských korýšů (kril) a sardinek. Klimatické změny by ale mohly tuto rovnováhu narušit. Tání ledovce na blízkém ostrově Santa Inés a větší výskyt srážek v regionu by totiž mohly zvýšit úroveň sladké vody, podobně jako se to v důsledku zvyšování teploty očekává v jiných oceánech. Tato změna by měla pro velryby dalekosáhlé dopady. Kdyby se složení vody změnilo, mohl by zmizet plankton, jímž se živí. »Změna uvnitř mikrořas by mohla vyvolat změny ve struktuře mořského systému nebo u živočichů, kteří se jimi živí,« uvádí Marco Antonio Pinto. Za normálních podmínek, kdy je dost mikrořas, je plankton, jenž se jimi živí, zase potravou pro vyšší články potravního řetězce, až po velryby. »Budujeme databázi. Ta umožní na základě analýzy současné situace vytvořit modely, co se může stát v budoucnu,« vysvětluje Vergara.

Expedice odebírá vzorky vody na osmi stanicích umístěných na různých místech Seno Ballena a měří účinky tání ledovce na Santa Inés. Ten stále taje a odhaluje skaliska, která dříve nebylo vidět. »Vody v blízkosti pólů, severního či jižního, obsahují mnoho biologických, fyzikálních a chemických informací, které mohou sloužit jako základ při klíčovém rozhodování o projektech ochrany životního prostředí ve vyspělých zemích,« soudí biolog Maximo Frangopulos. »Je to jako skládanka, kterou vytváříme, abychom viděli, jak mohou klimatické změny zasáhnout základní mořský systém i velké savce. To bude mít sociální a ekonomický dopad v regionu,« dodává Pinto.

(čtk)

14. 3. 2019  (čtk)