Mladé učitele trápí problémy v komunikaci s rodiči

Zhruba třetina začínajících učitelů uvažuje v prvním roce po svém nástupu do povolání o tom, že změní školu nebo zcela odejde ze školství. Důvodem je většinou jejich pocit, že má povolání malou prestiž. Mezi další časté příčiny, proč se začínající učitelé rozhodnou ve školství skončit, patří problémy v komunikaci s rodiči.

Vyplývá to z průzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zúčastnilo se ho 380 začínajících učitelů ze šesti krajů ČR. Jeho součástí byl také kvalitativní výzkum, při kterém autoři studie vedli rozhovory s 20 učitelkami ve věku do 30 let. Projekt se konal v letech 2015 až 2017. Kolem 70 procent dotázaných pedagožek a pedagogů v něm uvedlo, že by chtělo ve školství zůstat. Zhruba pětina sdělila, že chce setrvat, ale ráda by změnila školu. Asi desetina pak řekla, že by chtěla zcela změnit svou profesi.

Člena sněmovního školského výboru Iva Pojezného (KSČM) výsledky průzkumu nijak nepřekvapily. Velmi rozdílné jsou podle něj představy zájemců o povolání učitele nastupujících na pedagogické fakulty a zcela jiná je každodenní učitelská řehole. »Většina studentů nemůže ani na průběžné praxi při studiu poznat, o jak náročné povolání se jedná a první rok je skutečně zlomový. Jinak vidíte učitelské povolání ze školních lavic, jinak od tabule. Především je neviditelná práce mimo výuku, právě s rodiči, ale také spousta nesmyslné byrokracie a spousta dalších povinností,« řekl našemu listu.

[o]

Největší nespokojenost vyjadřovali učitelé se svým pocitem, že je společnost nedoceňuje. Stěžovali si také na komunikaci s rodiči. Naopak převážně pozitivně hodnotili žáky, kolegy a vedení školy. Přibližně 90 procent učitelů, kteří začali nedávno učit, uvedlo, že má pocit, že si jich žáci váží. Nekázeň dětí respondenti označovali často jako výzvu, kterou by chtěli překonat. »Žáci tedy učitele ve škole spíš drží, než by je ze školství vyháněli,« uvedla spoluautorka průzkumu Světlana Hanušová.

»Postavení učitelů ve společnosti není vůbec jednoduché. Jsou trvale pod tlakem rodičů, žáků, vedení školy a ne každý to ustojí. To, že dnes jim doba nepřeje, se ukázalo například při poslední stávce učitelů, kdy nedokázali veřejnost dostat na svoji stranu. Nedokázali vysvětlit své počínání a bohužel ani oslovit většinu pedagogů. Přitom jsou na straně dětí, jsou tvůrci jejich budoucnosti,« míní Pojezný.

Chybí úzká vazba rodičů se školou

Podle Hanušové většina začínajících učitelů tvrdí, že se necítí připravena na komunikaci s rodiči. Mají výhrady k tomu, jak je na praxi připravila vysoká škola. »Neví si rady s různorodostí názorů rodičů, když třeba někteří rodiče říkají, že si třída ve výuce málo hraje a jiní jsou zase přesvědčeni, že je to moc,« uvedla Hanušová.

»Komunikaci s rodiči se člověk jen tak nenaučí, tady to chce skutečně praxi. Dříve jsme se běžně zastavili na pár slov do rodiny žáka, znali jsme se s rodiči osobně, dnes se komunikuje přes sociální sítě. Proto nás rodiče akceptovali, nebyli jsme jen ti, o kterých děti mnohdy negativně hovoří. Tak skončila úzká vazba rodičů se školou, neboť třídní schůzky nenahradí návštěvu v rodině,« okomentoval současný trend Pojezný.

Jen necelá desetina respondentů na konci roku 2017 uvedla, že se setkala s funkčním systémem uvádění učitelů do praxe. »Často tehdy vypovídali o absenci programu pro uvádění učitelů,« řekla Hanušová. Pokud se dostali do neshod s vedením školy, stávalo se to podle ní důvodem k jejich úvahám o změně školy. Tito učitelé nicméně většinou nechtěli úplně opustit učitelskou profesi, dodala.

Podle Pojezného si ředitelé většiny škol zachovali uvádění učitelů do praxe pomocí zkušených kantorů. »Kdyby tak nečinili, tak jsou sami proti sobě a měli by uvažovat o svém odchodu z funkce. Spíše ale musí hledat prostředky na ocenění uvádějících učitelů,« uvedl.

Hanušová rovněž upozornila na to, že si začínající pedagogové stěžují na platy, které podle nich neodpovídají náročnosti profese. Průměrný plat učitelů v ČR byl podle ministerstva školství v prvním pololetí letošního roku 37 235 korun. Průměrný vysokoškolák ve veřejné správě a službách bral v ČR podle ministerstva práce měsíčně 46 572 korun hrubého, tedy o pětinu víc než učitel.

»Platy se postupně zvyšují, ale i tak jejich výše je naprosto nedostatečná. Je velká škoda, že neprošel návrh KSČM na každoroční valorizaci platů učitelů ve školách na 130 procent průměrných platů ve společnosti. Jsme také přesvědčeni, že důraz musí být kladen na růst nárokové části,« dodal Pojezný.

(jad)

9. 12. 2019  (jad)