Přísnější metr na lidi bez práce

Ministerstvo práce plánuje od července zpřísnit pravidla pro uchazeče o zaměstnání. Pokud by opakovaně nespolupracovali s Úřadem práce ČR a nehledali si místo, mohli by přijít o dávky na devět měsíců místo nynějších šesti měsíců.

Úředníci by také mohli nemocné nezaměstnané poslat na kontrolní vyšetření a kontrolovat by měli i případnou práci načerno. Při hledání uplatnění by se pak měli víc zaměřit na znevýhodněné. Pro ně by mohla vzniknout nová dotovaná místa. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Ministerstvo navrhuje změnu pravidel spolu s úpravou dávek na bydlení, pěstounských příspěvků a životního minima. Cílem novely je podle autorů zefektivnit fungování pracovních úřadů a dostat do práce znevýhodněné uchazeče a dlouhodobě nezaměstnané. »Lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které doposud obtížně nacházely své uplatnění na trhu práce,« uvedlo ministerstvo v podkladech k novele.

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Podle Úřadu práce dosahovala v listopadu 2,6 procenta. V evidenci bylo 197 289 uchazečů o zaměstnání, na druhé straně bylo 338 670 volných míst.

Podle ministerstva se lidé často nechávají na Úřadu práce zapsat ne kvůli hledání zaměstnání, ale kvůli získání zdravotního pojištění. Pokud pak nezaměstnaní nespolupracují a o místa nestojí, úředníci je mohou z evidence vyřadit. »Nejedná se o ojedinělé případy,« uvedlo ministerstvo.

Vyškrtnutí přijdou o dávky v hmotné nouzi a sami si budou muset platit zdravotní pojištění. U méně závažných neplnění povinností podporu od státu ztratí na tři měsíce, u závažnějších na půl roku. Nově by to mělo být na devět měsíců. Případy by měli úředníci posuzovat individuálně, ministerstvo jim k tomu chce dát návod. Podle odhadů by úspora činila nejvýš sto milionů korun.

Podle minulé novely nemocní uchazeči o práci mají neschopenku a režim jako nemocní pracovníci. Podle ministerstva tak ubylo lidí, kteří nemocí omlouvají to, že nechodí na dohodnuté schůzky či na rekvalifikaci. Nově by úřad práce při pochybnostech mohl klienta ještě poslat na kontrolní vyšetření ke svému smluvnímu lékaři. Úředníci by také mohli kontrolovat práci načerno. Podle novely by se měla zdvojnásobit i minimální pokuta za zaměstnávání cizinců bez povolení k práci či pobytu, a to z 50 tisíc na 100 tisíc korun.

Tři skupiny nezaměstnaných...

Nezaměstnaní by se podle návrhu měli dělit do tří skupin - na lidi bez znevýhodnění, znevýhodněné a zvlášť znevýhodněné. Těm se znevýhodněním by se úředníci měli víc věnovat. Zvlášť znevýhodněným by měli připravit plán kroků k nalezení uplatnění už po třech měsících.

Mezi znevýhodněné by měli patřit rodiče dětí do 15 let, osoby nad 55 let, absolventi škol, lidé bez vzdělání, nezaměstnaní přes pět měsíců, azylanti či ti, kteří pečují o postiženého. Zvlášť znevýhodněnými mají být nezaměstnaní přes rok, handicapovaní, lidé v exekuci či bez bydlení, příjemci dávek a ti, u nichž platí víc znevýhodňujících okolností naráz.

Mohla by vzniknout místa pro mimořádně znevýhodněné s příspěvkem od státu. Vytvořit by je mohly na tři roky obce, sociální podniky, státní či prospěšné společnosti. Úřad práce by jim v prvním roce mohl vyplatit vydané náklady na mzdu či plat, ve druhém roce tři čtvrtiny nákladů a ve třetím pak polovinu. Měsíčně by to byl nejvýš dvojnásobek minimální mzdy. Ročně by to mělo stát kolem 144 milionů korun. Ministerstvo to označilo za »určitou nadstavbu« k veřejně prospěšným pracím.

