Letos se má přesunout 300 duševně nemocných do komunity

Cíl Národního akčního plánu duševního zdraví je v roce 2020 přesun 300 nemocných z léčeben do komunity. Postupovat tak bude reforma psychiatrické péče, která počítá s úbytkem lůžek v psychiatrických nemocnicích a vznikem dalších center duševního zdraví.

Vyplývá to z dokumentu, který měla na programu vláda. Na tento strategický dokument pro roky 2020 až 2030 je navázáno i financování projektů z evropských fondů. Rozdělí se podle něj zhruba miliarda korun. ČR se v něm zavazuje přesunout z nemocnic do komunity dlouhodobé pacienty s převahou sociálních potřeb, kterých je zhruba 30 procent. V roce 2017 bylo podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zhruba 38 000 hospitalizací v psychiatrických nemocnicích, někteří pacienti se vraceli opakovaně. Pro dospělé bylo asi 8900 lůžek.

Hlavním cílem plánu je zajistit udržitelné financování z veřejného zdravotního pojištění a nastavit ho i pro zdravotní i sociální část týmů a péči pro děti, lidi s demencí, se závislostí a pro pacienty v ochranném léčení.

Peníze budou třeba také na transformaci psychiatrických nemocnic, ve kterých budou postupně ubývat lůžka a zařízení se mají stát přívětivějšími pro pacienty.

Potřebná je podle plánu také změna legislativy, která prozatím s centry duševního zdraví nepočítá. Upravit by se měla i pravidla pro používání omezujících prostředků a režimových opatření v psychiatrických nemocnicích. Plán zmiňuje také rozvoj pacientských organizací a vzdělávání pacientů v oblasti práv a možností sociální podpory. Vytvořit by se měla také metodika pro výzkum a hodnocení služeb v oblasti duševního zdraví. Zaměřit se je podle dokumentu třeba i na zdravé lidi.

Dlouhá cesta k naplnění cílů

[o]

Se všemi cíli lze podle stínové ministryně zdravotnictví za KSČM Soni Markové obecně souhlasit, cesta k jejich naplnění je však podle ní ještě dlouhá. Problémem je především trvalý nedostatek finančních prostředků. »Česká republika dává na psychiatrickou léčbu o polovinu méně než srovnatelné země. Stále nemáme legislativně vyřešeno financování zdravotně sociálního pomezí, ani co se stane, až dojdou evropské peníze na vznik Center duševního zdraví. Kde se vezme dostatek kvalifikovaného lékařského i nelékařského personálu, a dokonce nemáme obecně v legislativě zakotvené ani pacientské organizace a jejich financování, o kterých se také hovoří. Ministerstvo zdravotnictví je v psaní a prosazování své legislativy, bohužel, zatím hodně pomalé,« řekla Marková našemu listu.

Takzvaná centra duševního zdraví, která v současnosti zajišťují péči po přesunu pacientů z nemocnic, tvoří týmy složené z lékaře psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka a zdravotní sestry, které mohou o pacienta pečovat v ambulanci nebo u něj doma. Center už funguje 17, provoz je zatím hrazený většinou z evropských fondů. Do konce letošního roku jich má podle plánu být 30.

Podle průzkumu trpí nějakým duševním onemocněním každý pátý Čech. Celospolečenské náklady se odhadují na více než 100 miliard korun ročně, duševní nemoci patří k nejčastějším důvodům přiznání invalidního důchodu.

(jad)

21. 1. 2020  (jad)