Kurzarbeit a další řešení

Vláda ČR schválila kurzarbeit pro firmy, na které dopadla omezení kvůli šíření koronaviru. Také vláda sáhla k odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění živnostníkům, a to na půl roku od března do srpna letošního roku. Oznámila to ministryně práce Jana Maláčová. Kurzarbeit je téma, které bylo velice často skloňováno s velkou hospodářskou krizí.

[o]

Jednoduše řečeno, zaměstnanců firem ohrožených ztrátou zakázek a propouštěním se po dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, rozumějí odbory, zkrátí pracovní doba a ušlou mzdu nahradí stát. Je třeba říci, že opatření mělo v době hospodářské krize umožnit restart německé ekonomiky a dlouhodobě německým bankám zaplatit tuto státem garantovanou půjčku na platy zaměstnanců. Tedy pro stát opatření výhodnější než přímá podpora státem v nezaměstnanosti. V Německu, a respektuji, že různí ekonomové měli na toto opatření rozdílný pohled, začali vést různé i značně protichůdné diskuze o jeho efektivitě.

Dnešní situace se z hospodářského pohledu jeví obdobně, byť podstata epidemiologické nákazy koronaviru je odlišná od cyklické hospodářské krize kapitalismu.

Kurzarbeit obsahuje program na ochranu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Nepochybuji, že se paní ministryně i vláda inspirovaly u Spolkové vlády Německa. Náhrady pro lidi v karanténě a příspěvek na mzdy v zavřených provozech schválila vláda už minulý týden, a v pondělí přijala jeho zbytek. Jde o krok, který zaslouží podporu, protože lidé musí být ekonomicky zabezpečeni.

Co se však ukazuje? Téměř třicet let budování kapitalismu naprosto bagatelizovalo základní potřeby zabezpečení společnosti. Nebyly to jen polistopadové vlády v naší zemi. Byly to i vlády tzv. vyspělých demokracií členských zemí Evropské unie, a dokonce i Spojených států amerických.

A tak dejme do porovnání usilovnou snahu naplnit například požadavek NATO na dvě procenta HDP ze státního rozpočtu na zbrojní výdaje, včetně zahraničních misí, proti plnění základních funkcí státu, jako je dostatek základních hmotných rezerv nejen potravin, léků a ostatního zdravotního materiálu, ale i obnova dopravní infrastruktury a obnova strategicky důležitých zařízení, například obnova dodávky pitné vody, výroba elektrické energie nebo fungování veřejné, zejména železniční, dopravy. Tak se některé vlády, například vláda Anglie, nerozpakují alespoň na čas převzít (zestátnit) rozhodující firmy pro chod státu a společnosti. Tuším v pondělí proběhla tato informace v našich sdělovacích prostředcích u železničních soukromých firem.

Opatření určitě směřují správným směrem - zabezpečit hmotně i zdravotně občany naší země. Co se však ukazuje, že se stát do budoucna neubrání úvahám, bude-li občanům chtít jistotu trvalosti těchto zabezpečení, a nejen v případě epidemiologické nákazy, ale i hlubší hospodářské krize, převzít odpovědnost i za rozhodující odvětví našeho hospodářství. Bude muset uvažovat zcela vážně o národní potravinové soběstačnosti, energetické soběstačnosti a bezpečnosti a klíčové dopravní infrastruktuře. Sklízíme hořké plody likvidace civilní obrany a privatizace velké části zdravotnických zařízení. Sem ale také patří návrat k přímé podpoře státní bytové výstavby, podpory družstevní a obecní bytové bez článku zprostředkujících developerů. Bez toho nebude schopna žádnými úlevami dlouhodobě garantovat dlouhodobost ani živnostníkům, malým a drobným podnikatelům, a ti tvoří nezanedbatelnou část ekonomické aktivity v naší zemi a není možné je obětovat bankám a nadnárodním korporacím na milost či nemilost. Pak by hektické vypětí všech, kteří se obětavě podílejí na likvidaci nákazy koronavirem a zaslouží hluboké poděkování, postrádalo povinnou tečku, kterou by společnost, potažmo vláda, měla učinit.

Tedy dnes kurzarbeit možná jako jedno z opatření. Čerpání délky ošetřovného jistě také. Určitě se hodí zrušení třídenní karenční doby či by se hodila pětitýdenní základní výměra kalendářní dovolené.   Není ale všespásný. Věřím, že si někteří členové vlády uvědomí závažnost situace a přehodnotí i současný vládní návrh zákoníku práce.

Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM

26. 3. 2020  Stanislav GROSPIČ