Jsou to prý demokraté

Jakou demokracii si představují organizátoři a příznivci spolku Milion chvilek pro (paradoxně) demokracii, se ukázalo před budovou v ulici Politických vězňů 9, kde se nachází sídlo KSČM a také redakce Haló novin. A právě sem ve středu v rámci pochodu Prahou u příležitosti 21. srpna dorazil průvod lidí organizovaný Milionem chvilek, kteří před vraty vykřikovali, pískali a křídou psali na dlažbu nápisy typu »Rudý svině« a »Zrádci a vrazi«. Nebyla jsem těmto extempore přítomna, ale na fotografiích otištěných v tisku jsem jasně rozpoznala před dveřmi do budovy i postavu organizátora toho všeho, Mikuláše Mináře z Milionu chvilek.

[o]

Tato událost odkryla skutečný obraz tohoto obskurního spolku. Jeho lidé a příznivci žvaní pateticky o demokracii a o právu na názor, mistrují prezidenta, premiéra, ministryni spravedlnosti, a přitom urážejí hrubými výrazy, jež patří do ranku Hřebejkových »rudých a hnědých prasat«. Je to stejná sorta lidí, a pokud by na tyto Minářem organizované demonstrace přicházeli i lidé, jimž srdce bijí nalevo, tak snad už nyní pochopili, že toto není společnost pro ně. Okruh lidí kolem Milionu chvilek se tváří demokraticky, ale za nasazenou maskou se skrývá – mstivý hulvát. Nejde vůbec o upevnění demokratického uspořádání, v němž lidé rozhodují ve volbách a podle jejich výsledků se pak konstituují orgány státu, jde jim jen o to, nahlodat stávající systém a zvrátit politické poměry v zemi. Ve svůj prospěch, ve prospěch sil, které Milion chvilek podporují.

Řadu sprostých nápisů psaných křídou na dlažbu bylo možno číst ještě včera. Je libo ještě pár příkladů? Tedy zde jsou: »Co komouš, to lump. Co slovo, to lež. Co čin, to zločin«; »Šmejdi bolševický«; »KSČM – rakovina společnosti«; »To jsme ale byli blbí, že jsme vás včas nezrušili« a další nadávky směrované k legální demokratické parlamentní politické straně a jejím členům a voličům.

Této konfrontační atmosféře napomáhá čile Senát s aktivismem svých čelných představitelů. Senát totiž sám sebe považuje za »garanta demokratického vývoje«, jak se nechal slyšet předseda Kubera. Ten také před Českým rozhlasem řekl, že »k moci se dostávají politici, kteří vyznávají silová řešení«. To je jako kdo? Ano, já znám pár válečných štváčů, na ně taková definice sedí - generál Petr Pavel, poslankyně Langšádlová, senátor Fischer ad. Na středeční tiskové konferenci vedení Senátu se první místopředseda komory Jiří Růžička (to je ten, kdo před časem navrhl usnesení, aby se senátoři a senátorky nezúčastňovali pietních akcí pořádaných vedením Českého svazu bojovníků za svobodu) divil, že prezident republiky ten den jedná s předsedou ÚV KSČM Vojtěchem Filipem. A proč by nejednal?

Monika HOŘENÍ

24. 8. 2019  Monika HOŘENÍ