Exkluzivní rozhovor Haló novin s velvyslancem Ruské federace v České republice Alexandrem Vladimirovičem Zmejevským

Vítězství nad nacismem je společné vítězství

Dnes slaví vaše země Den Vítězství, jehož součástí měla být vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě. Vzhledem k pandemii koronaviru se však oslavy nekonají. Na jaký termín se přehlídka přesune?

Pro miliony lidí na celém světě, a nejen pro Rusy, je Den Vítězství svatým svátkem, silně spojeným právě s 9. květnem. Není možné jej převést nebo zrušit. V Rusku se staly nedílnou součástí oslav v tento den vojenské přehlídky v Moskvě na Rudém náměstí i v dalších městech, stejně jako průvody Nesmrtelného pluku. Žel, pandemie koronaviru, která letos zachvátila celou Zemi, nás nutí k úpravám plánovaných slavnostních událostí. Je již jasné, že nebude možné držet je v jejich tradiční podobě 9. května. To však neznamená, že v Den Vítězství se vůbec nebudou konat. V nedávném vystoupení prezident Ruské federace Vladimir Putin potvrdil, že 9. května se na obloze uskuteční na počest hrdinů přehlídka letecké techniky, současných bojových letadel a helikoptér, a večer se v městských centrech objeví tradiční ohňostroj.

Dopřejeme si i akci Nesmrtelný pluk. Letos se bude konat online. Mimochodem, naši krajané v ČR se již k projektu připojili. Na Facebooku a Instagramu byly vytvořeny skupiny pod názvem »Nesmrtelný pluk v České republice«. Akce se mohou zúčastnit také Češi a všichni, kteří chtějí uctít památku svých předků, již bojovali za osvobození Československa od nacistů.

Pokud jde o plnohodnotnou přehlídku v Moskvě, určitě se uskuteční. Těšíme se na účast delegací z různých zemí světa, včetně České republiky. Zdá se však, že je předčasné hovořit o konkrétním datu v situaci, kdy podle odborníků a vedení země zatím vrchol epidemie ještě nenastal.

Situace s koronavirem vede i v ČR k rušení veřejných akcí u příležitosti 75. výročí osvobození a Dne vítězství, státního svátku České republiky, jenž připadá na 8. květen. Jak vaše velvyslanectví pojme letošní svátek?

Akce jsou již v plném proudu. Všechny samozřejmě zohlední omezující opatření zavedená v zemi. Devátého května plánujeme individuální položení věnců a květin u pomníku v Praze na Olšanských hřbitovech a u pamětní desky v místě smrti posádky tanku poručíka I. G. Gončarenka. V předvečer a v Den Vítězství navštíví naši diplomaté z velvyslanectví a generálních konzulátů v Brně a Karlových Varech asi stovku památných míst v různých regionech země. V těchto dnech nelhostejní obyvatelé České republiky, krajané i zástupci ruských diplomatických misí organizují v místech vojenských hrobů brigády a pokládají květiny na hroby rudoarmějců-osvoboditelů.

Mezi priority samozřejmě patří oceňování veteránů jubilejní medailí »75 let Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941-1945«. S ohledem na věk těchto lidí, kteří jsou hlavní rizikovou skupinou, je načasování a postup jejich odměňování upraven v závislosti na vývoji epidemiologické situace, aby nebyli vystaveni riziku.

Společnými silami velvyslanectví a Ruské historické společnosti byla připravena výstava fotografií věnovaná 75. výročí osvobození východní Evropy od nacismu nazvaná »Cesta k vítězství: historické zdroje dokazují«. Její předvedení je plánováno v budově Poslanecké sněmovny PČR z iniciativy vedení Skupiny přátel ČR-Rusko a také na dalších místech ČR.

Plánujeme také na Den Vítězství uspořádat před budovou Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze výstavu fotografií, kterou připravilo moskevské Muzeum Vítězství na Poklonné hoře »Maršál vojáků« o vojenské cestě I. S. Koněva. Výstavní materiály jsou již k dispozici na internetových stránkách velvyslanectví a RSVK.

Spolu s krajanskými organizacemi bude realizováno množství online projektů. Kromě zmíněného Nesmrtelný pluku je to také videoprohlídka památných míst v Praze v rámci projektu Cesty Vítězství, interaktivní čtení z Koněvových vzpomínek na Pražskou operaci, řada statí na sociálních sítích o osvobození Prahy v květnu 1945 ad. Uskuteční se vlastenecké akce Pohlednice veteránovi a Svatojiřská stužka.

