Putin podpořil Normandský formát

Ruský prezident Vladimir Putin před pondělním setkáním se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem podpořil tzv. normandský formát jednání o konfliktu na Ukrajině.

Podle agentury Reuters uvedl, že k němu nevidí alternativu. Oživení rozhovorů v rámci tzv. normandské skupiny, kterou tvoří Rusko, Ukrajina, Francie a Německo, prosazuje Macron společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Elysejského paláce doufá, že na summit dojde v nejbližších týdnech.

Putin se nicméně prý nezavázal k účasti na nové vrcholné schůzce. Ruský prezident uvedl, že telefonické rozhovory se Zelenským mu ale dávají důvody k »opatrnému optimismu«.

»Rozhodnutí prezidenta Zelenského představují pro situaci skutečnou změnu,« poznamenal Macron. Ukrajinský prezident po svém zvolení v dubnu označil urovnání konfliktu na východě země za jednu ze svých priorit. O tamních událostech dvakrát s Putinem hovořil po telefonu a v červenci mu nabídl setkání v Minsku.

Macron a Putin v pondělí před novináře předstoupili ještě před svým večerním jednáním v letním sídle francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží. Oba uvedli, že budou diskutovat také o tom, jak snížit napětí kolem Íránu, války v Sýrii či kontroly zbrojení.

»Je nezbytné, aby bylo skutečně respektováno příměří dohodnuté v Soči,« řekl Macron k dohodě o klidu zbraní v provincii Idlíb na severozápadě Sýrie. Příměří začalo platit 2. srpna, syrská armáda jej ale po několika dnech vypověděla s tím, že ho nedodržují povstalci. Putin řekl, že Rusko podporuje syrskou armádu ve snaze »eliminovat teroristické hrozby v Idlíbu«.

Francouzský prezident se vyjádřil také k vlně protestů, která zasáhla Moskvu poté, co úřady zakázaly opozičním kandidátům účast v zářijových komunálních volbách v metropoli. Rusko podle něj musí »tak jako každá členská země Rady Evropy« respektovat právo na protest, svobodu projevu a právo kandidovat ve volbách. Putin k tomu poznamenal, že ruské úřady se chtějí vyhnout situaci, jakou zažila Francie v souvislosti s hnutím tzv. žlutých vest. Demonstranti podle něj musí dodržovat zákony a ti, kteří tak nečiní, ponesou následky.

Metodické příručky ze Západu

Právě pokud jde o víkendové demonstrace v Moskvě, které ruská opozice pořádá pravidelně od konce července, přinesla ČTK v pondělí zprávu, že se jich účastní pracovníci zahraničních velvyslanectví, kteří protesty organizují a rozdávají účastníkům »metodické příručky«. Podle agentury Interfax to prohlásil předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Při akcích na protest proti údajným volebním machinacím byly už zadrženy stovky lidí.

Do Moskvy byla z dovolené povolána skupina 12 poslanců, kteří se stanou členy v pondělí založené komise Státní dumy pro prošetření zahraničního vměšování do ruských vnitřních záležitostí, oznámila ruská média. Komise, kterou povede šéf bezpečnostního výboru Dumy Vasilij Piskarjov, si bude zvát zahraniční diplomaty, kteří jsou podle parlamentu iniciátory víkendových nepokojů.

Zakročit chtějí ruští poslanci i proti zahraničním médiím, konkrétně proti americké rozhlasové stranici Hlas Ameriky a německé Deutsche Welle. Obě jsou financovány vládami, ale podle svého statusu jsou redakčně nezávislé. »Dovolily si vyzývat k porušování ruských zákonů a de facto se vměšovaly do našich vnitřních záležitostí. Takové skutečnosti nelze přehlížet,« řekl Volodin. Obě stanice ruská obvinění odmítají.

K západnímu vměšování se v pondělí vyslovil i místopředseda parlamentní frakce vládní strany Jednotné Rusko Andrej Isajev. Prohlásil, že ruská opozice prochází instruktážními tábory v Pobaltí, kde její představitelé pravidelně dostávají pokyny. Podle Isajeva »je všeobecně známo, že neparlamentní opozice pořádá v litevském Vilniusu každoroční sjezdy financované z ciziny«.

(rj)

21. 8. 2019  (rj)