Brněnský odborný seminář řešil téma Socialismus, nebo barbarství?

Aktuální témata »Socialismus, nebo barbarství? My, EU, NATO - jak dál?« řešil v sobotu v Brně nový ročník Brněnského oborného semináře. Předcházela mu vzpomínka s pietním kladením kytic k pamětní desce vyhnání 350 000 Čechů ze svých domovů německými okupanty v letech 1938 až 1945.

U pamětní desky nacistické zvůle vzpomněl předseda Městského výboru KSČM v Brně Martin Říha události před 80 lety, kdy se souhlasem našich spojenců - Francie a Velké Británie - začala okupace naší vlasti nacistickými vojsky německého wehrmachtu. Následovalo šest let teroru páchaného na našem národě. Zahynuly při něm statisíce spoluobčanů, jejichž odkaz si nyní připomínáme. Trvají snahy toto období zlehčovat, a dokonce se omlouvat Němcům za to, jak nadšeně vítali před 80 lety svého vůdce v Brně. Mladí jsou ve svém myšlení manipulováni a vychovávání k nevědomosti. Proto jim musíme ukázat pravdu, aby podobnou zkušenost nemuseli získat na vlastní kůži. Říha pozval spoluobčany na pietní akt 26. dubna v 16 hodin na Čestném pohřebišti Sovětské armády na Ústředním hřbitově v Brně ke vzpomínce na naše osvoboditele.

[obrazek]

V hlavním projevu u pamětní desky zdůraznila tajemnice OV KSČM v Břeclavi Adriana Lehutová poučení z těchto tragických událostí pro dnešek. 15. března 1939 se do Čech a Moravy vrátila zima, tma a beznaděj na obrněných vozech hitlerovského Německa. Obsadily zbytek území, které bylo od září 1938 okousáno nacistickým predátorem. Francie, Velká Británie a Itálie nás předhodily Hitlerovi v domnění, že pak neuskuteční válečné vyhrůžky, kterými strašil Evropu. Jak šeredně se mýlili, zjistili v dalších šesti válečných letech. Příslušníci německé národnostní menšiny zejména v Praze, Jihlavě, Olomouci a Brně oslavovali a nadšeně vítali vojáky Říše. V Brně se místní Němci nemohli dočkat, proto už v noci na 15. března 1939 obsadili důležité úřady, šestnáctého března vydal Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Republika tím na šest let skončila. Svobodu vybojovaly jihu Moravy až sovětské tanky v dubnu 1945. Na počest našich osvoboditelů zazněla u pamětní desky báseň v podání Aleny Vimrové.

My, EU, NATO - jak dál?

Celostátní odborný seminář uvedl příspěvek jeho spolupořadatelky Dagmar Švendové z Břeclavi, koordinátorky organizace Transform! Europe pro střední a východní Evropu. Jde o panevropskou síť 34 levicových organizací z 22 zemí. Švendová varovala před vyostřováním boje o moc mezi supervelmocemi USA, Ruskou federací a Čínou v době, kdy se EU otřásá v základech a posilují vliv ultrapravicové, nacionalistické, euroskeptické a populistické organizace. »Bezpečnost Evropy nemůže být dosažena zbrojením a militarizací, ale jen odzbrojováním! Nezbytný je vznik nového mírového hnutí. Politická levice musí podporovat demilitarizaci Evropy, koncept neutrality a přicházet s alternativami, jako je neutrální jaderná zóna v severní Evropě, ve středovýchodní Evropě (Rakousko, ČR, SR, Maďarsko a Polsko) i v zemích bývalé Jugoslávie,« zdůraznila Švendová. Posteskla si, že EU pod vedením předsedy EK Junckera směřuje naopak k militarizaci, a dodala: »Před volbami do EP se s obavou ptáme, jakou že Evropu vlastně chceme?«

Místopředseda Strany demokratického socialismu a společně se Švendovou kandidát KSČM – Česká levice společně! Andrej Bóna podtrhl, že mladí lidé začínají být politicky aktivní, vyznávají levicová témata, hovoří o socialismu, jsou ze zásady v podstatě levicoví, avšak nevědí o tom. Často nechtějí mít s levicovou politikou nic společného. Netuší, co vlastně znamená pojem »socialismus«. Snaží se tvářit pravicově, přičemž jen pět procent mladých se hlásí k levici. Je to velký využitelný prostor do budoucna. Zmatení pojmů »vymýváním mozků« mladých jejich autoritami se pokusí levicoví aktivisté napravit. Levicové hnutí je ale ve světě obvykle v útlumu v době hospodářské konjunktury a prosperity, naopak roste v době hospodářské a společenské krize, která je na obzoru.