Zdůrazňuji, že akce věnované 75. výročí Vítězství nebudou omezeny pouze na květnové dny. Na léto-podzim plánujeme slavnostní ceremonie odhalení pamětních desek se jmény padlých vojáků Rudé armády na Olšanských hřbitovech a na významných pohřebištích v Ostravě, Brně a Bruntále. Prakticky je připraven ke zveřejnění Jednotný registr ruských vojenských pohřebišť v ČR, připravuje se prezentace katalogu pohřebišť v Plzeňském kraji. Budou i další akce.

Jsem přesvědčen, že navzdory všem potížím spojeným s epidemií koronaviru spolu s našimi českými přáteli a krajany důstojně oslavíme 75. výročí společného Vítězství v boji s nacismem.

Na půdě pražského RSVK měla v dubnu proběhnout mezinárodní vědecká konference Výsledky druhé světové války a národy střední a východní Evropy: historická paměť a současnost. Je v plánu ji posunout na pozdější čas?

Ano, její konání bylo přeloženo na 8. října 2020. Současně 12. května plánujeme uspořádat pracovní setkání organizačního výboru konference ruských, českých a běloruských historiků, v rámci kterého se bude diskutovat o významu zachování historické paměti v roce 75. výročí Velkého vítězství a osvobození Československa od fašismu. Toto téma se zdá být nesmírně aktuální na pozadí pokusů přepsat historii druhé světové války, čehož jsme stále častěji svědky.

V každé ruské rodině je mezi předky někdo, kdo padl nebo strádal ve Velké vlastenecké válce, bojoval proti nepříteli. Mohu se zeptat, vážený pane velvyslanče, jak to bylo ve vaší rodině? Jakou fotografii nosíte v průvodu Nesmrtelného pluku?

Skutečně, válka neobešla ani naši rodinu. U Stalingradu padl otec mé matky. Můj děd ze strany otce prošel bojovou cestu od severního Kavkazu až do Vídně, podílel se na osvobození Rumunska a Maďarska. Zázračně unikla popravě jeho manželka, moje babička (jako manželka velitele Rudé armády, která u sebe skrývala židovskou dívku). A tak je to v každé ruské rodině. Cituji slova z u nás oblíbené písně: »V Rusku není žádná rodina, která by nevzpomínala na svého hrdinu.« A to nejen v Rusku, prakticky v celém bývalém SSSR.

Máme na co a na koho být hrdí. Vítězství nad nacismem však považujeme za společné vítězství se zeměmi protihitlerovské koalice, se všemi, kteří k němu přispěli. Vážíme si příspěvku Čechů a Slováků, kteří bojovali bok po boku s vojáky Rudé armády, ctíme neochvějnou slávu vojáků sboru generála L. Svobody, vytrvalost a odvahu čs. partyzánů, všech, kteří obětovali svůj život za osvobození své vlasti od nacistické okupace. Sjednocuje nás společný boj proti nacismu a vzpomínka na něj, máme společné hrdiny, na které jsme hrdí, a budeme si je pamatovat nejen v Den Vítězství.

Pokud jde o Nesmrtelný pluk, je to skutečně výjimečná a jedinečná akce, pokud jde o počet účastníků a pokrytí zemí, včetně ČR, i velikost národního projektu. Hlavním cílem je uchovat vzpomínku na statečné činy našich předků během Velké vlastenecké války. Nesmrtelný pluk přiměl mnoho lidí ke studiu rodinných archivů, k oživení historie generací s cílem předat ji svým dětem, připomenout kořeny. Hlavní věc, která jej odlišuje od ostatních společenských hnutí, je jeho jednoznačná lidovost. V řadách Nesmrtelného pluku se sbíhají všechny generace, národnosti a názory. Je opravdu nesmrtelný.

Změnilo se v ruské historiografii vnímání Velké vlastenecké války a druhé světové války za uplynulých 30 let? Byly provedeny nějaké nové objevy, otevřely se další archivní zdroje?

