Rytířka

Nedávno jsem opět jednou »valil bulvy«. Jedna známá se se mnou podělila o zážitek s naším zdravotnictvím.

Koncem července v náhle prudce brzdícím autobuse MHD narazila levým lýtkem na schůdek. Udělala se jí modřina, ale vše bylo relativně v pohodě. Po týdnu bolest i velikost vzrostla, a jelikož se modřina objevila těsně pod křečovou žilou, radši šla pro jistotu k »obvoďákovi«. Upozornila ho na nepříjemné brnění v celé noze, načež se dozvěděla, že má-li brnění, je nejspíš rytířka a že si má koupit dvě masti a vše bude v pořádku.

[o]

Za dva dny se však skoro nepostavila na nohu, zavolala tedy onomu »dobrodincovi«, který jí řekl, že může přijít, ale bude muset čekat, až po objednaných pacientech. Po nějakém čekání se »obvoďák« vyděsil a okamžitě prý do nemocnice na internu – jedná prý se o trombózu.

V nemocnici byl první ze všeho největší zájem o devadesátikorunový poplatek, došlo k odběru krve a tříhodinovému čekání. Po něm zazněl verdikt, že je nutná sonografie, ta se ale dělá jen dopoledne, takže zítra ráno znovu…

Po dalším tříhodinovém čekání byla trombóza vyloučena a k »obvoďákovi« mířilo doporučení poslat pacientku na ortopedii.

Tam příští den čekání trvalo více než všechna zatímní dohromady, rentgenem byla zjištěna kontuze kyčle, doporučen klid, předepsány další léky na bolest…

Známá si po pár dnech uvědomila, že před několika měsíci, spíše už lety, navštěvovala s nějakými potížemi jednu neuroložku. Zkusila jí zavolat, ta jí řekla, ať přijde a…

Diagnostikovala ji akutní lumboischiadický syndrom, chcete-li zánět sedacího nervu, ischias nebo houser. Po čtrnácti dnech tak konečně došlo nejen k tišení bolesti, ale i k léčbě.

Nejsem lékař, ale přijde mi dost smutné, že se současným standardem ve zdravotnictví patrně stalo několikahodinové čekání na další čekání. To jsem opravdu »valil bulvy«, podobně jako paní Ofka ve filmu Noc na Karlštejně, když ji v rytířském brnění kdosi plácl po zadku…

Zbyšek KUPSKÝ

21. 8. 2019  Zbyšek KUPSKÝ