Vojenské zpravodajství by se mělo starat o kyberobranu ČR

Tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ) by měla mít na starost obranu České republiky v kybernetickém prostoru. Novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která s tím počítá, již schválila vláda. Zabývat se jí nyní bude Poslanecká sněmovna.

Vojenští zpravodajci by díky novele měli získat pravomoc kybernetického protiútoku.

O novele zákona o VZ se jedná několik let, její předlohu dostalo ministerstvo obrany za úkol od vlády. Proti návrhu se v minulém volebním období ve Sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl. Ministerstvo nový návrh představilo asi před rokem, i s ním některé instituce vyjádřily nespokojenost. Rozpory se podle vládního dokumentu podařilo odstranit.

Mluvčí VZ Alžběta Riethofová ČTK sdělila, že v návrhu zákona nejsou výrazné věcné změny, ale jednotlivá ustanovení byla právně upravena takovým způsobem, aby nemohla při žádném právním výkladu budit pochybnosti. »Aby nebylo možné zákon vykládat jiným způsobem, případně nějak koncepční záměr obcházet,« uvedla.

Na bezpečnosti země se musí podílet všichni

Autoři novely z ministerstva obrany se museli například vypořádat s tím, že Vojenské zpravodajství dostalo za úkol zajišťování obrany ČR, ačkoli nepatří mezi ozbrojené síly ČR. Umožňuje mu to podle nich ústavní zákon o bezpečnosti ČR, který povinnost podílet se na bezpečnosti země ukládá všem.

Vojenskému zpravodajství návrh zákona ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti ČR. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev také může požadovat podklady. Úkolem VZ bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. Zvolit může i aktivní zásah, potřebuje k tomu ale souhlas ministra obrany. Podle Riethofové z nového znění návrhu zákona jasně vyplývá, že případný aktivní zásah je krajním řešením, neboť vždy bude mít přednost předání informací jiné kompetentní instituci.

Zákon chce nově VZ umožnit do určených bodů veřejných komunikačních sítí umísťovat detekční prostředky, které by byly schopny odhalit jevy spojené s případným kyberútokem. Nesmí ale zaznamenávat samotný obsah dat, sbírat může jen informace o jejich struktuře. Nesmí tak sloužit jako nástroj zpravodajské techniky. Detekční nástroje může VZ na jedno místo nasadit maximálně na šest měsíců, ministerstvo obrany ale může tuto lhůtu prodloužit. Podle Riethofové se nebude jednat o plošný monitoring a detekční prostředky bude možné nasadit jen v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem.

Nad tím, zda získaná data nejsou zneužívána, má bdít inspektor pro kybernetickou obranu.


Stát by měl být připraven využít aktivní zálohy

Otázky pro stínového ministra obrany za KSČM Alexandra Černého

Jak se díváte na novelu zákona o Vojenském zpravodajství, podle které by měla mít na starosti obranu ČR v kybernetickém prostoru tajná služba Vojenské zpravodajství?

Novela v podstatě vychází z reálného stavu. Kybernetická bezpečnost byla konstruována tak, aby byla pod kontrolou především Vojenského zpravodajství a je potřeba to legislativně potvrdit. Novela tak v podstatě reaguje na stav, který už existuje, a je celkem logické, že by to tak mělo být, samozřejmě pokud nedojde úplně k systémové změně.

[o]

Nicméně obdobné novely byly v minulosti dost kritizované a ve Sněmovně neuspěly.

Ta kritika se vztahovala spíše k otázce kompetencí. Někteří se domnívali, že by to mělo být spíš pod kontrolou ministerstva vnitra, anebo přímo premiéra a podobně. Takže šlo ve většině případů čistě o kompetenční záležitosti.

Vojenští zpravodajci by díky novele měli získat pravomoc kybernetického protiútoku. S tím souhlasíte? Má mít podle vás VZ právo aktivně zasáhnout v případě kybernetických útoků?

Vojenské zpravodajství tuto pravomoc už má, zákon to má upravovat pouze v tom smyslu, kdy ji může a kdy nemůže využít. Protože jde o docela vážnou záležitost, je potřeba tuto otázku regulovat zákonem. Je v podstatě jedno, jestli by tu pravomoc mělo Vojenské zpravodajství, nebo nějaký jiný orgán, někdo tu pravomoc musí mít. V tuto chvíli se ta zodpovědnost koncentruje právě pod Vojenské zpravodajství a uvidí se, jestli se to osvědčí, nebo to bude třeba upravit jinak.

Poslanecký klub KSČM se určitě bude touto novelou detailně zabývat, ale je pravděpodobné, že se k ní postavíme pozitivně.

V současnosti je asi víc aktuální koronavirus a už se debatuje o tom, jaké bude mít tato situace důsledky na státní rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) už uvedl, že bude potřeba změna rozpočtu. Omezit by se podle něj mohly například investice do armády, třeba nákup pásových bojových vozidel pěchoty, za které by obrana měla zaplatit přes 50 miliard korun. Souhlasíte s tímto opatřením?

Je naprosto logické, že rozpočet bude třeba přepracovat, uvidíme, jak masivní ten zásah bude. Dotkne se to pravděpodobně všech resortů, armádu nevyjímaje. Vždy jsme říkali, že armáda je v tuto chvíli saturována dostatečně a že jde spíš o to, aby se prostředky, které má dnes k dispozici, rozumně vynakládaly. Meziroční nárůst o více než deset miliard byla podle našeho názoru v podstatě frajeřina, na kterou bychom v budoucnu doplatili. Nyní to teda zreguluje koronavirus. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby to bylo na základě našeho rozumového uvážení, ale armáda bude bezesporu patřit mezi resorty, kde se bude škrtat, a v tuto chvíli je těžko říct, která položka konkrétně to bude. Těch projektů tam je strašně moc a samozřejmě se nabízí ten největší, nicméně to může být poskládáno i jinak. Osobně bych to nechal spíš na vojácích, aby sami rozhodli, co je pro ně z dlouhodobého hlediska výhodnější.

V souvislosti s koronavirem ředitelé krajských vojenských velitelství ověřují, kteří příslušníci aktivní zálohy by mohli v případě zvýšené potřeby být povoláni. Zatím se nezvažuje, že by byli nasazeni k posílení policie, do čehož je již zapojena téměř tisícovka profesionálních vojáků. Záložáci by byli povoláni k plnění dalších úkolů armády…

S tím lze jen souhlasit, navíc mezi aktivními záložáky se mohou objevit profese, které by mohly být kvůli karanténním a jiným opatřením velice důležité pro plnění některých odborností. Proč tedy nevyužít aktivní zálohy, když jsou speciálně připravovány právě na to, aby mohly být v takových krizových chvílích, jako je tahle, nasazeny. Takže rozhodně je vhodné mít alespoň přehled o aktivních zálohách a stát by měl být připraven je využít.

Jana DUBNIČKOVÁ

26. 3. 2020  Jana DUBNIČKOVÁ