Samozřejmě, nedochází k radikální revizi hodnocení. Ale upřesňují se fakta, studují se dříve nepřístupné materiály. Současně s tím ruská vědecko-historická komunita v posledních letech musí čelit stále více pokusům - někdy zrežírovaným a vyživovaným zvenčí - zkreslit pravdu o událostech tohoto období, přehodnotit výsledek války. Aby se zabránilo těmto spekulacím, Federální archivní agentura společně s dalšími ruskými odděleními provádí rozsáhlé práce na odtajnění četných dokumentů o Velké vlastenecké a druhé světové válce. Materiály jsou dostupné široké veřejnosti, a to i pořádáním různých výstav. K této práci se přidávají také ruské zahraniční agentury. Ostatně několik takových projektů již bylo realizováno v prostorech ruské ambasády a RSVK v Praze. Například výstavy »Mnichov 1938. Na pokraji katastrofy« a »1939. Začátek druhé světové války«.

V rámci našeho úsilí o zachování historické pravdy přikládáme velký význam výměně názorů s odborníky z jiných zemí. Ruská strana je pro rozvoj dvoustranné archivní spolupráce na principech reciprocity a otevřeného nepolitizovaného dialogu. Slibnými platformami pro interakci domácích a českých historiků a diskusi o významných historických tématech jsou Rusko-česká komise historiků a archivářů vytvořená v roce 1995 významnými historickými institucemi obou zemí, a také v listopadu 2017 z iniciativy prezidentů obou zemí založené Rusko-české diskusní fórum. To organizují Moskevský institut mezinárodních vztahů (MGIMO) a český Institut mezinárodních vztahů.

Symbolem osvobození Prahy a střední, severní a východní části Čech je maršál Koněv. Jeho socha na veřejném prostranství byla z rozhodnutí Prahy 6 sundána a odvezena do depozitáře s tím, že prý bude jednou součástí ještě neexistujícího muzea. Kým je maršál Koněv pro dějiny vaší země?

Osobnost maršála Sovětského svazu I. S. Koněva si zaslouží samostatný rozhovor s historiky. Z četných publikací se můžete dozvědět o životě a vojenské cestě významného velitele, který osvobodil KT Auschwitz, Terezín, Prahu a jeho rozhodnutí nebombardovat československé hlavní město ze vzduchu metropoli zachránilo. Ne náhodou získal titul Čestného občana Prahy a Hrdiny Čs. republiky. Točí se o něm filmy, pořádají výstavy. Jedna z nich, »Maršál vojáků«, byla již zmíněna.

Každému, kdo má zájem, doporučuji dokumentární film režisérky G. A. Grigorjevové »Maršál Koněv. Ivan v Evropě«, který byl promítnut na ruském velvyslanectví v ČR v prosinci 2019 u příležitosti jeho 122. narozenin. Nedávno vyšlo další číslo časopisu Ruská myšlenka (Ruskaja mysl) vydávaného ruskými krajany ve Velké Británii. Je plně věnován 75. výročí Vítězství ve Velké vlastenecké válce a obsahuje mnoho zajímavých článků, mj. o maršálu Koněvovi. Elektronická verze je k dispozici na webových stránkách velvyslanectví.

Pokud jde o vztah k vynikajícímu sovětskému veliteli, pak pro každého, kdo si upřímně nepřeje oživit nenávistnou ideologii, jakou je nacismus, je osobnost maršála Koněva jedním z jasných symbolů nezištného boje proti hnědému moru 20. století. O jeho osobnosti svědčí mimo jiné četná ocenění, včetně francouzského Řádu čestné legie a Vojenského kříže, britské Hvězdy a odznaku Komandéra Řádu lázně, amerického Řádu čestné legie, československého Řádu bílého lva a mnohých dalších.

Jak se díváte na kroky Prahy 6 - odstranění Koněvovy sochy z pohledu platné Smlouvy mezi ČR a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci, která byla podepsána roku 1993 a vstoupila v platnost 5. března 1996?

Velvyslanectví a vedení ruského ministerstva zahraničí již poskytlo reakci na kroky pražských komunálních orgánů. Toto je skutečný akt politického vandalismu. Připomenu, že z podnětu ministra obrany Ruské federace S. K. Šojgu zahájil Vyšetřovací výbor RF trestní řízení podle článku 354 odst. 1 trestního zákoníku RF, který stanoví odpovědnost za rehabilitaci nacismu veřejným znesvěcením symbolů vojenské slávy Ruska. Poznamenávám, že praxe trestního stíhání zahraničních občanů, včetně pro zločiny spáchané v zahraničí, není jen v naší zemi. Nebude zbytečné vysvětlit, že uvedený článek trestního zákona vstoupil v platnost v roce 2014, takže nejde o jeho retroaktivní uplatňování, jak tvrdí některá místní média. My nemůžeme přijmout ubezpečování o »přenosu« pomníku. Socha maršála Koněva byla nedílnou součástí válečného památníku, který jako architektonický soubor obsahoval i podstavec a sousední prvky. Tedy demontáž sochy, zničení nápisů a také zbourání podstavce, oznámené vedením MČ Praha 6, nejsou ničím jiným než ničením vojenského památníku.

