Laureáti Nobelových cen trnem v patě pravici

Polská spisovatelka Olga Tokarczuková se o rozhodnutí švédské akademie udělit jí Nobelovu cenu za literaturu dozvěděla na dálnici v Německu, kde právě propaguje své knihy.

»Když jsem se to dozvěděla, musela jsem zastavit,« řekla deníku Gazeta Wyborcza, který ji zastihl na telefonu.

Vyjádřila potěšení, že laureátem se stal také rakouský autor Peter Handke. »Je báječné, že švédská akademie ocenila literaturu ze střední Evropy. Mám radost, že se ještě držíme,« řekla.

Tokarczuková byla oceněna za rok 2018, Handke za rok 2019 (loni se cena neudělovala kvůli sexuálnímu skandálu v akademii).

»Hrozně mě to potěšilo. Hlavně jsem hrdá, že mé knížky - přestože jsou lokální, odehrávají se v malých lokalitách v Polsku a týkají se našeho malého koutku světa - mohou být čteny univerzálně a považovány za důležité lidmi ve světě. To je něco neobyčejného,« řekla televizi TVN, která připomněla, že je to pátá Nobelova cena pro autory píšící polsky a druhá pro polskou autorku; v roce 1996 švédská akademie ocenila Wislawu Szymborskou.

Polský ministr kultury Piotr Gliňski před několika dny v televizním rozhovoru přiznal, že nedočetl žádnou z knížek Tokarczukové, které rozečetl. Nyní, když spisovatelka získala Nobelovu cenu, se zavázal, že se k rozečteným knihám vrátí.

Gliňski v televizi TVP Info připomněl, v minulosti prestižní ocenění dostali různí autoři a u některých, jako třeba u Boba Dylana to vzbudilo jisté kontroverze. »Myslím, že Olga Tokarczuková je prostě spisovatelka: jedněm se to líbí, jiným se to nelíbí, ale cenu dostala a myslím, že to musíme nejen respektovat, ale i mít radost z toho, že jde o úspěch polské spisovatelky«.

Sama Tokarczuková před pár měsící v týdeníku The New Yorker o Gliňském prohlásila, že by jej vyznamenala »medailí z toaletního papíru«; literární festival, který pořádala, totiž podpořil producent tohoto zboží, na rozdíl od ministerstva kultury. A časopis si odnesl dojem, že dnešní Polsko je politicky podobně nesmiřitelně rozdělené jako dnešní Amerika.

Západní kritici předpokládají, že Tokarczuková »jako intetelektuálka, feministka a vegetariánka« je pořádným trnem v patě konzervativním krajanům - a to ještě opomněli, že spisovatelka také šla v průvodu za rovnoprávnost sexuálních menšin (LGBT).

Liberální opoziční list Gazeta Wyborcza sestavil přehled hanlivých přídomků, kterých se čerstvá nositelka Nobelovy ceny v posledních letech dočkala v médiích blízkých vládní konzervativní straně Právo a spravedlnost (PiS): antiPolka, hvězda mainstremu, zrádkyně, která plive na Polsko, a dokonce »šábesgojka (židomilka), která plive na Polsko a zasloužila by potrestat«. Spisovatelka se za své názory dočkala i výhružek smrtí.

Handke udiven

Rakouský spisovatel Peter Handke, který se minulý čtvrtek také stal laureátem Nobelovy ceny za literaturu, je oceněním udiven. Rozhodnutí Švédské akademie označil v prohlášení před novináři za velmi odvážné vzhledem ke všem předchozím sporům o jeho dílo.

»Po všech těch sporech jsem udiven. Tento druh rozhodnutí je ze strany Švédské akademie velmi odvážný,« řekl autor před zástupci tisku ve svém francouzském bydlišti, pařížském předměstí Chaville.

Spisovatel, známý svými prosrbskými postoji, dokonce dříve tvrdil, že Nobelova cena za literaturu by se měla zrušit, protože vytváří »falešné svatořečení«, které čtenáři nic nepřináší. Minulý čtvrtek ale Handke přiznal, že toto uznání mu dává »zvláštní druh svobody«.

Handke byl odpůrcem leteckých útoků NATO na Srbsko během kosovské války na konci 90. let a v roce 2006 řečnil na pohřbu srbského vůdce Slobodana Miloseviče. O něm prohlašoval, že nebyl »žádný nacionalista, jen chtěl zachovat Jugoslávii«. Miloševiče také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde jugoslávský politik posléze skonal. Udělení Nobelovy ceny právě jemu proto vyvolalo smíšené reakce. Srbská média Handkeho oslavují jako »velkého přítele« Srbů, kosovští politici mu nevybíravě nadávají. Nic nového, nenávidí ho už dlouho.

(pe, čtk)

15. 10. 2019  (pe, čtk)