Jak si ČR vede v arbitrážních řízeních

Ministerstvo financí v úterý uspělo ve dvou arbitrážích za zhruba deset miliard korun, které vedl proti státu podnikatel a bývalý senátor Václav Fischer.

»Díky pravomocnému vítězství v těchto vleklých sporech jsme odvrátili hrozbu pro státní rozpočet přesahující deset miliard korun. Je to už třináctá vítězná arbitráž v řadě,« uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V první arbitráži požadovala německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má většinový podíl Fischer, 375,3 milionu dolarů (podle dnešního kurzu zhruba 9,5 mld. Kč) kvůli pochybením v souvislosti s insolvenčními řízeními z let 2005 a 2006, kdy byla údajně do soupisu konkurzní podstaty neoprávněně zapsána letadla a následně vydražena. Dvě dopravní letadla Boeing 737 byla zadržena při konkurzu na Fischerův majetek.

AMF tvrdila, že bez náhrady přišla o obě letadla kvůli neoprávněnému prohlášení konkurzu na Fischerův majetek, kvůli dvojitému neoprávněnému zápisu letadel do konkurzní podstaty a také v důsledku finálního prodeje strojů za nízkou cenu, která odrážela jejich nedostatečnou údržbu. Český stát podle AMF neochránil její investici do letadel a zodpovídá za selhání konkurzních soudů.

Letadla kvůli složitým soudním sporům stála téměř pět let odstavená na ruzyňském letišti. Nakonec se prodala v roce 2010 za víc než dva miliony dolarů (nyní asi 48 mil. Kč). Podle zpráv v médiích skončily boeingy v Nigérii.

V druhé arbitráži Fischer požadoval 60 mil. eur (nyní zhruba 1,6 mld. Kč). Česká republika podle něj řadou údajně nesprávných úředních rozhodnutí a jednání neochránila jeho investice při jeho vytěsnění z akciové společnosti CK Fischer.

Fischer vede proti ČR ještě třetí arbitráž, ve které si nárokuje 21 mil. eur (zhruba 575 mil. Kč) za znehodnocení své investice způsobené údajně nezákonným konkurzem. Toto řízení je v počáteční fázi.

Konkurz na Fischerův majetek byl v ČR zahájen v roce 2005 poté, co o dva roky dříve vyplynuly na povrch finanční potíže Fischerových firem. Fischer s konkurzem nesouhlasil a po několika odvoláních dosáhl v roce 2008 u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nejvyšší soud tehdy výrok zdůvodnil tím, že na Fischerův majetek už byl dříve zahájen konkurz v Německu.

Dosud bylo ukončeno 32 arbitráží proti ČR. Aktuálně stát čelí sedmi mezinárodním arbitrážím. Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly vesměs pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly. V létě 2009 začal stát vypovídat dvoustranné dohody se státy Evropské unie. Arbitrážní řízení je sice rychlejší a efektivnější než projednání u soudu, stojí ale mnohem více peněz.

Pro ilustraci uvádíme výběr hlavních arbitráží vedených proti ČR v minulých letech. Řazeny jsou podle výše částky.

Vyhrané arbitráže

*Invesmart - téměř sedm miliard korun: ČR uspěla v červenci 2009 v arbitráži s italsko-nizozemskou společností Invesmart. Spor se týkal vyhlášení konkurzu a likvidace Union Banky, kterou Invesmart vlastnil.

*Petrcíle - 6,5 mld. Kč: Firma Petrcíle se domáhala náhrady za vypovězení smlouvy o přednostním prodeji menšinového podílu státu ve společnosti Nová Huť. Společnost nejprve žádala dvoumiliardové odškodné; arbitráž sice vyhrála, ale vrchní soud rozhodnutí zrušil a celou kauzu vrátil na začátek. V květnu 2005 podala Petrcíle na stát druhou arbitrážní žalobu, a to o téměř šest miliard korun. V lednu 2008 MF oznámilo, že rozhodci nároky firmy zamítli.

*InterTrade Holding - téměř čtyři miliardy korun: ČR v červnu 2012 vyhrála arbitráž s německou společností InterTrade Holding, která obvinila ČR, respektive ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, že účelově prostřednictvím tendrů, jež firma označuje za zmanipulované, zmařily její investici, kterou představovala společnost CE Wood. Ta byla od roku 2000 až do roku 2005 největší tuzemskou firmou, která se zabývala lesnickými pracemi a těžbou dřeva.

