Bezpečná Evropa

Velká Británie, ostrovní země s krásným hlavním městem na řece Temži. Bohužel v poslední době je toto město zahaleno do oblaku násilí. V zemi, která je známá svými striktními zákazy ohledně držení zbraní obyčejnými lidmi, jsou tyto statistiky dosti zarážející. Jak je možné, že počet vražd spáchaných noži nebo střelnými zbraněmi má vrůstající tendenci ve státě, kde normální člověk nemá možnost jakoukoliv zbraň nosit? Vždyť omezení držení střelných zbraní, nožů ale i nošení nástrojů jako šroubovák, nůžky na papír a dalších velice nebezpečných věcí, mělo tyto problémy vyřešit! Opak je ale pravdou, na což doplácejí zákona dbalí občané, kterým jejich stát zajišťuje ochranu pomocí tradičně neozbrojených policistů.

[o]

Co by člověk čekal od státu, jehož vláda se není schopna dohodnout na tom, zda chce z Evropské unie odejít, nebo ne? Tato fraška ohledně brexitu je obrazem nelogického myšlení britských politiků. Rovněž i zpráva generální advokátky v případě žaloby České republiky na Evropskou unii ohledně zbraňové směrnice poukazuje na názory britských rádoby »expertů«. Možnosti nosit obranné prostředky jsou napříč Evropskou unií upravovány různě, ale mnohdy nesmyslně. Skutečně jsou obranné spreje, obušky, paralyzéry a jiné obranné prostředky tak nebezpečné v rukách potenciálních obětí, že je potřeba tyto věci ze strany jednotlivých států zakazovat? Mnoho občanů těchto států tak záměrně porušuje zákon s tvrzením, že raději budou za svým příbuzným chodit do vězení nebo zde budou čekat na návštěvu příbuzných, než být obětí násilného činu. Bylo by krásné žít ve společnosti, kde budou zbraně sloužit pouze ke sportovním účelům, nebude potřeba ozbrojené policie a armády, rovněž ani občané nebudou muset mít zbraně pro svou ochranu. Bohužel takováto společnost není vzhledem k povaze člověka reálným počinem a do té doby je zárukou bezpečnosti jednotlivce jen spolehnutí se na vlastní schopnosti a možnosti obrany v okamžiku, kdy si to situace žádá. Pokud tedy je dle myšlenkových pochodů Evropské komise zapotřebí pomocí směrnice řešit držení zbraní napříč Evropskou unií, měla by tedy tato komise vzít na vědomí hlasy expertů z jednotlivých států, vybrat tu nejvyváženější právní úpravu na držení zbraní (třeba tu naši) a obraných prostředků a tuto zavést na celém území Evropské unie, toto doplnit o nařízení typu »můj dům, můj hrad« a bylo by po spoustě problémů. I toto je stejně utopistická představa jako svět beze zbraní a přání chtít po Evropské komisi logické myšlení, neboť členové Evropské komise jsou doslova posedlí možností jakkoliv, kdykoliv a cokoliv regulovat.

Proto nezbývá než trvat na tom, že záležitosti bezpečnosti by měli být pouze v rukou daného státu, který za bezpečnost svých obyvatel ručí. Pokud vláda chce na bezpečnost svých občanů rezignovat nebo ji nedokáže zaručit, je právem každého občana s tímto nesouhlasit a dát to hlasitě a rázně najevo.

Pavla ŠLAHÚNKOVÁ, kandidátka do Evropského parlamentu (KSČM – Česká levice společně!)

30. 4. 2019  Pavla ŠLAHÚNKOVÁ