112 firem pomáhá páchat válečné zločiny

Po několika odkladech v minulých letech ve středu Úřad OSN pro lidská práva zveřejnil seznam více než stovky firem, které podle něj obchodují s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Úřad rovněž ve zprávě uvedl, že činnost těchto firem vzbuzuje »vážné obavy z hlediska lidských práv«, informovala AP. Židovské osady jsou z pohledu OSN a mezinárodního práva nelegálně budované na okupovaném území.

Izrael seznam ukřivděně označuje za »černou listinu« a jeho zveřejnění kritizuje. Podle ministra zahraničí Jisraela Kace jde o »ostudný protiizraelský tlak« zemí a organizací, které chtějí Izrael poškodit. »Bojkot izraelských firem nepřinese pokrok v míru a nebuduje důvěru mezi znesvářenými stranami. Vyzýváme naše přátele ve světě, aby tuto ostudnou iniciativu odsoudili,« prohlásil izraelský prezident Reuven Rivlin. Seznam podle deníku The Times of Israel zkritizoval také premiér Benjamin Netanjahu.

Naopak šéf diplomacie palestinské autonomie Rijád Málikí zprávu přivítal s tím, že tak zvítězilo mezinárodní právo. Zveřejnění přivítala také organizace Human Rights Watch (HRW). »Dlouho očekávané zveřejnění seznamu by mělo všechny firmy varovat: obchodovat s ilegálními osadami znamená pomáhat při páchání válečných zločinů,« uvedl její zástupce Bruno Stagno.

Seznam čítá 112 firem, z toho 94 je registrováno v Izraeli a 18 v šesti dalších zemích světa (v USA, ve Francii, v Nizozemsku, Lucembursku, Thajsku a Británii). Podle agentury AP jsou mezi nimi například i společnosti Airbnb, Expedia, TripAdvisor či Motorola. Podle Reuters nemá zveřejnění seznamu pro firmy na něm žádné právní důsledky, může ale vyvolat bojkot těchto společností. Také mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville podle ČTK zdůraznil, že v žádném případě nejde o »černou listinu« a že seznam neoznačuje činnost těchto firem jako nelegální. K vypracování »databáze« společností, které obchodováním podporují izraelské osady na okupovaném Západním břehu, vyzvala úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v roce 2016 Rada OSN pro lidská práva.

[o]

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Ke zveřejnění seznamu došlo dva týdny poté, co americký prezident Donald Trump oznámil podrobnosti svého mírového plánu pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Ten obsahuje i návrh, aby Izrael židovské osady na okupovaném palestinském území na Západním břehu Jordánu anektoval. Plán sice počítá s vytvořením nezávislého palestinského státu, zároveň však označuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město Izraele a zcela ignoruje důležitost tohoto místa pro Palestince. Plán požaduje velké ústupky pouze po Palestincích, po Tel Avivu nikoli.

Na protest proti mírovému plánu vyšly například v neděli tisíce demonstrantů do ulic marocké metropole Rabatu. Demonstranti, mezi kterými bylo i množství politiků, drželi v rukou palestinské vlajky a vykřikovali hesla Ať žije Palestina či Palestina není na prodej. Vyzývali rovněž k bojkotu amerických výrobků a Spojené státy označili za »nepřátele míru«. Někteří z protestujících pálili izraelské vlajky a vzkazovali vládě, aby se nepokoušela »normalizovat« vztahy Maroka s Izraelem. Maroko totiž vztahy s Izraelem udržuje, nikoli ale na oficiální diplomatické úrovni, nýbrž »v tichosti«.

(ava)

14. 2. 2020  (ava)