Skutečně by ekologie v ČR byla bez EU v úzkých?

Bez legislativy z Evropské unie by česká ekologie byla v horším stavu, než je nyní. Je to skutečně tak, či je třeba s paušalizací šetřit? Každopádně z EU do ČR za 15 let od vstupu přišlo nemálo směrnic, které hájí životní prostředí.

Zástupci českých ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha i předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová jsou přesvědčeni o tom, že EU je v tomto směru naše spása. Díky EU má podle nich ČR např. také emisní limity a omezí jednorázové plasty. »Vstup do EU bylo to nejlepší, co jsme pro ochranu české přírody za posledních 15 let udělali,« řekla Balcarová. Podle Jana Rovenského z Greenpeace se od vstupu ČR do EU institucionální ochrana životního prostředí zlepšila a stále se zlepšuje. »A to i přesto, že se Česko často snažilo přijímání progresivní environmentální legislativy na úrovni EU z pozice členského státu napadat,« dodal.

»Pozitivní pravidla EU jsou třeba klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo pravidla pro oběhové hospodářství,« uvedl Jan Piňos z hnutí Duha. Podle Balcarové má ČR díky EU také povolovací proces chemických látek zajištěný evropskou agenturou. »Díky rámcové vodní směrnici se daří zlepšovat kvalitu vod. Připravovaný konec skládkování komunálního odpadu povede k lepšímu využívání surovin a předejde řadě ekologických problémů,« sdělila Balcarová.

[o]

Pěnčíková: Z EU k nám přicházejí i nesmysly

Poslankyně a stínová ministryně životního prostředí KSČM Marie Pěnčíková je ve svých soudech opatrnější, s předřečníky souhlasí jen částečně. »Ochrana životního prostředí samozřejmě nikdy nemůže být úplně jen záležitostí jednotlivých států. Společný boj v tomto globálním problému je bezesporu nutný. Tvrdit však, že byl vstup naší republiky do EU to nejlepší, co jsme pro ochranu české přírody mohli udělat, je opravdu odvážné tvrzení. A nebudu rozvádět to, že Evropská unie přece není jen o nějaké ochraně přírody a byla řada způsobů, jak společné závazky koordinovat,« zdůraznila pro Haló noviny komunistická poslankyně.

Jan Freidinger z Greenpeace jako příklad dobrých pravidel uvedl třeba omezení jednorázových plastů, což pozitivně hodnotí i ministerstvo životního prostředí, které se loni zapojilo do kampaně Dost bylo plastu. K dalšímu snižování spotřeby jednorázových plastů by podle MŽP mělo dojít i v souvislosti s novou evropskou směrnicí, platnou od května. Členské státy by ji měly zavést do dvou let. Podle Freidingera EU dává na různé ekologické programy hodně peněz. Dobrým příkladem je podle Piňose využití EU fondů na čištění vod. Často ovšem prostředky, jak tvrdí, směřují do dopravních a jiných staveb, které ničí krajinu. »Místo toho, aby šly do řady drobných místních řešení pro lidi a přírodu,« řekl.

To, že k nám přichází řada pozitivních změn, je podle Pěnčíkové samozřejmě dobře. Když už jsme se rozhodli do EU před lety vstoupit, bylo by smutné, kdyby nám vstup nepřinášel nic pozitivního. »Paušalizace však není namístě, protože jsme častokrát svědky toho, že k nám přicházejí i věci nesmyslné. Vzhledem ke globalizaci a k celosvětovým klimatickým změnám je však dobře, že si zástupci EU uvědomují, že je potřeba tyto problémy začít razantně řešit a společný postup je samozřejmě efektivnější,« dodala poslankyně KSČM s tím, že realizace je nakonec stejně na národních státech. Spekulovat o tom, jakým směrem by se ochrana životního prostředí ubírala, pokud bychom do EU nevstoupili, není podle jejího názoru namístě.

(ku)

8. 5. 2019  (ku)