Poštovních schránek ubývá, lidé je využívají stále méně

Kdo z dříve narozených by neznal verše Jiřího Wolkera, které bývaly ve školních čítankách. »Poštovní schránka na rohu ulice...« Časy se však od té doby změnily, poštovní schránky už dávno nejsou na rohu každé ulice, každoročně je jich méně a méně.

Proč se tak děje? Odpověď je jednoduchá. Už dávno se totiž České poště nevyplatí, z ulic se vytrácejí, a ač se to může zdát neuvěřitelné, zhruba každý druhý den jedna zmizí. Za posledních pět let se jich z ulic českých moravských a slezských obcí a měst vytratilo přes 1100 kusů. Místo dopisů si lidé píší neosobní maily a strohé esemesky, místo pohlednic si posílají MMS.

»Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si jí váží velice, svěřují se jí docela, psaníčka do ní házejí ze dvou stran, z jedné smutná a z druhé veselá.« Kdo by se ve zrychlené chaotické době s nějakým svěřováním na dopisním papíře zdržoval? V domovních poštovních schránkách tak nacházíme většinou úřední sdělení, a hlavně reklamy.

A ty dnes nikoli modré, ale oranžové schránky, do kterých se vkládají dopisy a psaníčka, pohlednice z výletů či dovolených, jsou v lepším případě poloprázdné. Není divu, že jich ubývá. Za posledních deset let z ulic našich měst a obcí zmizela skoro desetina schránek. Může za to právě klesající zájem je využívat. Poštovní schránka u nás nicméně musí být na každý započatý tisíc obyvatel, což znamená, že aspoň jednu musí mít každá obec v České republice. »V ČR je nyní přesně 20 855 poštovních schránek. Například před deseti lety jich bylo asi o dva tisíce víc. Schránky z českých ulic mizí hlavně proto, že je lidé využívají stále méně,« řekl nedávno Radiožurnálu mluvčí České pošty (ČP) Ivo Vysoudil.

Názor na hustotu poštovních schránek by měl být podle člena hospodářského výboru Sněmovny Lea Luzara (KSČM) podložen vážným průzkumem, a argumenty zase čísly. Poukázal na to, že ještě před 100 lety každá železniční stanice musela mít nádrž s vodou pro parní lokomotivy. Dokonce to bylo v zákoně. »Doba šla dál, parní lokomotivy vymizely, stejně jako dnes jsou dopisy, pohledy atd. pomalu nahrazovány elektronickým způsobem komunikace, popřípadě mobilními telefony. I v tomto oboru je třeba očekávat vývoj,« zdůraznil Luzar pro náš list. Zároveň upozornil na to, že je třeba mít analýzu používání stávajících poštovních schránek, a jak dalece a hlavně dokdy je třeba tyto služby držet, popř. je nahrazovat nějakými automatizovanými systémy sběru a předávání dále.

Počet listovních zásilek vybraných z poštovních schránek v porovnání února 2016 a února 2019 poklesl podle Vysoudilových slov o 31,4 procenta. Proto také schránek postupně ubývá. To však nemůže být donekonečna, v ČR platí vyhláška, která určuje, kde poštovní schránky musí být – ve velkých obcích či městech s více obyvateli musí být rozmístěny tak, aby to člověk k nim neměl dál než zhruba jeden kilometr. Vyhláška také říká, že schránky mají být hlavně v místech, kam lidé běžně chodí – u obchodů, autobusových a vlakových zastávek či u pošt.

Obec bez pošty je mrtvá obec

»Pošta se snaží hledat možnosti úspor, hlavně v pracovních silách. A bude hledat i další cesty. Možná by stálo za to, kdyby jako státní podnik začala více spolupracovat nejen se starosty, ale i s krajskými, obvodními, obecními politiky a hledala souznění v názorech nejen technicko-odborných, ale i v politicko-sociálních oblastech, protože pošta vždycky zůstane fenoménem určité komunikace. Obec bez pošty se najednou ocitne jakoby bez spojení se světem. Pošta, obchod, lékař i škola patří k základům obce,« zdůraznil Luzar.

V této věci už jedná s ředitelem ČP, v poslaneckém klubu má totiž poštu »pod patronátem«. Haló novinám sdělil, že se bude snažit hledat cesty, aby Česká pošta na veřejnosti vystupovala jako firma, která má lidskou tvář, snaží se pro občany dělat co nejvíce, což není jen o vydělávání peněz a boji s konkurencí, která i v poštovnictví je docela velká.

Pobočky ČP se už nyní neruší, donekonečna to nejde. Podle zákona jich totiž pošta musí provozovat aspoň 3200. A nyní jich je v ČR asi o stovku víc. Mizí však standardní pobočky, které se hlavně v menších obcích přeměňují v tzv. pošty Partner. Ty v praxi fungují jako klasické pobočky, provozují je však obecní úřady nebo majitelé obchodů. Nedělají to pochopitelně zadarmo, pošta jim za to platí.

»Slyšíme od obchodníků v malých obcích, že mají malé tržby a mají problém vůbec fungovat. Některé obce se živnostníkům snaží pomoci, pronajímají jim zdarma prostory, aby o obchod nepřišly. Pokud Česká pošta využije takového partnerství a ekonomicky k tomu trochu pomůže obchodníkům, vnímám to jako možnou cestu úspor pro poštu,« prohlásil Leo Luzar. S rušením poboček od zeleného stolu však nesouhlasí. Trvá na tom, že vše musí být podloženo místním šetřením, věcnými argumenty, ale hlavně komunikací s lidmi. Odmítá rozhodnutí od zeleného stolu, že musíme někde uspořit 20 procent nákladů, aniž bychom zjistili, že tím vlastně rušíme službu pro lidi.

(ku)

22. 8. 2019  (ku)