Podle Bóny generaci tzv. mileniálů tvoří tři miliony obyvatel ČR, tedy každý třetí volič, kteří úspěšně mátli hlavy marketérům a zaměstnavatelům. Označují se za internacionální, dožadují se kratší pracovní doby, lepší work-life balance, důstojnou mzdu a odmítají další formy vykořisťování. Na druhou stranu je pro ně slovo »levice« nadávka. Přesto je v nich šance doplnit levicové řady o mladou krev. Pravicové a populistické strany a hnutí je přitahují např. výběrem používaných slov a pojmů, které chtějí mladí mileniálové slyšet ve volebním programu, ve volební kampani atp.

Jednání brněnského odborného semináře moderoval a zdárně glosoval místopředseda brněnské městské organizace KSČM Václav Fišer. Vyložil publiku, jak chápe význam pojmů neomarxismus, neoliberální, internacionální pomoc a internacionální politika pomoci mezi národy. Pozornost v sále též budila spisovatelka Lenka Procházková, která tam měla autogramiádu své novely Beránek.

Známý komentátor politického dění, žádaný diskutér, politolog Oskar Krejčí pojednal o tom, co je to český národní zájem v EU a v NATO, které vzájemně prorůstají. Český národní zájem se formoval od středověku, přičemž v 19. a 20. století dostal podobu modelů, které je možné použít při testování významu členství ČR a SR v EU i Severoatlantické alianci. Kritický pohled na existující západní integrační uskupení ale neznamená, že levice zavrhuje integraci, být v houfu je potřeba. Nezbytnost věcné diskuse o obsahu českého a slovenského národního zájmu místo koloniální podřízenosti zájmu nejsilnějšího státu prudce narůstá v současné situaci. Roste mezinárodní napětí a mění se struktura globálního politického sytému. Je nutné se rovněž zamyslet nad deklaracemi podřídit se zájmu Unie místo národním potřebám.

Obraz EU, volby a české národní zájmy

Zakladatel Vratimovského odborného semináře Karel Klimša osvětlil, co si myslí český občan o EU. Češi jsou prý největší euroskeptici, to nejspíš v důsledku ovlivňování a modelování veřejného mínění. K tomu připojil glosu: Pravdivý názor začíná tam, kde končí signál ČT.

Kdo kreslí obraz EU? Klimša podotkl, že se nehodí dávat zdravému rozumu staré myšlenky. Před vstupem naší země do EU se levicoví předáci holedbali, že vše v Bruselu vyřeší snadno a rychle. Že po našem vstupu v Unii nezůstane kámen na kameni. Skutek ale utek, česká levice pak jen oslabovala a dnes kráčí ve smutečním průvodu. Ztratila ve svém vedení osobnosti (nebo jsou odsunuté do pozadí), svoji původní politickou orientaci a lidé jí přestávají rozumět. Nápravu vidí Klimša v návratu k tradičním hodnotám levice, je nutné stát se znovu původní radikální levicí. To platí o ČSSD i KSČM. Dle Klimši lze využít alergii Čechů na EU obhajobou českých národních zájmů. Tedy snažit se vrátit z Bruselu národním státům zásadní pravomoci, aby měly opět kontrolu samy nad sebou. Tedy vrátit to, co jim bylo ukradeno!
Eurounijní turbulence a úlohu teorie vyložil přítomným ekonom a vysokoškolský učitel Radim Valenčík. Běžně se uvažuje o alternativě: Zůstat v EU - vystoupit z EU, případně podporovat EU, usilovat o uchování EU, versus snažit se o reformování EU. Realita je jiná: Unii čekají velké turbulence finanční i politické v souvislosti s globálními turbulencemi. Srovnatelné je to s tím, co v historii nese název »boj o investituru« (tj. boj o pozice mezi různými silami, resp. o nástupnictví zdiskreditovaných pozic aktérů). Některé aspekty je možné předvídat lépe, jiné hůře, lze však z nadhledu ukázat příčiny a směřování dějů. K tomu potřebujeme dobrou teorii. Stojí za připomenutí, jakou roli hrála u nás, ale i např. v Německu teorie v letech 1948, 1968, 1989, čemu napomohla, v čem selhala. Valenčík prosazuje, aby v komunikačním prostoru těch, kteří si uvědomují problémy dneška a potřebu podílet se na jejich řešení, začalo fungovat jádro srozumitelné, perspektivní a realistické vize. To neznamená, že se na všem shodneme. Když se na něčem neshodneme, víme, že se chceme shodnout, uvedl Valenčík. »Potřebujeme prosadit jasnou, srozumitelnou vizi toho, jakou chceme mít budoucí EU. Nikoliv, aby byla poskokem pod kuratelou USA,« řekl.

