Pěkný příklad

Všechny zprávy nejsou jen negativní, i když se to tak může často zdát z obsahu zpravodajství, a to především ze světa. Ale i mnohé domácí události nás mohou skličovat. Tak nyní pojďme k dobré zprávě.

[obrazek]

Minulý týden mě mile překvapilo, že studenti a studentky pražského Gymnázia Na Vítězné pláni, konkrétně druhého ročníku, zorganizovali sbírku tužek, pastelek, propisek a dalších pomůcek na psaní ve prospěch svých vrstevníků z Kuby, studentů gymnázia v městě Santa Clara.

Již na hlavních vstupních dveřích gymnázia mě zaujaly informační letáčky (opatřené i kubánskou vlajkou), které jsou rozvěšeny doslova po celé škole. Mladí organizátoři sbírky mysleli na vše, protože po patrech školní budovy rozmístili na stolcích označené papírové krabice, do nichž se mohou psací potřeby odkládat.

»Pod patronací kubánské konzulky Evelyn León Pérez se koná sbírka propisovaček, pastelek a tužek. Pomůžeme konkrétní škole, která je podobná našemu gymnáziu, se studenty ve stejném věku: Instituto preuniversitário Osvaldo Herrera v Santa Clara.« - Takový je úvod sdělení pro studenty.

»Proč sbíráme? V současné době nemá Kuba možnost zajistit pro své studenty dostatek psacích potřeb. Proto vás prosíme o pomoc ve formě propisky. Jak pomoci? Zajisté každý z vás právě teď s sebou propisku má. Pokud ji můžete postrádat, tak ji, prosím, vhoďte do krabic, které jsou rozmístěné po škole. Děkujeme za pomoc.«

Řeknete si, že je to úplná maličkost, která navíc odhaluje potíže kubánské ekonomiky. Jenže v době, kdy masová média v České republice popisují v kubánské společnosti spíše jen ty negativní stránky, aniž by poukázala na ty pozitivní, ba dokonce na jedinečné úspěchy například v zajištění kubánských občanů dostupnou a vysoce kvalifikovanou zdravotní péčí, či aniž by informovala o nevídané likvidaci negramotnosti na Kubě, je to velmi dobrá zpráva. Doufám, že studenti, aspoň v té třídě, která se za sbírku postavila, měli možnost s paní konzulkou pobesedovat, a ona či někdo jiný jim vysvětlil, že žití pod obchodním embargem a ekonomickou blokádou, trvající dlouhá desetiletí, musí mít následky.

Předpokládám také, že mladým lidem někdo povyprávěl o městě, kde studují kubánští vrstevníci pražských gymnazistů – o univerzitním městě Santa Clara. Santa Clara je spojena s legendárním Che Guevarou. Právě zde se odehrála rozhodující bitva Kubánské revoluce za svržení Batistova režimu, kterou Che vedl a také vyhrál.

A žil v něm také muž, jehož jméno zmiňovaná kubánská škola nosí – Osvaldo Herrera (1933-1958). Byl to kapitán povstalecké armády, aktivně se účastnící bojů za svobodu Kuby po boku bratrů Castrů či Camila Cienfuegos. V tomto městě začal mladý Herrera studovat (možná přímo na uvedené střední škole), aby pak pokračoval na právech Kubánské univerzity. Herrera za své odhodlání a nasazení pro svobodu své vlasti zaplatil cenu nejvyšší: byl zajat a mučen Batistovými vojáky, kteří jsou také zodpovědní za jeho předčasnou smrt.

To všechno si musíme uvědomit, když komentujeme tuto »drobnou« akci. Nejcennější na tom je, že mladí čeští studenti, navíc studující na elitní škole, usoudili, že jediným možným způsobem soužití národů a států ve světě je přátelství, solidarita, vzájemné poznávání a pochopení. Předpokládám, že tito studenti mají ve svém rozvrhu výuku španělštiny a že ke kontaktu s konzulkou došlo i díky aktivním pedagogům. Je to dobrá zpráva.

Monika HOŘENÍ

29. 4. 2019   Monika HOŘENÍ