Není pochyb o tom, že takové akce jsou přímým porušením ustanovení Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi RF a ČR z roku 1993, podle které se strany zavázaly zachovávat, pečovat a zajišťovat přístup k vojenským a historickým památkám. Nehledě na antiruskou hysterii, v místním informačním prostoru uměle nafouknutou a doprovázenou absurdními konspiračními teoriemi, stále sdělujeme českým kolegům naše postoje, vedeni výhradně normami mezinárodního práva. Nyní čekáváme od české strany, jakým způsobem se vrátí k plnění svých závazků vyplývajících z dvoustranné smlouvy.

Přicházejí vám na velvyslanectví ohlasy od českých občanů u příležitosti státního svátku, ale i v reakci na odstranění Koněvovy sochy?

Devátého května se u nás blahopřeje ke Dni Vítězství, a ano, obvykle na velvyslanectví přicházejí taková blahopřání. Letos z důvodu nemožnosti uspořádat tradiční recepci a osobně se setkat s místními obyvateli během kladení věnců a květin k válečným památníkům bude těchto blahopřání mnohem víc.

Pokud jde o zničení pomníku maršála Koněva, tak od samého počátku tohoto vandalského činu komunálních orgánů dostáváme stovky vyjádření nelhostejných českých občanů, mezi nimi i obyvatel Prahy 6, kteří vyjadřují svůj rozhodný nesouhlas s výsměchem místních činovníků vůči památce rudoarmějců padlých za osvobození Československa a dalších zemí Evropy od nacismu. V této souvislosti vyjadřuji upřímnou vděčnost všem Čechům, kteří ochraňují historickou paměť vážící se k období války a starají se o pohřebiště vojáků Rudé armády v ČR.

Sledujete v těchto týdnech jako divák v televizi klasické sovětské válečné filmy?

Ruská televize tradičně nabízí široký výběr filmů o Velké vlastenecké válce. Největší počet se vysílá na televizních kanálech Zvězda (Hvězda) a Poběda (Vítězství), a to nejen v květnových dnech, ale v průběhu celého roku. Tyto filmy jsou celonárodně známé a mnohými milované. Z objektivních důvodů je nemožné je vidět všechny. Každý z nás však je jistě schopen najít si čas na zhlédnutí jednoho nebo více nejoblíbenějších filmů. Mimochodem, další příležitostí k tomu, a to i pro české publikum, je promítání filmů o Velké vlastenecké válce z archivu filmového studia Mosfilm. Jsou k dispozici na webových stránkách RSVK.

Při této příležitosti bych rád vyjádřil svou vděčnost českému televiznímu kanálu ČT2 za to, že v předvečer Dne Vítězství zařadil mezinárodně uznávané sovětské filmy, jako jsou Osvobození, Bojovali za vlast, Balada o vojákovi či A jitra jsou zde tichá.

Český divák je však ochuzen o současnou ruskou válečnou filmovou tvorbu, kterou české televizní stanice nenabízejí. Které velké válečné filmy natočily ruské filmové společnosti v poslední době?

V posledních letech ruský film nabídl divákům řadu filmů, které si získaly popularitu. Mezi nimi Brestská pevnost, 28 Panfilovců, Bitva o Sevastopol, T-34, Cesta na Berlín a mnoho dalších. Musím souhlasit s tím, že česká televize neprojevuje velký zájem o to, zařadit je do vysílání.

Velvyslanectví se zároveň snaží zajistit, aby české publikum mělo příležitost seznámit se se současnou ruskou produkcí válečných filmů. V únoru loňského roku se tak s naší podporou uskutečnilo premiérové představení nového celovečerního filmu režiséra A. V. Kozlova Zachraňte Leningrad v nejstarším pražském kině Lucerna. Tato událost byla věnována 75. výročí osvobození Leningradu sovětskými jednotkami z nacistické blokády. V rámci prvního filmového festivalu Nový ruský film v Praze a dalších městech České republiky se promítlo vojenské filmové drama režiséra K. J. Chabenského Sobibor. Film je založen na skutečném příběhu povstání vězňů v roce 1943 ve stejnojmenném nacistickém táboře smrti v Polsku. V rámci tohoto festivalu byla uvedena vojenská filmová detektivka režiséra P. V. Drozdova Nebudeme se loučit, rovněž založená na základě skutečných událostí z října 1941 v Kalininu (nyní Tver). Kromě toho se v RSVK v Praze pravidelně pořádá promítání současných ruských válečných filmů. V této oblasti budeme pokračovat a rozšiřovat ji.

