K prohlášení ministrů zahraničních věcí

V předvečer 75. výročí konce druhé světové války vydali ministři zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států společné prohlášení. Snad by ani nezaujalo tolik pozornosti, kdyby se nejednalo o prohlášení zemí, které ještě před třiceti lety po hrůzných zkušenostech s německým fašismem usilovaly o překonání kapitalismu a následků fašismu snahou jít jinou cestou. A to cestou budování sociální spravedlnosti, odstranění ekonomického vykořisťování. To co nesmí být v tomto prohlášení opomenuto je asistence americké taktovky ministra zahraničí USA.

[o]

To, co dnes zažíváme v České republice v Praze 6 s děním piety padlých rudoarmějců, bagatelizování úlohy Rudé armády při osvobození Prahy a posledních bojů s fašistickou soldateskou a zbytky wehrmachtu na území dnešní České republiky nemá ve světě obdoby. Není snad žádné státní moci, mimo ty kolaborující s myšlenkami autoritářství a fašismem, které by dovolily a připustily hanobení památky svých osvoboditelů z nacistického područí.

Ptám se proto, jakou úlohu sehrává česká vláda a ministr zahraničí Petříček, že se snížil k přirovnávání hrůz nacistické okupace s událostmi, které souvisejí se studenou válkou? Proč de facto připustil další krok k přenesení viny za rozpoutání druhé světové války dílem téměř rovným z nacistického Německa na Sovětský svaz? Ano, Estonsko, Litva, Lotyšsko se cítily obětovány v roce 1940 západními mocnostmi Sovětskému svazu. Za války se zde formovaly i divize SS zbraní.

Fašismus, který nemusí mít a také neměl vždy podobu německého nacismu, existoval před vypuknutím druhé světové války ve Španělsku, Portugalsku, Maďarsku, do velké míry autoritářským režimem bylo Polsko. To pro zajímavost uzavřelo smlouvu s nacistickým Německem ještě před smlouvou Německa se Sovětským svazem. Království Jugoslávské (Srbů, Chorvatů a Slovinců) také příliš nestranilo ani dnešním buržoazně demokratickým praktikám. Konečně Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko dlouho patřily k věrným spojencům nacistického Německa.

Myslím si, že pravice bude spokojena. Ti, kteří si přejí tzv. nejen morální, ale i věcné vyrovnání se Sudetoněmeckým landsmanšaftem rovněž. Věcně si ale myslím, že ministr zahraničí morálně a politicky devalvoval Českou republiku z polokolonie na kolonii Spojených států amerických. S tím kategoricky nesouhlasím. Historická pravda politickými účelovými přirovnáváními nesmí být překrucována. Bude-li překrucována pravda o druhé světové válce, mimo jiné i o tzv. armádě ROA (vlasovců), bude to jen další přiložení polínka k možnému dalšímu válečnému konfliktu, před nímž se otevřou stavidla různým neonacistickým a autoritářským tendencím. Měli bychom si vážit vlastenectví, zdravé národní hrdosti a umět rozlišovat.

Stanislav GROSPIČ, místopředseda ÚV KSČM

12. 5. 2020  Stanislav GROSPIČ