V Zákřově upalovali pomahači nacistů

Tajemník KV KSČM Olomouc Miroslav Marek spolu s předsedou OV KSČM Prostějov a zastupitelem Olomouckého kraje Ludvíkem Šuldou uctili v obci Zákřov-Tršice na Olomoucku památku Zákřovské tragédie – právě v den, kdy zde bylo před 75 lety upáleno 19 mužů a chlapců. Vrahy byli vlasovci (574. prapor), kterým velel kpt. Panin.

Také starosta obce Pavel Kováček (hnutí Našim dětem) položil věnec k pomníku, který se v Zákřově nachází. Starostu doprovázela Zdeňka Calábková, jejíž dva blízcí příbuzní se stali obětí masakru – její otec i tchán.

Hromadné vraždy nevinných civilistů jsou jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války. Tyto barbarské činy vykonávali Němci i jim sloužící jednotky jiných národností. Jedním z nich je právě brutální vražda mužů z osady Zákřov německými okupanty a vlasovci v »německých službách« dne 20. dubna 1945.

[o]

Do Zákřova, nyní části obce Tršice, dorazili příslušníci gestapa a prapor vlasovců pod záminkou hledání partyzánů již 18. dubna 1945. Obec obklíčili a začali zapalovat jednotlivá stavení. Muži byli pozatýkáni a 23 z nich bylo odvedeno do Velkého Újezdu, kde je příslušníci gestapa a vlasovci vyslýchali. Devatenáct mužů 20. dubna 1945 odvezli do lesa k samotě Kyjanice. Muže, kteří podstoupili nelidské mučení, střelili do týlu a těla odnesli do dřevěné boudy a tu zapálili.

Muži byli mučeni

Po válce, 14. května 1945, byla těla exhumována a pohřbena na tršickém hřbitově. Ohledání ukázalo, že všichni muži měli polámané stehenní kosti a někteří z nich po výstřelu ještě žili – uhořeli tak zaživa. Mezi oběťmi byl i osmnáctiletý židovský mladík Otta Wolf, autor deníku popisujícího život jeho rodiny v úkrytu, který bývá přirovnáván k Deníku Anne Frankové.

Vykonavateli masakru byli především vlasovci, někteří badatelé uvádějí, že se jednalo o kozáky z 574. praporu. V Deníku Otty Wolfa 1942-1945 je uvedeno, že vrahy byli vlasovci. Také na aktuální informační desce v obci Tršice je uvedeno, že se jednalo o útvar vlasovců. »Nejtěžší dny přinesl duben 1945, kdy do Zákřova vpadla jednotka vlasovců (prapor 574) pod vedením kapitána Panina. Tato jednotka v počtu zhruba 400 mužů byla původně zformována na Ukrajině a do Zákřova přišla údajně na příkaz velitele gestapa v Přerově SS-Obersturmführera Streita, aby zde zakročila proti partyzánům, kteří se zde v té době však již nevyskytovali,« mohou si přečíst návštěvníci obce.

Tyto vraždící jednotky, ať vlasovci nebo kozáci, se koncem války pokoušely dostat do amerického zajetí. Většině z jejich příslušníků se to nepodařilo, neboť padli do zajetí Rudé armády.

Nesouhlasí s Řeporyjemi

Starosta Kováček řekl Haló novinám, že nesouhlasí s postupem zastupitelstva a starosty městské části Praha-Řeporyje Pavla Novotného (ODS) zřídit v této pražské městské části pamětní desku na počest vlasovců. »Předpokládám, že ze Zákřova nemůže souhlasit nikdo,« dodal našemu zpravodaji.

(mh, brom)

FOTO – Haló noviny/Roman BLAŠKO

21. 4. 2020  (mh, brom)