Dvojí metr: podpora ilegálních aktivit versus Válková

Poslední dobou mediálním prostorem hýbe kauza kolem dnes již bývalé kandidátky na ombudsmanku profesorky Heleny Válkové, kdysi ministryně spravedlnosti. Je pranýřována za to, že na konci 70. let minulého století napsala společně s Josefem Urválkem odborný článek o ochranném dohledu. Problém je prý v tom, že Válková napsala onen článek s člověkem, který se podílel na politických procesech v 50. letech. Podle tohoto výkladu nemůže být člověk, který v takovémto spoluautorství napsal nějaký článek jakkoliv zakomponován v současné veřejné správě. Jako kdyby profesorka Válková mohla za to, co dělal Josef Urválek.

[o]

Pravicoví politici a novináři to předkládají tak, aby to vypadalo, že se podílela na justiční vraždě Milady Horákové. Zajímavé je, že když byla ministryní spravedlnosti, tak tato záležitost nikomu nevadila, ani rádoby historikům z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Na jednu stranu zde máme profesorku Válkovou, pod jejíž odborný článek je jako spoluautor připodepsán problematický prokurátor, a na druhou stranu zde máme politiky a novináře, kteří přímo schvalovali a podporovali různé ilegální aktivity, například válku v Iráku, kde bylo zavražděno kolem půl milionu obětí, včetně žen a dětí. Od prezidenta Václava Havla až po další pravicové politiky z ODS, TOP 09 a dalších stran neměli problém podpořit tuto ilegální válku pod taktovkou USA, která znamenala válečné zločiny a masové porušování lidských práv. Dodnes sklízí v Iráku hořké plody této okupace. Toto kritikům Válkové asi nevadí a neupozorňují na to.

Kauza kolem profesorky Válkové je pouze další účelovou snahou o to, aby byla současná levicově orientovaná vláda zdiskreditována, protože ji toleruje KSČM. Koho by dnes vzhledem k současné politice zajímalo, co kdo napsal před 40 lety? Navíc i většina odborníků, kteří Válkovou kritizují, uznávají odbornost a manažerské schopnosti Válkové a mnozí také říkají, že článek o ochranném dohledu je na odborné úrovni v pořádku.

Stejný argument používali i kritici Heleny Válkové v Radě vlády pro lidská práva, které Válková předsedá. Na svém posledním jednání, které proběhlo dne 16. ledna 2020, ji skupina kritiků chtěla z tohoto postu odvolat. Nicméně po diskusi se tato skupinka rozložila, přičemž se na stranu Heleny Válkové postavil dokonce i bývalý ministr kultury Daniel Herman. Na protest pak rezignovali na svoje členství v radě pouze dva její členové. Naprostá většina členů rady Válkovou podržela a nenechala se zmanipulovat mediální kampaní, v níž se vyskytly i různé lži.

Jestliže na jedné straně zde máme údajně neproblematické novináře a politiky, kteří svými články a dalšími mediálními výstupy podporují různá ilegální válečná tažení, kde jsou statisíce mrtvých, a na straně druhé paní profesorku Válkovou, která napsala za minulého systému odborný článek o ochranném dohledu a je ostrakizována za spoluautora článku, jedná se o klasický dvojí metr. Profesorka Válková přece nic neprovedla. Neschvalovala politické procesy ani neobhajovala Josefa Urválka, takže proč takový oheň na střeše? Zejména pravicová opozice běsní a lační po moci, a tak se ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů dala do práce.

Možná se v budoucnu ještě dočkáme nějaké další nesmyslné kauzy, že někdo třeba napsal článek s tím či oním člověkem. Třeba se objeví nějaká pseudokauza, kdy mohl někdo napsat pojednání s Gustávem Husákem a bude odsouzen a veřejně pranýřován za to, že danou věc napsal s člověkem, který prováděl v naší republice konzumní socialismus v podobě normalizace.

Jan KLÁN

27. 1. 2020  Jan Klán