Proč stále myslím na Schleswig-Holstein?

Ach, ach, ach, diví se proslulí komentátoři a politologové z televizí. Čína si zase dovolila moc. Představte si, neumožnila připlout a zakotvit v přístavu Hongkongu dvěma plavidlům, z nichž jedno bylo úplně a úplně vojenské. Vzpomněl jsem si při této zprávě na jiné plavidlo, dnes už odpočívající kdesi v jednom ze severních moří. Jmenovalo se Schleswig-Holstein a bylo nejen výcvikovou lodí, ale i plovoucí dobře vyzbrojenou dělostřeleckou baterií. Bylo na něm skoro tisíc mužů posádky, přes dvě stě mužů námořní pěchoty a šedesátka protiletadlových dělostřelců. Docela slušná pevnost na vodě. To jako by náhodou právě koncem srpna zastavilo v Gdaňsku (pardon tehdy se tady říkalo Danzig) a »zaparkovalo« přímo proti polskému Westerplatte. Prvního září začala tato loď střílet. Pochopitelně ne do vzduchu, ale na Poláky. Tak začala 2. světová válka, jejíž výročí si budeme za několik dnů připomínat.

Ne, nechci svou vzpomínkou navozovat situaci z konce srpna 1939. Vůbec ne. Neobviňuji americké loďstvo a jeho generalitu, že příjezd do Hongkongu by znamenal začátek další smrtonosné války. Tak tomu není. Jde ale také o jistý nepřátelský akt. Ty americké lodě sem totiž nechtějí přijet jen proto, aby načerpaly nové palivo a pod americko-víbůhjakými vlajkami (že by to byly čínské si dovoluji pochybovat) si posádka potřásala rukama s místními přáteli Spojených států. Příjezd amerických lodí měl mít totiž své důvody. Kdyby sem přijely, dostalo by se velké psychologické podpory protivládním a protičínským demonstrantům, kteří nyní v době vysokoškolských prázdnin obsazují letiště a podobná zařízení. A o to přece jde. Osobně si myslím, že Američané s něčím podobným počítali. Jen zkusili, zda na skrývaný záměr jim Peking skočí. Neskočil.

I toho chtějí pochopitelně využít. Odmítnutí přátelské návštěvy může mít totiž psychologický a propagandistický efekt. Svět se totiž dozví, že Číňané se bojí. Čeho? No přece demokracie, protože americké ozbrojené lodě jsou jenom nositeli svobody a demokracie ve světě. Tam, kam Američané přijedou, vezou na svých automobilech, tancích, střelách, svobodu. Stejné je to s jejich loděmi bez ohledu na to, jsou-li na nich řízené střely anebo torpéda s atomovými náložemi. Bdí nad celým světem, proto tolik základen kamkoli se podíváte, a letadlových lodí rozmístěných ve všech mořích.

Svět, tedy i my, jsme se tedy měli dozvědět, že Američané chtěli jen přátelsky zamávat z horní paluby svých lodí. A ti nedemokratičtí Číňané tomu zabránili. Ó, jak citlivá je Amerika, tedy Spojené státy. Chtěli jen potřást pravicemi a s rukou na srdci upřímně se tak poklonit velikosti čínského – pardon hongkongského lidu, který se právě pokouší otevřít své srdce demokracii a svobodě. Proto nesouhlas s připlutím amerických vojenských lodí do Hongkongu je třeba brát jako snahu zabránit praporu s hvězdami a pruhy, jak zpívala exministryně Parkanová, dál šířit svobodu a demokracii nedemokratickou a nesvobodnou Čínou.

Ale nevím proč, do mysli se mi stále vkrádá německý námořní ozbrojenec Schleswig-Holstein.

Jaroslav KOJZAR

17. 8. 2019  Jaroslav KOJZAR