Experti na sociální problematiku už dřív chystané změny kritizovali. Podle nich prodloužení doby bez dávek situaci lidí v nouzi nezlepší, naopak jim může hrozit ztráta bydlení a mohou upadnout do větších dluhů. Ministerstvo plánuje, že by novela začala platit od července. Na vypořádání připomínek, projednání ve vládě, prosazení ve Sněmovně a v Senátu a na podpis prezidenta tak resortu zbývá necelý půlrok.


Otázky pro Hanu Aulickou Jírovcovou, stínovou ministryni práce za KSČM

Musíme změnit pomoc státu pro opravdu potřebné

Je opravdu zpřísnění pravidel pro nezaměstnané, které plánuje MPSV, na pořadu dne? Copak v ČR není stále malá nezaměstnanost? Dá se říci, že nepracují jen ti, kteří už pracovat nechtějí.

Na pořadu dne je to alespoň pro nás již několik let, jen se nedařilo prosadit zásadní úpravy v legislativě. Až nyní, ale dle mého soudu po důkladném nátlaku nejen některých poslanců, ale především místních samospráv a dotčených krajů, se pustila zásadní změna. Nemůžeme hovořit o tom, že všichni občané, kteří jsou dlouhodobě evidovaní na úřadech práce, nechtějí pracovat. Ano, někteří to mají jako svůj styl života a úspěšně motivují i své potomstvo. Stále musíme myslet i na občany, kteří řeší také tímto způsobem své životní problémy a dopady. Nejvíce se možná projevují exekuce, které doslova doženou lidi na úřady práce, zároveň se však většinou pohybují v šedé ekonomice a pracují na černo. Pro novou legislativu je největším úkolem změnit zásadní parametry pomoci od státu pro opravdu potřebné a docílit i s další legislativní pomocí, že normální je pracovat a posílat své děti do školy. Spásné by měly být domluvy o tzv. 15 opatřeních boje s chudobou, které se řeší od září 2018, a také nová podoba dávky na bydlení je jedním z výstupů.

[o]

Pokud je to na pořadu dne - je možné čekat zlepšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti těch, kdo se dosud neuplatnili na trhu práce?

Nemůžeme čekat, že po předložení jedné zásadní změny u dávky na bydlení dojde k očekávaným změnám. Zmíněných 15 opatření boje s chudobou zasahuje do šesti resortů. Navržená opatření by měla působit současně, a tak docílit potřebných změn v terénu. Velkou pomoc vidím i v dalším připravovaném nástroji, zákonu o sociálním podnikání. Umožnilo by to samosprávám a dalším individuální pomoc a přístup i v zaměstnávání občanů, které se nedařilo dlouhodobě dostat do jakékoliv práce.

Velkou pomoc by to mohlo znamenat i pro zdravotně postižené, kteří často mají problém s uplatněním na trhu práce. Dnes si zaměstnavatelé nemohou dovolit přijmout zaměstnance, všemu ho učit a ještě vyčlenit pracovníka, který by mu pomáhal. Jen vyplnění běžného formuláře je pro některé lidi těžké. Zásadní problém je rostoucí počet negramotných v mladé generaci.

