Slovenská opozice se nespojila

Slovenské opoziční strany se minulý měsíc nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, tzv. bloku změny, ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr (Smer-SD), která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb, byť podle průzkumů už klesl pod 20 %. Vládní poslanci přitom přehlasovali veto prezidentky Zuzany Čaputové ohledně zákona, podle kterého se moratorium pro nezveřejňování aktuálních průzkumů veřejného mínění před volbami prodlužuje ze 14 na absurdních 50 dní! Z toho je zřejmé, že Směr se průzkumů bojí – aby neovlivňovaly předvolební nálady voličů.

[o]

Fenomén Čaputová

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti údajně zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu právě vítězstvím liberální právničky Čaputové v prezidentských volbách. Není ale jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Podle průzkumů veřejného mínění se nejméně tři opoziční strany pohybují jen těsně nad pětiprocentním prahem, jehož překonání je podmínkou vstupu do NR SR. Případná koalice se silnějšími stranami by mohla posílit jejich vyhlídky, ale spojenectví liberálů a konzervativních uskupení by na druhé straně mohlo být křehké.

Vůdci nové strany Za lidi rovněž liberálního exprezidenta Andreje Kisky, dvojčlenné koalice Progresivní Slovensko (PS)/Spolu (navázané právě na Čaputovou) a dosud nejsilnější slovenské opoziční strany, neoliberální obdoby naší TOP 09 Svoboda a solidarita (SaS), se nedohodli a do voleb v příštím roce jdou samostatně, konstatoval server Pravda.sk.

Kiska a vůdce SaS Richard Sulík na tiskové konferenci hledali viníka, který může za ztroskotání rozhovorů. Příčinou je prý křesťanská demokracie (KDH). Kiska podle svých slov trval na tom, aby součástí opoziční koalice bylo i KDH a uskupení Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO), což by opozici dalo šanci nejen volby vyhrát, ale i získat většinu v parlamentu a sestavit vládu. Avšak vůdce KDH Alojz Hlina ohlásil, že jeho strana se o voliče bude ucházet samostatně. A vůdce hnutí OĽaNO Igor Matovič označil širokou koalici za »hloupý nápad«, prý »spousta lidí by nevolila takového kočkopsa«.

Nový jednokomorový parlament budou slovenští voliči volit 29. února. Čas na podání kandidátek měly strany a hnutí do konce listopadu.

Opozice již vyloučila případnou spolupráci se Směrem a jeho koaličními partnery. Vůbec všechny strany, včetně Směru, zároveň vyloučily koalici s krajně pravicovým fašizujícím uskupením Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Byť v souvislosti se Smerem-SD se o takové spolupráci donedávna (zřejmě účelově) v médiích spekulovalo.

Pat (a mat)?

Tyto vzájemné disproporce by ovšem po volbách mohly vést k patové situaci, kdy předpokládaný vítěz Směr zůstane bez partnerů k vytvoření vlády, míní Reuters. Dostatečně silnou povolební koalici by však nesestavila podle všeho ani opozice. Uvidíme na začátku ledna, kdy se naposledy budou moci v zemi pod Tatrami zveřejnit předvolební průzkumy…

(rj)

2. 12. 2019  (rj)