74 let od velkého Vítězství

Státní svátek Den vítězství 74 let od porážky fašistického Německa oslavila Česká republika tradičně – pietním aktem za účasti válečných veteránů u Národního památníku na vrchu Vítkově v Praze. Prezident Miloš Zeman a ostatní nejvyšší představitelé státu položili věnce k tamnímu Hrobu neznámého vojína, na němž je v žule vytesáno »Sláva hrdinům padlým za vlast«. Československo bylo součástí protihitlerovské koalice.

Věnce spolu se Zemanem k památníku položili předsedové Senátu Jaroslav Kubera a Sněmovny Radek Vondráček, premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar a pražský primátor Zdeněk Hřib. Památku padlých uctili položením věnců také zástupci vlasteneckých spolků – Českého svazu bojovníků za svobodu, České obce sokolské aj., válečných veteránů a církví.

»Vzdáváme hold a úctu všem našim vojákům, legionářům, kteří bojovali za svobodu naší země,« řekl Babiš novinářům. Konec války je podle něj důležité připomínat mladší generaci. Na tom se shodl s Metnarem. »Desítky milionů padlých, tato situace už nikdy nesmí nastat,« řekl ministr. Oba byli rádi za přítomnost válečných veteránů, podle Metnara je významným připomenutím těchto dnů a jejich zásluh. »Je důležité pro nás slyšet, jak to bylo,« řekl k účasti veteránů premiér.

[o]

Před pietním aktem vojáci na nádvoří před památník přinesli historické armádní prapory, ceremoniálu předcházel také průlet dvojice armádních stíhaček JAS-39 Gripen a státní hymna. Po aktu následovala minuta ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu a samostatnost republiky. Zazněly rovněž salvy vypálené čestnou stráží. Vojenskou přehlídku letos vykonal ministr Metnar s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou.

Prezident se na Vítkově zdržel krátce. Pozdravil přítomné vojáky a veterány, poklonil se u Hrobu neznámého vojína a s přítomnými, včetně přihlížejících Pražanů, kteří přišli s rodinami na Vítkov, držel minutu ticha.

Žijeme v době převrácených hodnot

Připomínka slavných májových dnů v Praze nemůže být bez osobnosti osvoboditele Prahy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, jehož vojska 1. ukrajinského frontu Rudé armády vjela v brzkých ranních hodinách 9. května 1945 do hlavního města jako první. Proto v předvečer Dne vítězství, v úterý odpoledne, se Pražané sešli u jeho sochy na náměstí Interbrigády v šestém pražském obvodu. Pietní akci pořádaly ČSBS, Česko-ruská společnost a OV KSČM Praha 6, vystoupili na ní řečníci z různých politických stran i pamětník a aktivní účastník Pražského povstání, stále velmi vitální Emil Šneberg, místopředseda ČSBS.

Předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová, která se v pondělí přivítala na Čestném pohřebišti Olšanských hřbitovů s mezinárodní skupinou motorkářů Noční vlci uctívající svou Cestou vítězství z Moskvy do Berlína památku bojovníků proti fašismu, vyjádřila hluboké znechucení z hloučku křiklounů, kteří příjezd Nočních vlků narušovali. Křiklouni měli vlajky NATO, »vlajky, které symbolizují válečné konflikty, bombardování Jugoslávie a vraždění nevinných«. Semelová se stydí za nenávistné fanatiky, »za lháře, kteří falšují historii, za politiky, kteří překrucují pravdu, za primátora a pražskou koalici, která odmítá vrátit na Staroměstskou radnici desku připomínající osvobození Prahy 9. května 1945 prvním ukrajinským frontem Rudé armády, jemuž velel Koněv«. Žijeme v době, kdy jsou převráceny hodnoty, vzory i právo. »Ale pravdu nelze umlčet, je v našich srdcích, v paměti národa,« zakončila Semelová.

Poslanec Jiří Kobza (SPD) připomněl průběh Pražské operace Rudé armády, která měla mnohem větší rozměr, než je v současnosti interpretováno, čímž je uměle snižován význam rudoarmějců na osvobození města i celé země. Upozornil na celkové ztráty sovětských vojáků jen při osvobozování Československa (uvádí se 144 000, příp. 150 000), které je nutno poměřovat například se ztrátami amerických vojáků při osvobozování západních Čech (asi dvě stovky) i za celou druhou světovou válku (přes 400 000). Lékař Ivan David navázal krátkým zamyšlením nad Koněvovým životním osudem. Výměnu tabule u paty jeho pražské sochy pokládá za nevkusnou a trapnou. »Druhá světová válka znamenala pro národy bývalého SSSR mnohem více, než my zde dokážeme pochopit,« apeloval David a varoval, že bychom jako občané neměli předstírat, že nevidíme, jak se ve světě znovu připravuje válečný konflikt…

Stejné varování měl na srdci i místopředseda Strany demokratického socialismu profesor Jiří Hudeček, jenž současně odsoudil vandaly, kteří v minulosti již několikrát Koněvovu sochu poničili a znectili. Zamyslel se též nad novým zněním informační cedule, instalované vloni z iniciativy MČ Praha 6. Ať je na ní psáno cokoli, nijak to nesnižuje zásluhy I. S. Koněva o Prahu a Československo, zdůraznil. »Kdoví, zdali bychom zde takto stáli, kdyby Koněva nebylo…,« dodal.

Mladí antifašisté na stráži

Právě proto, aby v noci na Den vítězství nemohl žádný vandal mít příležitost poničit Koněvovu sochu, případně květinové dary, usmysleli si členové KSM a mladí antifašisté držet celonoční stráž. »Skupina mladých komunistů a antifašistů se rozhodla hájit památník před poničením v noci ze 7. na 8. května, kdy byl v předchozích letech pomalován na růžovo. Až do rozbřesku stáli v blízkosti památníku a památník legendárního maršála uhájili,« sdělili ve svém stanovisku naší redakci.

Pietní akce na náměstí Interbrigády se zúčastnili také velvyslanec RF Alexandr Zmejevskij, 2. tajemník Velvyslanectví Republiky Kazachstán, představitelé vlasteneckých a mírových organizací.

(mh)

8. 5. 2019  (mh)