Rozhovor Haló novin s prof. MUDr. Michalem Vráblíkem, Ph.D., předsedou České společnosti pro aterosklerózu

Zapojte mozek, abyste si zachránili srdce

Týden od 11. do 17. března je znám také jako týden mozku, neboli Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998. K této akci se připojila i Česká společnost pro aterosklerózu. Co má ateroskleróza společného s mozkem?

Určitě víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Mozek spotřebuje ze všech orgánů největší dávku kyslíku. Pokud mu přestane být dodáván, brzy dochází k jeho odumírání, respektive odumírání nedokrvených částí – ischemii. Při příležitosti Evropského dne mozku je dobré zdůraznit některá fakta: skoro 90 procent cévních mozkových příhod se stane jako důsledek mozkové ischemie a nejméně třetina z nich souvisí s aterosklerózou, tedy kornatěním a ucpáváním tepen. Navíc cévní onemocnění srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, následována právě těmi mozkovými. A u většiny případů hraje roli právě i ateroskleróza.

[obrazek]

Komu ale ateroskleróza hrozí?

Dnes prakticky téměř každému. V běžné populaci těžko najdete člověka, který by měl hladinu cholesterolu nízkou. Většina lidí naopak nějakým způsobem k ateroskleróze našlápnuto má. Rozdíl je jen v rozsahu a závažnosti postižení. Důležitou součástí aterosklerotických změn na cévách je jak známo právě cholesterol, zvláště »zlý« LDL-cholesterol. Ateroskleróza prakticky nevzniká bez dodávky cholesterolu do cévní stěny. Můžeme ho tak považovat za »hlavní příčinu« aterosklerotických cévních změn a jejich komplikací. Hladinu svého cholesterolu si dnes ale hlídá málokdo. Ačkoliv je systém preventivních prohlídek v České republice dobře rozvinutý, využívá jej ani ne polovina dospělých. Přitom zhruba 50 procent všech zemřelých osob umírá právě v důsledku cévní choroby a většina z nich je podmíněna právě aterosklerózou.

Jak moc je tedy ateroskleróza nebezpečná?

Rychlost jejího postupu se u každého jednotlivce liší, a v mnohém záleží na přístupu a životním stylu pacienta. Pro vznik aterosklerózy jsou rozhodujícími faktory především vysoká hladina krevních tuků, vysoký krevní tlak, diabetes druhého typu a kouření; v některých případech mohou hrát důležitou roli i vrozené faktory. Hlídat cholesterol by si tak měli pravidelně nejen lidé vyššího věku nebo lidé s nadváhou. Hektický způsob života, nezdravé stravování i stres, to vše také může zásadně ovlivnit rychlost průběhu aterosklerózy a dokonce i hladinu cholesterolu v krvi.

Optimální hladiny celkového cholesterolu jsou podle odborníků nižší než 4,0 mmol/l a LDL-cholesterolu méně než 2,5 mmol/l. Konkrétně doporučujeme hladiny vždy v závislosti na zhodnocení celkového rizika cévní příhody – čím je toto vyšší, tím nižší koncentrace cholesterolu chceme. V zájmu předcházení aterosklerózy je ale vždy nutné cholesterol, zvláště ten špatný LDL-cholesterol, snižovat, přičemž spodní hranice není stanovena. Jinými slovy, žádné snížení LDL cholesterolu není z hlediska cévních změn škodlivé. A čím větší a trvalejší snížení cholesterolu se podaří u pacienta docílit, tím lépe.

Tím se ale vzdalujeme od mozku. Komu tedy nejvíc hrozí mozková příhoda?

Hrozí prakticky každému, kdo má vyšší cholesterol a další rizikové faktory, o nichž jsme mluvili. Do kategorie extrémního rizika pak patří lidé po prodělané mozkové příhodě, ale i 100 tisíc Čechů, kteří prodělali infarkt myokardu.

Ale není nutné propadat panice. Těm všem totiž může pomoci tzv. sekundární prevence spočívající v léčbě a dodržování rad odborníků. Tito pacienti se ale již neobejdou bez léků. Patří mezi ně léčiva ovlivňující pohotovost ke srážení krve, léky ovlivňující krevní tlak a další srdečně cévní funkce a zásadně také léky regulující hladiny krevního cholesterolu. Ty poslední reprezentují dlouhou dobu dostupné, bezpečné a účinné statiny. A pro ty, kterým statiny nestačí, se nabízejí další možnosti. V poslední době k nim přibyl i revoluční přístup »boje proti vysokému cholesterolu« v podobě injekční léčby tzv. PCSK9 inhibitory.

Nejvíce můžeme riziko opakování infarktu či mozkové příhody ovlivnit u těch, kteří mají před zahájením podávání léků hladinu LDL-cholesterolu relativně vyšší, ale obecně profitují všichni. U vybraných extrémně rizikových osob můžeme riziko velkých kardiovaskulárních příhod snížit až na třetinu.

O injekčním léku jsem slyšela již dříve ve spojitosti s dědičným vysokým cholesterolem, tzv. familiární hypercholesterolemií. Dokáže snížit hladinu cholesterolu až na velmi nízké hladiny. Není to naopak nebezpečné? Cholesterol přece jen tělo potřebuje pro produkci steroidních hormonů, vitamínu D, a dalších funkcí.

Nyní víme, že pro aterosklerózu je »životně« nezbytný přísun cholesterolu do cévní stěny. A díky novým injekčním lékům (jde o tzv. monoklonální protilátky) jsme v poslední době získali prostředky, jak jeho množství v krvi – a tím i nabídku pro aterosklerotické změny v cévní stěně – téměř eliminovat. Navíc poslední výzkumy ukázaly, že právě snižováním hladin cholesterolu v krvi se dramaticky redukuje výskyt nejen srdečních ale i mozkových příhod. Po léčbě se dá snížit hladina LDL cholesterolu na 0,5 mmol/l. I při takto nízkých hodnotách se organismus pacienta nechová nepředvídatelně, dokonce i při snížení na 0,2 mmol/l nebyla prokázána rizika pro zdravotní stav. S nadsázkou můžeme říci, že pokud léky eliminující cholesterol (a tím aterosklerózu) dáme všem, zvýší se dožití a dále poklesne celková mortalita.

Helena KOČOVÁ

16. 3. 2019  Helena KOČOVÁ