Publicista Josef Skála upozornil, že po sérii vážných volebních porážek KSČM je nutné nepřipustit ještě porážku při volbách do Evropského parlamentu. V roce 2021 si budou čeští komunisté připomínat sto let komunistického hnutí ve své zemi. Vyrostlo na základě toho, že sociální demokracie totálně selhala v době imperialistické války. Skála dále rozebral otázku, co je to realismus a »realismus« vůči NATO a EU. Co a proč nelze tolerovat, nemáme-li ztratit tvář. Podle něj jakmile veřejnost bude vnímat komunisty jako přitakávače agresí a militarismu, ztratí kredit. V praxi se to naplňovat příliš nedaří.

K otázce, co má za bernou minci jen tzv. užitečný idiot, Skála odpověděl, že úkolem komunistů je dávat lidem reálnou naději na lepší život. Nikoliv jako farář nabízet lidem tzv. vzdušné zámky. V české politice vyhraje ten, kdo dokáže proniknout k příčině toho, co se děje špatně a přijde s konkrétními návrhy na řešení problému. Tento vlak ale komunistům nyní ujíždí! »Musíme vysvětlovat lidem, co to je NATO a co EU, a rozbít na padrť klamavou mytologii o tom, že NATO chrání naši bezpečnost. NATO naši bezpečnost naopak ohrožuje tím, že utrácíme peníze od daňových poplatníků za cizí války stovky a tisíce kilometrů od naší vlasti. Přitom stav české armády je takový, že v případě napadení nedokáže uhájit české území. Tak žalostnou obranyschopnost neměla nikdy.«

Na otázku, co a proč musíme razit sami, má-li to násobit náš kredit a vliv, Skála odpověděl: »Proti svým zájmům jsme zatahováni do konfrontace mezi jadernými mocnostmi. Stáváme se proto cílem pro rakety. Je to mimořádné nebezpečí. Musíme lidem říkat, jaká je naše alternativa a v čem je jednoznačně pro ně lepší. Komunisté a další vlastenci nyní nejsou schopni dosáhnout zvratu v tom, aby ČR vystoupila z NATO. Už proto, že tato organizace nedodržuje první článek Washingtonské smlouvy, který říká, že NATO bude provozovat výlučně mírovou politiku a striktně se bude řídit Chartou OSN. Ta uznává právo použít ozbrojené síly ve dvou případech: Je-li stát napaden zvenčí, anebo děje-li se tak na základě Rezoluce Rady bezpečnosti OSN.« Vykladače zcela jiných teorií o NATO a EU je dle Skály nutné v názorové debatě tzv. uvařit v jeho vlastní šťávě. »Dokázat mu, že nemá pravdu a lže! NATO totiž dostalo náš stát do koloniálního postavení. Také proto, že z ČR odchází ročně do zahraniční cizím majitelům firem u nás zisk 750 až 800 miliard Kč. Jde o šestinu hodnoty, která se v ČR vytvoří.«

Do diskuse na brněnském odborném semináři se zapojil i bývalý poslanec za ANO, dříve vojenský chemik Bohuslav Chalupa, člen výborů pro obranu a pro bezpečnost, představitel Vojenského obranného zpravodajství. Osvětlil některé praktiky v Poslanecké sněmovně. Přiznal, že komunisté jsou jediní z poslaneckých klubů, kteří dodržují dané slovo. Když popsal nezáviděníhodný obraz bezpečnosti lidí v ČR, upozornil na to, že po 80 letech začíná být mezinárodní situace nyní velmi podobná situaci ve 30. letech, kdy Hitler rozpoutal 2. světovou válku. Hegemonem a tahounem Evropy je v současnosti jednoznačně Německo. Žel v 90. letech minulého století politici okolo prezidenta Havla totálně zlikvidovali domácí obranný průmysl, a i odborníci přiznávají, že bez NATO by Armáda ČR byla skanzenem. »Politici zdevastovali Civilní obranu, domácí obranný průmysl a ozbrojené síly. Nyní se musí vše svízelně budovat znovu! Nejsou ani jednotky, které by chránily tzv. Zelenou hranici. Nejsou ani lidi, kteří by se hlásili k náboru do armády či k Policii ČR. Od zeleného stolu v Poslanecké sněmovně se nedá k nápravě stavu nic vymyslet. Přitom je nutné vrátit do škol brannou výchovu a stejně jako za 1. ČSR obnovit Branný spolek s obnovou branných sportů (střelba, orientační běh, hody granátem, pátrání aj). Tento systém má zastřešit Civilní obrana tak, aby ČR byla více schopna v případě potřeby ubránit sama sebe,« podtrhl Chalupa.

(vž)

17. 3. 2019  (vž)