Kritika novely o sociálních službách

Svaz měst a obcí ČR kritizuje podobu novely o sociálních službách. Podle něj by obce měly povinnost péči spolufinancovat, o její nabídce pro své obyvatele by ale nemohly rozhodovat.

Svaz chce o nastavení pravidel s ministerstvem dál jednat. Podle původního legislativního plánu Babišovy vlády mělo ministerstvo práce novelu připravit do konce roku 2018. Práce se o rok protáhly. Úřad s předlohou přišel loni těsně před vánočními prázdninami.

»Některé návrhy novely jdou přímo proti tradiční roli obce při péči o její občany. Zejména nově zmíněná povinnost obcí spolufinancovat sociální služby bez možnosti ovlivňovat jejich rozsah a míru poskytování. Naopak ministerstvo práce posílí svou rozhodovací pravomoc,« uvedl svaz.

Podle novely by mělo ministerstvo spolu s kraji sestavovat krajskou síť zaručených služeb s potřebným počtem zařízení a pracovníků, a to na pět let. Provozovatelé by měli nárok na dotace, které by poskytovalo ministerstvo a vyplácel by jim je kraj. Síť zaručených služeb by se každý rok aktualizovala. Její kapacita a počet pracovníků by se mohly zvýšit ročně, ale nejvýš o dvě či pět procent podle druhu služby. V krajích a obcích, kde by na pokrytí potřeb zaručená síť péče nestačila, by pak byla ještě rozvojová síť služeb.

Chtějí možnost rozhodovat

Vytvoření garantované sítě služeb svaz vítá. Nynější rozdílné financování a poskytování péče v regionech považuje za problematické. »Obce a města musí mít ale možnost spolurozhodovat. Každá obec má právo rozhodnout, jak bude realizovat rozvoj sociální péče pro své občany,« uvedl předseda svazu František Lukl. Podle svazu je navrhovaná změna v rozporu s Ústavou ve věci zasahování státu do rozhodování samospráv.

Podle předsedy sociální komise svazu Jakuba Rychteckého obce a města už teď doplácejí zhruba polovinu nákladů na sociální služby. »Je třeba jasně definovat, jak budou sociální služby a zvýšené náklady na sociální práci financovány. Přikláníme se k řešení financování jako mandatorního výdaje státního rozpočtu,« uvedl Rychtecký. Podle něj bez vyjasnění placení služeb a sociální práce svaz nemůže novelu akceptovat. O úpravě je připraven s ministerstvem jednat. Ocenil snahu resortu připravit nová pravidla.

Složité financování

Podle podkladů k novele náklady na sociální služby činily loni podle odhadů 45,6 miliardy korun. Ministerstvo poskytlo zhruba třetinu peněz, kraje desetinu a obce sedm procent. Úhrady od uživatelů tvořily 21 procent. Celkem 16 procent obstaraly příspěvky na péči. Zbytek pochází z peněz EU, od zdravotních pojišťoven, úřadu vlády a dalších resortů.

Dotace poskytuje ministerstvo a rozdělují krajské úřady, a to na každý rok. Loni suma činila celkem skoro 16 miliard korun. Zařízení nemají jistotu, že peníze znovu dostanou. Poskytovatelé péče i kraje si navíc stěžují na to, že suma nestačí. Ministerstvo a vláda tak v posledních letech každý rok dodatečně hledají další stovky milionů na provoz.

Novelu o sociálních službách se změnou financování chystala už v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shoda na zákonu nebyla, nestihl se pak ve Sněmovně projednat.

(ng)

18. 1. 2020  (ng)