Favoritkou Nobelovy ceny míru Thunbergová

Jasnou favoritkou na získání letošní Nobelovy ceny za mír je podle britských sázkových kanceláří 16letá švédská bojovnice za ochranu klimatu Greta Thunbergová.

Například podle sázkové kanceláře Landbrokes je šance mladé Švédky na zisk ocenění jedna ku třem, tedy zhruba 33%. Ocenění bude jako každý rok oznámeno na podzim a předáno v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince v Oslu.

Thunbergová je hlavní tváří globálního studentského hnutí Fridays4future (Pátky pro budoucnost). Svou ekologickou aktivitu zahájila vloni v létě ve Stockholmu protestem před švédským parlamentem, při němž držela transparent s nápisem Školská stávka za klima. Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států, kteří takto začali stávkovat každý pátek. Projevy, v nichž vyzývala k lepší ochraně klimatu, Thunbergová přednesla již na řadě mezinárodních fór.

[o]

Za Thunbergovou se na žebříčku favoritů na zisk Nobelovy ceny za mír umístila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která si obdiv světové veřejnosti vysloužila za reakci na březnové ultrapravicové teroristické útoky na mešity ve městě Christchurch, které si vyžádaly 51 obětí. Šance Ardernové je podle Landbrokes 17%.

Na třetí příčce favoritů se umístil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s 11 % a na dalších organizace Reportéři bez hranic (devět procent) a premiéři Řecka a Severní Makedonie Alexis Tsipras a Zoran Zaev, kteří letos urovnali dlouholetý spor svých zemí o název Makedonie (osm procent). Šestici favoritů uzavírá na žebříčku Landbrokes papež František (šest procent).

Podle některých jiných sázkových kanceláří je šance Thunbergové na zisk Nobelovy ceny za mír dokonce ještě vyšší než třetinová. Podle Unibetu má švédská aktivistka 44% šanci, podle Betwaye dokonce 1:1.

Kdo nominuje

Nominace na Nobelovu cenu míru pocházejí mj. od parlamentů a vlád jednotlivých zemí a musejí být předloženy do 1. února příslušného roku. Po vypršení lhůty mohou své kandidáty přidat ještě členové norského Nobelova výboru, kteří nakonec laureáta vybírají.

Na letošní Nobelovu cenu bylo nominováno 301 kandidátů, z toho 223 jednotlivců a 78 organizací, uvedly již dříve oficiální stránky Nobelových cen nobelprize.org. Vloni cenu obdrželi konžský gynekolog Denis Mukwege a aktivistka z irácké komunity jezídů Nadja Muradová.

Ústupky?

Kritici Grety tvrdí, že ještě ničeho nedosáhla. Ale první výsledky tu podle všeho přece jen jsou. Většina Němců by se byla v boji za lepší klima ochotna vzdát letů na kratší vzdálenosti či jízdy autem v centrech měst. Pokud by to pomohlo zpomalit oteplování planety, jedla by i výrazně méně masa. Vyplývá to alespoň z průzkumu agentury YouGov, o kterém v pondělí informovala agentura DPA. Zároveň ale upozornila, že lidé v průzkumech často odpovídají podle toho, jaký je »společenský požadavek«, protože chtějí před druhými i sami před sebou určitým způsobem vypadat. Zda by se podle svých odpovědí Němci skutečně řídili, tak není podle DPA jasné.

Cest letadlem na krátké vzdálenosti jsou podle průzkumu ochotny se vzdát téměř tři čtvrtiny dospělých Němců (přesně 74 %), více než polovina (56 %) by byla připravena nechat na cestě do centra města své auto doma a vydat se raději hromadnou dopravou.

V zemi, která je ve světě známa mj. nepřeberným množstvím různých salámů a klobás, by v zájmu ochrany klimatu podle průzkumu spotřebu masa výrazně omezily téměř dvě třetiny dospělých (63 %). Vloni dosáhla roční spotřeba masa v Německu 60,1 kg na osobu.

Jakmile ale začne jít o peníze, končí pro mnoho Němců zábava, komentovala agentura DPA další výsledky průzkumu. Polovina dotázaných by ještě považovala za přijatelné, kdyby byly výrazně dražší letenky, u čerpací stanice by ale byla ochotna si připlatit více jen zhruba čtvrtina dotázaných (27 %). Největší problém by Němci měli podle průzkumu YouGov s tím, kdyby se v rámci boje proti změnám klimatu zdražovala elektřina. Výrazně více by bylo ochotno za ekologický proud zaplatit jen 20 % respondentů…

Téma ochrany klimatu se v Německu stalo opět aktuální po nedávných volbách do Evropského parlamentu, ve kterých výrazně posílili Zelení. V průzkumech volebních preferencí se v posledních dnech ekologická strana dokonce několikrát stala nejsilnějším politickým uskupením.

Ve snaze zbrzdit tento trend strany vládní koalice - CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - oznámily, že na podzim přijmou rozhodnutí, která by měla posílit boj proti klimatickým změnám. Očekává se, že opatření zdraží emise oxidu uhličitého jako jednoho z hlavních skleníkových plynů. Dražší by mohl být například benzín či topné oleje. »Bylo by nečestné říci, že opatření k ochraně klimatu nikdo nepocítí,« řekla v neděli bulvárnímu listu Bild předsedkyně vládní CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová (AKK). Zároveň vyzvala, aby zatížení obyvatel bylo sociálně vyvážené a opatření hospodářsky smysluplná.

Připoutáni řetězy

Zhruba 30 aktivistů bojujících proti změnám klimatu se přesto připoutalo zamčenými řetězy k plotu před budovou německého kancléřství v Berlíně. Asi AKK nevěří její sociální cítění…

»Klíče jsme poslali ministrům a kancléřství a čekáme, až nás odemknou,« řekla mluvčí hnutí Extinction Rebellion, které protestní akci pořádalo. Policisté však odpoledne přikročili k rozbíjení řetězů, které měli někteří i kolem krku.

Zhruba třicítka dalších aktivistů před kancléřstvím vyjadřovala svou solidaritu s akcí kolegů.

Extinction Rebellion (Vzpoura proti vymírání) je hnutí původem z Británie. Aktivisté vyvíjejí tlak na vlády, aby se více zasazovaly o ochranu klimatu a životního prostředí. Hnutí už podle ČTK uspořádalo protestní akce také v Lipsku, Londýně či Edinburghu.

(rj)

12. 6. 2019  (rj)