Bangladéš už nepřijme další Rohingy

Bangladéš nedávno oznámil Radě bezpečnosti OSN, že přestane přijímat rohingské uprchlíky z Barmy. Od srpna 2017 uprchlo před násilím z barmského Arakanského státu do Bangladéše více než 720 000 příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů.

Bangladéšský ministr zahraničí Šahídul Hak Barmu obvinil z »falešných slibů« ohledně návratu uprchlíků. Barma podle něj stále nevytvořila pro návrat běženců podmínky a Rohingové ze strachu z násilí a pronásledování odmítají bangladéšské uprchlické tábory opustit. »Zatím se ani jediný z Rohingů nepřihlásil k dobrovolnému návratu do Arakanského státu, protože tam pro ně není příznivé prostředí,« prohlásil Hak na zasedání RB OSN. Žádné další běžence už podle něj Bangladéš nemůže přijmout. Na postupné repatriaci uprchlíků se Barma a Bangladéš domluvily už loni v lednu. Podle tehdejšího plánu měla Barma každý týden vzít zpět 1500 Rohingů tak, aby se všichni během několika let vrátili na barmské území. Repatriace ale stále nezačala.

Barmský velvyslanec při OSN vyzval k trpělivosti a poukázal na »obrovské fyzické i psychologické bariéry«, které zatím návratu Rohingů brání.

Návrat do Barmy odmítají

Úřady převážně buddhistické Barmy neuznávají Rohingy jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci v srpnu 2017 zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. OSN označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Barmská vláda loni v listopadu uvedla, že je připravena přijmout prvních 2000 Rohingů, kteří žijí v uprchlických táborech v Bangladéši. OSN ale tehdy vyjádřila obavy, že pro Rohingy stále není návrat bezpečný. Sami Rohingové repatriaci odmítli.

[o]

Bojující Rachinové

Barmský Arakanský stát na západě země ale není neklidný jen kvůli bouřícím se pronásledovaným Rohingům. Barmská policie se v něm střetává s povstaleckou ozbrojenou skupinou buddhistického etnika Rachinů. Bezpečnostní síly zde s nimi vedou intenzivní boje. Podle OSN bylo v důsledku střetů od začátku loňského prosince vyhnáno ze svých domovů již na 3000 lidí. Boje v oblasti při hranici s Bangladéšem vypukly na začátku prosince poté, co barmská armáda zahájila rozsáhlou ofenzívu v důsledku aktivit povstalecké skupiny s názvem Arakanská armáda. Tu tvoří příslušníci buddhistického národa Rachinů a je jednou z mnoha skupin bojujících proti barmské armádě za větší autonomii pro etnické menšiny.

Nejprve buddhisté proti muslimům

na severu a severovýchodě Barmy barmská armáda loni v prosinci oznámila čtyřměsíční příměří, aby podpořila zablokované mírové rozhovory s ozbrojenci. Arakanského státu na západě se však klid zbraní netýkal, což vyvolává pochybnosti o ochotě armády ukončit veškeré konflikty s menšinami, především jde o rozsáhlou etnickou čistku, která vyhnala do Bangladéše Rohingy. Poslední boje však probíhají s buddhistickou etnickou skupinou Rachinů, kteří tvoří většinu v Arakanském státě.

Podle japonského serveru The Diplomat zaměřeného na region Asie a Tichomoří se však Rachinové v minulosti s tichým souhlasem barmských úřadů podíleli na etnických čistkách mezi muslimskými Rohingy, nyní však svou pozornost ozbrojenci z řad Rachinů stále častěji obracejí proti samotnému barmskému státu. Na vládní bezpečnostní síly »útočí malými a těžkými zbraněmi«, uvádí armáda.

Arakanská armáda vznikla v roce 2009 a podle odhadů čítá zhruba 1500 bojovníků. Působí v několika barmských státech, kde prohlašuje, že bojuje za práva Rachinů.

(ava, čtk)

14. 3. 2019  (ava, čtk)