Rozhovor Haló novin s předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem

Nesnáším superkontrolu občana zdůrazněnou lží o jeho bezpečnosti

Minulý rok je za námi. Zdá se však, že po letech jistot společnosti znovu zemi ovládla intolerance. Nemyslíte?

Intolerance je mezinárodní. Dříve ji v neděli dopoledne uhlazovali faráři. Dnes s ní manévrují průzkumy a je předmětem kšeftu, stejně jako tzv. bezpečnostní opatření kyberzlodějských firem. Všimněte si, jak zeslábla šeptanda. Dříve zdroj zaručenosti, dnes v rubrice »Očekávané události«. Období pravdomluvnosti vyhynulo s humanizací mučicích zařízení. »Občané, jste pod přísahou«, se přece jenom o poznání nevyrovná natahovacímu žebříku.

Dnes se v tisku nelže, ale vynechává. To by mohla třeba být Nora Fridrichová matkou mystifikace. Na obrazovku pověsí dokument StB, který otřese společností. Soudní znalec jej však rok předtím písemně a důkazně označil za falzifikát a dal kulaté razítko. Znalce jmenovalo samo ministerstvo. Toho se to netýká. Stěžujete-li si příslušné radě - ta odpoví, že případ odkládá. Nedávno byl na webu titulek, že jsem donášel na pana Knížáka. Ten se samozřejmě podiví. Poprvé jsme se setkali u diskusního stolu televize asi pět let po sametu. Stejné je to u zpěváka Merty. Znalec na období tzv. totality Petr Blažek uvede, že jsem zaslal svému řídícímu důstojníkovi stovky hlášení, a to v době, kdy jsem byl vězněn na Borech.

Zná čtenář Haló novin reakci na intoleranci?

Slyšel jsem, že nejste nakloněn bezpečnostním rámům u většiny úřadů, které žijí z našich daní. Je to tak?

Před časem nesu v pravé ruce malou obálku do podatelny ministerstva kultury. Dveře jsou hned za rámem. Odevzdám občanský průkaz. Na vyzvání ukazuji kapsy a kovové dávám na podložku. Rám píská. Otočku zopakuji třikrát. Pak mne osahávají jakýmsi detektorem. Uniformovaný jde do dřepu a objíždí obuv. Ptá se, zdali nemám umělý kloub. Říkám, že jen amalgam v zubech, ale nevím ve kterých. Za okénkem, odkud fízlují, zavětřili dubleři. Zatím se houfují další příchozí na ministerstvo. Ví, že filcuňk strpí i oni. Ano, stále chci podat nezalepený dopis ministru kultury. Jsem podezřelý.

Máte zbraň? Ptají se. Občanka okopírována. Vylovím z podšívky zapadlou pětikorunu. Jsem upocený, ale ta hokejka, co má zákon v ruce, stále píská. Sděluji, že dopis odešlu poštou, která je za rohem. Vše shrnu do kapes a odcházím z budovy, jejíž část pamatuji ještě s vlajkami od střechy po chodník. Byl na nich hákový kříž. Asi v půli přilehlého náměstíčka, mimo jmenovaný úřad, mne někdo zezadu trhne za rameno. Otočí proti sobě. Přepadení? Ne, uniformovaná příslušnice jakési agentury, že se musím vrátit. Nemohu ji nazvat soudružkou, protože za komunistů tohle nebylo. Tehdy jsem prošel mořem výslechů a několika kriminály. Odmítl jsem. Čuměla, že někdo nesplnil její rozkaz a jaksi rozhozená odběhla pro radu. Za stálého otáčení jsem došel na poštu. Dal dvacku za odeslání. Snad to za týden dojde. Byl to takový neintoleranční den.

Co podle vás v minulém roce stojí za připomenutí?

Skvělá zahraniční politika pana prezidenta, nízká inflace, stabilita rozpočtu, makroekonomika téměř ve všem, nezaměstnanost, stabilita vlády s výhradami k tichému zdražování a nesouhlas se zřizováním jakýchsi úřadů pro úřady, kterým se dá do statutu tajné, takže daňový poplatník si může...