S představou MPSV nelze nesouhlasit – určitě je nanejvýš spravedlivá, ale je třeba si asi položit otázku, zda zmíněné úsilí pracovních úřadů nebude stát erár víc než vyčíslená maximální úspora dané změny v zákoně ve výši sto milionů korun. Musíme si uvědomit, že náš přístup a požadavek na MPSV byla revize sociálních dávek, především nepojistného systému. To se však vedení ministerstva nedařilo téměř přes rok zpracovat, i když průběžně vydávalo informace, že již je revize hotová. Bohužel, vždy se pak ministryně opravila a ujišťovala, že bude zpracována současně s přípravou nového zákona. Konečnou revizi jsme nikdy v papírové podobě neviděli. Jen diskuse k potřebným novelám se nese v duchu slíbené revize. Každopádně tato navržená úprava je jedním z kýžených výsledků po hromadném setkání s premiérem v září 2018, je to jeden z potřebných kroků. Myslím, že nejde ani o přetahování, zda se ušetří 100 milionů korun nebo budou vyšší náklady. Je nutné to brát jako začátek celku, který má pomoci systémově řešit obchod s chudobou, skryté záškoláctví, otázku exekucí, zneužívání sociálních dávek, dostupné bydlení, pomoc samosprávám při řešení problémového soužití s nepřizpůsobivými obyvateli, závadné chování lidí při nakládání s odpady nebo tolik diskutované zbavení se štěnic. Jde především o to, aby si stát uvědomil, že parazitování jedněch na chudobě jiných nebo zneužívání pomoci v podobě sociálních dávek a rozsáhlé dopady i ve školství a zdravotnictví je nutné konečně začít řešit.

Novela o zaměstnanosti by měla zvednout minimální pokutu za zaměstnávání cizinců bez povolení z 50 na 100 000 Kč. Je to adekvátní?

O zaměstnávání cizinců se obecně, nejen v ČR, velice diskutuje. Lidé chybějí všude a je snaha nahrazovat naše zaměstnance kvalifikovanými pracovníky z ciziny. Nahrává zde i situace s celosvětovou migrací, a především s migrační vlnou po evropských státech. Osobně s navýšením pokuty souhlasím. V praxi se ukazuje velmi ztížená práce naší inspekce práce, která uvádí neskutečné příklady a situace při kontrolách. Podle mě by si také tato oblast zasloužila zásadní úpravy.

Připravuje se už novela na hospodářskou krizi a vyšší nezaměstnanost?

Nemyslím. Jejím cílem není řešit ekonomický stav, je výsledkem tlaku politiků a praxe. Ve strukturálně postižených krajích, jako je Ústecký a Karlovský, se dostáváme do neúnosných stavů běžného života. Často napadané samosprávy jsou však ve velké míře bezzubé, proto se také chytají všech možností, které by jim mohly pomoci. Většina je ale na legislativě. Při debatách upozorňuji, že jsme určitou skupinu obyvatel nechali dělat si téměř vše, co chce, a především jsme ji nenaučili, že pravidla a zákony se musí dodržovat. Jak vysvětlíte společnosti tento stav? Nesmíme se bát veřejně říkat - zákony se musí dodržovat, je normální splácet své dluhy, chodit do zaměstnání, posílat děti do školy a chovat se tak, abychom neznepříjemňovali život ostatním.

Odpovídá zákonům včetně Ústavy, že nezaměstnaní by se měli dělit do tří skupin: na lidi bez znevýhodnění, znevýhodněné a zvlášť znevýhodněné?

Toto rozdělení je výsledek současného stavu. Kolem této části bude asi ještě mnoho diskuze. Je to o pohledu, o tom, jak pomoci potřebným a jak také pracovat s občany, kteří budou dělat vše pro to, aby se vyvázali ze svých povinností. Krok MPSV vychází z praxe.

Bude stačit půlrok na projednání tak důležité změny zákona v parlamentu?

Přála bych si, aby to stačilo, ale tato úprava není jediným zásadním nástrojem, takže bude spíše boj o projednání dalších nutných úprav. Jak jsem říkala, čekáme na zákon o sociálním podnikání a snažíme se přesvědčit MMR o předložení zákona o dostupném bydlení. Jeho projednání je avizováno až na konec roku 2020, což považuji za zásadní chybu. Tyto tři zákonné úpravy spolu těsně souvisejí a je chyba je neprojednávat současně, a tím řešit i jejich platnost. Některé potřebné úpravy v 15 opatřeních budeme ve Sněmovně řešit asi napříč poslaneckými kluby, protože ne všechna ministerstva se k tomu stavějí odpovědně. Zásadní úpravy v oblasti exekucí již také Sněmovna projednává.

Marie KUDRNOVSKÁ

23. 1. 2020  Marie KUDRNOVSKÁ