*European Media Ventures - přibližně dvě miliardy korun: ČR vyhrála v červenci 2009 arbitráž s lucemburskou společností European Media Ventures (EMV), která požadovala zhruba dvě miliardy korun kvůli údajně zmařené investici do regionální televizní stanice TV3.

*WNC Factoring - dvě miliardy korun: Ministerstvo financí v únoru 2018 uspělo v arbitráži s britskou společností WNC Factoring, která tvrdila, že byla poškozena pochybeními při privatizaci společnosti Škodaexport a také následným neposkytnutím úvěru od České exportní banky, což podle ní zapříčinilo úpadek společnosti. WNC Factoring musela zaplatit ČR 35,9 mil. Kč a 452 500 USD (10,6 mil. Kč) jako náhradu nákladů za vedení arbitráže.

*Solární firmy - celkem zhruba 1,3 mld. Kč: V říjnu 2017 švýcarský arbitrážní tribunál rozhodl, že ČR nemusí platit třem německým investorům a firmě JSW Solar půl miliardy korun jako škodu a ušlý zisk za zavedení solární daně. V květnu 2018 byl ve prospěch ČR rozhodnut spor v další solární arbitráži o 310 mil. Kč se společnostmi Antaris GmbH a Dr. Michael Göde. Loni v květnu ČR uspěla také ve sporech s firmami Photovoltaik Knopf Betriebs-Gmbh, WA Investments-Europa Nova Limited, Voltaic Network Gmbh a I.C.W. Europe Investments Limited, ve kterých šlo o zhruba půl miliardy korun.

Prohrané arbitráže

*CME - přes 10 mld. Kč: Arbitráž se společností CME Ronalda Laudera, která financovala rozjezd televize Nova. Spory vypukly v létě 1999 poté, co se tehdejší šéf Novy Vladimír Železný rozešel ve zlém se svými zahraničními partnery. Pře vyústila ve tři arbitráže, stát figuroval ve dvou. Jednu ČR vyhrála, podle druhé ale musela společnosti CME zaplatit přes 10 mld. Kč za znehodnocení její investice.

Ukončené dohodou

*ArcelorMittal: Společnost ArcelorMittal vedla vůči ČR dvě arbitráže - kvůli vyloučení z privatizace železáren Vítkovice Steel a kvůli tomu, že navzdory slibu státu nezískala minoritní akciový podíl ve firmě Nová Huť. Druhou z arbitráží, v níž se domáhala 5,79 mld. Kč, v březnu 2008 prohrála. V létě téhož roku stát s oceláři uzavřel dohodu, že ArcelorMittal stáhne žaloby, ve kterých po státu požadoval 26 mld. Kč, a ČR firmě prodá jedenáctiprocentní podíl ve firmě Nová Huť (nyní ArcelorMittal Ostrava) za 6,8 mld. Kč.

*Nomura: Japonská společnost Nomura, bývalý vlastník 46 procent akcií zkrachovalé banky IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle ní porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 mld. Kč. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 mld. Kč jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu téhož roku ČR podepsala s Nomurou smír, podle něhož měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun. Nakonec ČR Nomuře zaplatila 3,6 mld. Kč.

Probíhající arbitráže

*Diag Human SE a Josef Šťáva (Švýcarsko) - 52 mld. Kč: Údajné pochybení ministerstva zdravotnictví v průběhu zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy a v průběhu rozhodčího řízení (žalovaná částka vychází z vyjádření žalobce z prosince 2019).

*Pawlowski AG a Projekt Sever s.r.o. (Švýcarsko) - 3,1 mld. Kč: Údajné zmaření developerského projektu.

*Natland Investment Group N.V., Natland Group Limited, G.I.H.G. Limited, Radiance Energy Holding S.à.r.l. (Nizozemsko/Kypr) - tři miliardy korun: Spor o legislativní změny v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

*Fynerdale Holding (Nizozemsko) - 2,4 miliardy korun: Údajné pochybení ČR vůči společnosti Fynerdale v souvislosti s trestním stíháním v kauze obchodu s potravinářským mákem.

*WCV Capital Ventures Cyprus Limited, Channel Crossings Limited (Kypr)- miliarda korun: Rušení některých povolení k provozování videoloterijních terminálů.

*Alcor (SAE) - 483 milionů korun: Údajné bezdůvodné obohacení státu z využívaní pozemků pod pozemními komunikacemi.

(ici)

15. 5. 2020  (ici)