Nesnáším superkontrolu občana, zdůvodňovanou lží o jeho bezpečnosti. Jsem zcela proti hamáčkovské imigraci a fízlokracii jeho současného ministerstva. Licoměrné je nedávné navyšování platů a důchodů, které nepostačí ani na zákroky u zubaře, léky a pět obědů ve čtvrté cenové. Kuriózní je, že si navýšili i miliardáři, i když jsem rád, že tato kategorie u nás existuje.

A co říkáte náhle vzniklé snaze o odstraňování či naopak zřizování nových pomníků? Nejde o další ze snah změnit výsledky druhé světové války?

Byl jsem u hlasování sundat sochu T. G. Masaryka, že »nechal střílet do dělníků«. Hroby existují; povel nedal on. Byl jsem proti a vyletěl ze školy. Kantory byli tzv. dělničtí učitelé – stalinovci. Byl jsem u toho, když stavěli a odstřelovali sousoší Josifa Vissarionoviče na Letné pro kult osobnosti a nějak se pomlčelo, že zničil Hitlera a nejsme podle Himmlerových směrnic roztroušeni po Aljašce.

A jsem u toho, že chtějí pryč sochu maršála Koněva, potažmo generála Tesaříka, hrdiny Sovětského svazu. Doporučoval bych pomalejší vdechování dýmu u jedenácté várky - nadechnout, podržet, vydechnout, pak dvanáct hodin zůstat vleže sklepaný a pokračovat houbičkami. Rozhodně neřídit.

Proč podle vás je taková nenávistná kampaň i k prezidentovi Zemanovi, která se také projevuje na akcích Milionu chvilek a třeba onou nesmyslnou akcí Senátu?

Senát mi nedávno odpověděl, že se etická komise důkladně zabývala mojí stížností, probrala všechny aspekty, vyžádala stanoviska od dalších úřadů a jednoznačně dospěla na základě důkazů k negativnímu stanovisku. Malér je, že si nechala svoji jednoznačnost nafotografovat a před znuděnými tvářemi bývalých svazáků za stoly údajně plnými dokumentů neležel jediný papír. Ani hrnky od kafe. Nic, milý čtenáři Haló novin a daňový poplatníku. Nic. Možná všechno vědí, jako bezesporu všichni dosavadní předsedové Senátu, kteří kdysi přísahali věrnost Komunistické straně Československa - připomenu z osmé strany jejich stanov, že budou »přispívat k vítězství sil míru a pokroku, k vítězství socialismu nad kapitalismem na celém světě«, takže je vyloučeno, aby v etické komisi seděla signatářka Charty 77. Antikomunistický komunista Pithart, bývalý předseda Senátu, měl před měsícem touhu mne, jako opravdový znalec stanov, natřít, pouze napsal špatně mé jméno. Senátní dobro nás stojí ročně kolem miliardy... brzy budou volby.

Často se ptám těch, s nimiž hovořím, co říkají tomu, že pracovníci BIS chtějí, aby se změnilo pojetí našich dějin, tvrdí dokonce, že prý dosavadní je sovětizující…

... Úplně bych, pane redaktore zapomněl. Mám vzkaz od Konrada i pro čmoudy, co ve školách sundávají portrét pana prezidenta. Jde jen o osm bodů:

1. Provedení plného zrovnoprávnění německé národní skupiny s českým národem.

2. Uznání sudetoněmecké národní skupiny jakožto právnické osobnosti k udržení tohoto stejnoprávního postavení ve státě.

3. Určení a uznání německého území.

4. Vybudovat německé samosprávy v území obsazeném Němci ve všech oborech veřejného života.

5. Zřízení zákonných ochranných nařízení pro ty státní příslušníky, kteří žijí mimo uzavřené území své národnosti.

6. Odstranění a napravení veškerého bezpráví, které bylo spácháno na sudetském němectví od roku 1918, a napravení všech škod vzniklých tímto bezprávím.

7. Uznání a provedení základního požadavku, aby v německém území byli výhradně němečtí veřejní zaměstnanci.

8. Plná svoboda přiznání se k německému národu a k německému světovému názoru. Konrad píše, že to bylo schváleno jako postup germanizace Čech a Moravy v Karlových Varech již 25. dubna 1938 - až na tu mrchu Stalina, dodávám - a všechny zdraví: Konrad Henlein, Karlsbad.

Jaroslav KOJZAR

20. 1. 2020  Jaroslav KOJZAR