Senát schválil normy zmírňující dopady opatření

Vládní návrhy, které mají zmírnit dopady opatření proti koronaviru, schválil Senát. Normy, zavádějící změny v ošetřovném nebo půlroční odpuštění minimálních záloh osobám samostatně výdělečně činným na zdravotní a sociální pojištění, nyní putují na Hrad k podpisu prezidenta republiky.

Sněmovna zákony schválila ve stavu legislativní nouze v úterý večer. Rovněž Senát normy posoudil ve zkráceném schvalovacím procesu. Podobně jako poslanci i senátoři se sešli v polovičním počtu z preventivních důvodů.

Ošetřovné stát zaplatí rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně.

Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky mírnější. Stát podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Sněmovna k vládní předloze přijala dvě změny. Ošetřovné se tak bude vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Doplacené ošetřovné by mohlo podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí získat ve verzi vládního návrhu kolem 190 000 lidí. Rozpočtové náklady by činily asi 2,75 miliardy korun za jeden měsíc.

Sněmovní opozice chtěla v návrhu provést na dvě desítky úprav, poslanci je však odmítli. Ať už šlo o zvýšení hraničního věku dětí na 15 let, nebo zvýšení ošetřovného na 80 nebo dokonce sto procent vyměřovacího základu. Sněmovna k novele nepřipojila ani návrhy na zakotvení ošetřovného pro drobné podnikatele nebo pro pracující na dohodu o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. Vláda se dohodla na tom, že dávku pro osoby samostatně výdělečně činné vyřeší ministerstvo průmyslu a obchodu bez nutnosti legislativních úprav.

Stát odpustí živnostníkům část odvodů

Obě parlamentní komory přijaly také návrhy na půlroční odpuštění minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné. Opatření se týká období od března do srpna.

»Jsme přesvědčeni, že tento způsob uleví zásadně osobám samostatně výdělečně činným,« uvedla místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Věří, že jde o první krok a v návaznosti na situaci budou následovat další legislativní opatření.

[o]

Základní minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že OSVČ, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. »Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích,« stojí v důvodové zprávě. Pokud už drobní podnikatelé zálohu za březen zaplatili, bude se pokládat za zálohu za září. Předloha upravuje i odpuštění penále a stanoví, že přehled příjmů a výdajů za loňský rok budou moci živnostníci podávat až do 3. srpna.

Úlevou v hrazení záloh přijde veřejné zdravotní pojištění zhruba o osm miliard korun.

Základní minimální měsíční záloha na sociální pojištění činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc.

Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.

Zákon sníží příjmy z pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zhruba o 15,1 miliardy korun.

Normy musí ještě stvrdit prezident Miloš Zeman. »Pan prezident zákony podepíše, jak mu budou doručeny,« uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

(jad)

26. 3. 2020  (jad)