Některá média v ČR záměrně překrucují pojmy, které se vážou k historii druhé světové války – například článek o masakru českých mužů v obci Zákřov 20. 4. 1945, který podle řady zdrojů provedli vlasovci, byl na webu veřejnoprávní televize nadepsán tak, že vraždili ruští kozáci. Podprahově to může působit, že se jednalo o Rusko. Již konkrétní krok k převyprávění druhé světové války udělali v Řeporyjích, kde odhalili pomník vlasovcům za účast v Pražském povstání. Jak je nebezpečná tato reinterpretace dějin?

Úsilí o přepsání historie a převrácení pojmů v některých evropských zemích bezpochyby představuje vážnou hrozbu, především pro mladé a budoucí generace, které nezažily hrůzy války a které plně nevnímají nebezpečí, jež může oživení nacismu představovat.

Rusko a zejména ruské MZV a ruské zahraniční agentury vynakládají snahu čelit pomocí archivních materiálů ničivým záměrům těch sil, jež se snaží revidovat mezinárodně právní výsledky druhé světové války, včetně rozhodnutí Norimberského soudu. Ruské stanovisko sdílí drtivá většina členů mezinárodního společenství a Valné shromáždění OSN každoročně přijímá rezoluci o nepřípustnosti heroizace nacismu, což Česká republika z nějakého důvodu nepodporuje. Jak v těchto dnech řekl generální tajemník OSN A. Guterres, »samotné ustavení OSN bylo možné pouze díky vítězství: nebylo by vítězství, nebylo by ani OSN«. Nepřestáváme na různých platformách prohlašovat, že by mladá generace měla vědět, k čemu vede tolerance xenofobie a nenávistné ideologie v jakékoli podobě.

Pokud jde o oslavu vlasovců, znovu to připomenu, že tzv. Ruská osvobozenecká armáda (ROA) byla kolaborantskou ozbrojenou skupinou vytvořenou nacistickým vedením třetí říše. V souladu s Chartou Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku jsou zvěrstva A. A. Vlasova a jeho stoupenců kvalifikována jako spoluúčast na válečných zločinech proti lidskosti spáchaných nacisty. Mnoho z nich bylo válečnými zločinci. Významná část divize ROA S. K. Buňačenka, která se na jeden a půl dne připojila k pražským povstalcům, byla tvořena jednotkami 29. granátnické divize SS RONA, rozpuštěné za zvěrstva při potlačení Varšavského povstání. Její velitel brigadenführer generálmajor vojsk SS B. V. Kaminskij byl samotnými hitlerovci zastřelen pro extrémní krutost a rabování během potlačení povstání ve Varšavě.

Podle ustanovení Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z roku 1968, jejíž závěry přijala i Česká republika, se na takové zločiny obecně (a nejen na pachatele) nevztahuje žádné promlčení. Skutečnost, že vlasovci 1,5 dne stáli proti svým bývalým pánům - nacistům, prchajícím od rychle k Praze postupující Rudé armády, je vůbec nezbavila odpovědnosti za dříve spáchané krutosti. Uvedl to v jednom ze svých projevů prezident České republiky M. Zeman.

Do jaké míry se po přijetí usnesení Evropského parlamentu »o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy« zvýšila četnost pokusů o reinterpretaci historie druhé světové války?

Pokusy narušit historickou pravdu zaznamenáváme již několik let a v poslední době se výrazně zesilují. Zmíněné usnesení Evropského parlamentu, jak bylo uvedeno na ruském MZV, se stalo dalším kolem hrubého falšování historie. Ruská strana opakovaně upozorňovala evropské partnery na nebezpečí kurzu politizace a revidování faktů. Je zcela zřejmé, že snaha srovnávat nacismus a komunismus fixováním v dokumentu není vedena obavami o pravdu, ale naopak přáním přepsat historii, změnit výsledky druhé světové války. Prezident Ruské federace Vladimir Putin jednoznačně odsoudil pochybnou tezi o stejné odpovědnosti Německa a Sovětského svazu za vypuknutí války a označil ji za »úplný nesmysl« a »hanebnou lež«.

