Lži a prachy

Už jsem si pomalu zvykl na to, že z minulého režimu nám vyvstalo mnoho novodobých disidentů či různě »postižených« lidí, byť ve skutečnosti to byli jen drobní zlodějíčci či šmelináři, to asi patří ke každé době, ale co je moc, to je příliš…

Narážím na nedávné odhalení, že jistá Věra Sosnarová, známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů, vlastně nikdy v ničem podobném nestrávila ani minutu a její příběhy jsou pouhé smyšlenky. Proč by ale něco takového někdo dělal? No proč asi, v první řadě jde přeci vždycky o peníze, ne?

[o]

České úřady sice nakonec téměř třímilionové odškodnění, na něž by měla mít v případě pravdivosti svých historek nárok, naštěstí nevydaly, přesto si ale od mnoha dárců přišla na své. Co je ale mnohem horší, ona své smyšlenky zhruba 15 let šíří na přednáškách prakticky po celé republice.

A jaké jsou nyní reakce? Překvapil mne jeden politik, který prohlásil, že je mu to vlastně docela sympatické a ještě se tomu pousmál. Je opravdu tolik k smíchu, že tato dáma balamutí svými smyšlenkami systém a bere za to peníze? Na to nám snad ale už bohatě stačí ÚSTRk a plno pravicových politiků, ne? A k smíchu rozhodně není, že Sosnarová své výmysly šířila především na přednáškách ve školách a zanesla je tak, bohužel nejspíš nenávratně, do hlav dětí. Opět, na to by nám snad ten ÚSTRk měl stačit, ne?

Vlastně by mi bylo i jedno, že se tato žena za něco vydává, třeba měla tak prázdný život, že je to pro ni poslední kapka vzrušení, a třeba jí někdo i nabudil, protože se mu to hodilo. Překrucování dějin je dneska přeci jenom v módě a mnoho lidí si z toho nepokrytě dělá živnost.

Když o tom tak ale vlastně nyní uvažuji, její odkaz nemusí být zas tak špatný. Její chování je totiž ve skutečnosti více než vypovídající, jen je ho třeba dát do kontextu tej naší »porevoluční« doby – lži, přetvářka a prachy.

Tomáš CINKA

19. 7. 2019  Tomáš CINKA