Den D. Připomínka v jihoanglickém Portsmouthu

V jihoanglickém Portsmouthu vypukly oslavy 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii včera krátce po poledni. Vedle britské královny Alžběty II. či amerického prezidenta Donalda Trumpa se jich účastnila i řada veteránů tehdejší protihitlerovské koalice.

Válečným hrdinům spolu s britskou premiérkou Theresou Mayovou, německou kancléřkou Angelou Merkelovovu či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zatleskal i český premiér Andrej Babiš. Právě pamětníci největší vyloďovací akce ve vojenských dějinách, do nichž se v drsných podmínkách zapojilo na 156 000 vojáků z Británie, USA a dalších spojeneckých zemí, jsou označováni za hlavní postavy oslav.

»Udělali jsme to, co jsme museli,« pronesl prostřednictvím videa promítaného vzápětí po nástupu čestné stráže kanadský válečný veterán Bob Roberts. Poté se na pódiu začali střídat lidé předčítající texty věnované hrdinům 5. června 1944, kdy akce zahajující osvobození západní Evropy od nacismu začala. »Dnes jsou tady jako veteráni, ale tehdy to byl bezpočet otců, manželů, bratrů a synů, kteří vypluli z těchto břehů, aniž by věděli, zda ještě někdy spatří svůj domov,« přečetla úvodní pasáž britská herečka Celia Imrieová.

[o]

Účastníci oslav na jihu Anglie si včera vyslechli i drásavý dopis na rozloučenou, který svým rodičům napsal před popravou teprve šestnáctiletý francouzský odbojář Henri Fertet. Na ceremoniálu jej přečetl prezident Macron. Syn učitele a žák druhého ročníku střední školy ve městě Besancon na východě Francie byl zatčen doma v roce 1943 a ve svém domovském městě byl popraven zastřelením 26. září 1943. Spolu s ním přišlo o život 15 spoluobviněných, kteří se podíleli na odbojové činnosti, mj. na sabotážích na železnici. Mladík byl předtím ve vězení mučen. V dopise napsal, že umírá za svou vlast. »Chci, aby byla Francie svobodná a Francouzi šťastní. Tati, snažně tě prosím, modli se. Mysli na to, že to, že umírám, je pro mé dobro. Jaká jiná smrt by pro mne byla větší poctou než tato? ... Sbohem, smrt volá. Nechci pásku přes oči ani být spoutaný... Je ale stejně těžké zemřít. Líbám vás. Ať žije Francie.«

Přístavní město Portsmouth očekávalo tisíce návštěvníků a to se také naplnilo. Kromě čtení vzpomínek přímých účastníků pro ně byla připravena různá hudební vystoupení i několik vojenských přehlídek. V plánu byl třeba přelet 25 historických i moderních letadel Královského letectva (RAF).

Na 300 válečných veteránů i přes svůj vysoký věk pak vpředvečer vlastního výročí vyplulo z Portsmouthu do Normandie, kam se přesunula i řada prezidentů a premiérů, aby všichni uctili památku vojáků padlých při vylodění, kterých bylo nejméně deset tisíc. Vyloďování 6. června 1944 ve Francii se v jediném dni odehrálo na pěti plážích – Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword – mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen. V té době již byla na východě tři roky ve válce s nacistickým Německem sovětská armáda. Ruský prezident Vladimir Putin na oslavy vylodění pozván nebyl, do Moskvy přišlo jen neadresné pozvání, napsala agentura Interfax.

(ava, čtk)

6. 6. 2019  (ava, čtk)