Je pozoruhodné, že síly působící tímto směrem označují smlouvu o neútočení mezi Německem a SSSR z roku 1939 za prolog války, ale zároveň se snaží zamlčet tak hanebnou stránku evropských dějin, jako je mnichovská dohoda z roku 1938, jejíž účastníci předhodili svrchovaný československý stát nacistům na roztrhání. Není zdůrazněna ani skutečnost, že Sovětský svaz byl jedinou mezinárodní silou připravenou podat pomocnou ruku zemi zrazené předními evropskými mocnostmi.

Lze očekávat, že přijetí usnesení EP s tak zvrácenou interpretací historických událostí povzbudí rusofobní síly v Evropě k posílení jejich destruktivních aktivit, včetně zničení vzpomínky na osvobozovací roli Rudé armády. My budeme pokračovat v úsilí bojovat proti zkreslování dějin, využívajíce metod naznačených prezidentem Ruska - reagovat na lež pravdou podloženou dokumenty.

Rusko pomohlo materiálně i svými odbornými kádry Itálii, Srbsku a také USA v době, kdy tyto země měly velké potíže s bojem proti nemoci COVID-19. Nebude tato kapacita nyní scházet pro zvládnutí ataky koronaviru ve vaší zemi?

Domnívám se, že tato otázka částečně vznikla v důsledku toho, že do českého mediálního prostoru přichází omezené množství velmi selektivních informací o naší zemi. Není žádným tajemstvím, že situace v Rusku, stejně jako v mnoha jiných zemích, není jednoduchá, počet případů stále roste, ale práce na zamezení šíření koronaviru jsou v plném proudu. Pro jejich organizaci na státní úrovni byla při vládě Ruské federace zřízena zvláštní Koordinační rada pod vedením předsedy vlády M. V. Mišustina, pracuje Operativní štáb vedený místopředsedkyní vlády T. A. Golikovovou. V rámci těchto struktur se provádí posuzování potřeb a možností.

Jsme vždy připraveni poskytnout pomocnou ruku těm, kteří ji potřebují. Ne náhodou se říká, že v nouzi poznáš přítele. Kromě toho je zřejmé, že pro vítězství v boji proti infekci koronaviru, která je globální hrozbou, je nezbytná mezinárodní spolupráce, výměna zkušeností a pomoc nejvíce postiženým zemím. Nehledíce na to se některé státy, dokonce i v těžkých podmínkách pandemie, kdy je naléhavé sjednotit naše úsilí, snaží jednat výhradně podle svých geopolitických zájmů, někdy destruktivních. Nyní je čas, kdy je třeba povznést se nad neshody a opustit nelegitimní praxi sankcí obcházejících Radu bezpečnosti OSN, zejména proti rozvojovým zemím.

Pokud se obrátíme k historii, spojování sil a vzájemná pomoc byly vždy neměnnou vlastností Rusů. V oblasti boje proti koronaviru Rusko zintenzivňuje spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), probíhají konzultace a telemosty s evropskými odbornými společnostmi, zdravotnickými specialisty z Číny, Jižní Koreje a Izraele. Kromě Itálie, Srbska a USA naše země také pomohla Číně, Bosně a Hercegovině, řadě afrických zemí, plánuje vyslat ruské specialisty k zorganizování protiepidemických opatření v zemích Střední Asie, které již dostaly odpovídající pomoc.

Restriktivní opatření přijatá v Rusku přinášejí výsledky. Přední ruské výzkumné instituce vyvíjejí vakcínu a zvyšuje se výroba nezbytných zdravotnických potřeb. Více než 100 tisíc dobrovolníků, včetně mediků, se po celé zemi sdružilo v kampani »Společně«. Pomáhají veteránům, starším osobám a lidem se zdravotním postižením. Jsou tedy všechny důvody se domnívat, že obětavá práce ruských lékařů, výzkumy našich vědců, činnost výrobců zdravotnických potřeb a sebekázeň ruských občanů umožní v dohledné budoucnosti se s pandemií vyrovnat.

Chtěl bych využít této příležitosti a přeji vašim čtenářům a čtenářkám dobré zdraví a pohodu.

Monika HOŘENÍ

9. 5. 2020  Monika HOŘENÍ