Semelová: Za řadou problémů stojí zpackaná inkluze

Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí.

Vyplývá to z analýzy segregace v základních školách, kterou zveřejnila Agentura pro sociální začleňování.

»Každý by se měl vzdělávat podle svých schopností a potřeb. Ať je Rom nebo není. To, že je někdo v běžné třídě, ještě neznamená, že není sociálně vyloučen a naopak. Po přechodu na tzv. společné vzdělávání, respektive inkluzi, jsou často paradoxně mnohem víc vyloučeni ti, kteří jsou uměle začleněni do běžných tříd, než kdyby byli vzděláváni ve speciální škole, která zohledňuje jejich potřeby a pracuje s menšími kolektivy dětí,« reagovala pro náš list exposlankyně, expertka KSČM na problematiku školství Marta Semelová.

[o]

Romové jsou společně s dětmi s poruchami chování či autistického spektra podle analýzy nejhůře přijímanou skupinou u českých rodičů. Poruchy chování ve škole vadí 61 procentům lidí, Romy a autismus vnímá negativně přibližně čtvrtina rodičů. Názor, že Romové a cizinci snižují kvalitu školy, se vyskytuje hlavně u lidí, kteří kladou důraz na množství učiva a známkování. Podle Semelové se tento způsob vnímání vyskytuje především v sociálně vyloučených lokalitách. »Vytváření ghet produkuje pochopitelně značné problémy a nejde jen o vzdělání,« dodala bývalá poslankyně.

Rozbili jsme si to, co fungovalo

Zhruba čtvrtina dotázaných inkluzi striktně odmítá. Nejméně přitom rodiče podporují právě začleňování žáků s problémy v chování (šest procent rodičů) a Romů (13 procent). Odmítavému postoji k inkluzi se Semelová nediví. »Negativně se podepisuje na všech. Na dětech začleňovaných, na žácích běžných i na učitelích. Tato zpackaná forma se projevuje nejen ve výuce, ale odráží se i ve vztazích mimo školu,« uvedla.

Podle zprávy úřadu veřejné ochránkyně práv z minulého roku je v ČR 77 základních škol, kde romští žáci tvoří víc než polovinu všech žáků, a na dalších 58 školách víc než třetinu. Celkem 12 základních škol v ČR pak podle statistik ministerstva školství navštěvují pouze Romové. Podle agentury tak zatím není viditelný posun v uplatňování opatření proti segregaci, která ČR přijala v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, jenž v roce 2007 odsoudil ČR za diskriminaci romských dětí ve vzdělávání. »Já bych se neoháněla všemožnými evropskými normami a rozhodnutími. Kdybychom se drželi našich tradic a zkušeností, nekopírovali zaslepeně zahraniční vzory a nepodléhali nesmyslným diktátům, nemuseli jsme dnes mít tolik problémů. Ale my jsme si rozbili to, co fungovalo, a hráli jsme si na světovost bez ohledu na důsledky,« reagovala Semelová.

Společné vzdělávání bere pořádně za své

Vyloučení sociálně znevýhodněných žáků ve školství zhoršuje to, že rodiče mají možnost volby školy, uvedli autoři analýzy. Jinou než spádovou jich volí celkem 21 procent. Častěji jde o vzdělanější rodiče, kteří upřednostňují školu s kvalitní výukou. Naopak segregované školy mají špatnou reputaci. Když tedy ve škole roste počet sociálně znevýhodněných, přibývá postupně i rodičů, kteří své dítě raději přihlásí jinam.

Problémů je však podle Semelové ještě více, a i na nich se podepisuje zpackaná inkluze. »Ta totiž nahrála soukromému školství, individuálnímu (domácímu) vzdělávání a víceletým gymnáziím. V těchto formách hledá řada rodičů spásu pro vzdělání svých potomků. Jak vidno, tzv. společné vzdělávání bere pořádně za své,« uvedla.

Připomněla, že ČR patří mezi země s největší nerovností ve vzdělávání. Vzdělávací výsledky českých dětí podle ní extrémně závisejí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí, jaké mají rodinné zázemí, a závisejí také na penězích. »Finanční dostupnost, respektive nedostupnost se projevuje od předškolního vzdělávání. Právě to hraje významnou úlohu ve vyrovnávání šancí pro další vzdělávací dráhu pro děti z méně podnětného rodinného prostředí. Jenomže za všechno se platí. Zájmové kroužky, hudební, sportovní – právě tyto činnosti mohou napomáhat při začleňování, získávání respektu i pro ty studijně méně úspěšné, zažívání pocitu úspěchu, seberealizace, vytváření mezilidských vztahů,« konstatovala Semelová. Před časem na této problém upozornila i Česká školní inspekce, když zveřejnila, že náš vzdělávací systém neposkytuje všem rovné šance na vzdělání. Nejhorší situace je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Mezi chudými dětmi z ghett klesá míra dosaženého vzdělání, a to i v porovnání s jejich rodiči, kteří jsou často alespoň vyučeni. Jejich potomci většinou skončí po ZŠ.

(jad)

2. 12. 2019  (jad)