Mýtus dnešní reality

Před 30 lety se tehdejší Československo chystalo na volby, které se konaly od převratu roku 1989. očekával se fenomenální návrat »demokracie« po vzoru první republiky a nástup občanského fóra, které ztělesňovalo tehdejší vítěze. souběžně s tímto procesem se začali přejmenovávat ulice a bořit sochy a památníky. ještě před několika měsíci opěvovaní velikáni mezinárodního dělnického a komunistického hnutí skončili, když ne ve šrotu, tak v depozitáři.

[o]

Odstranění symbolů předcházejícího režimu se v té době dalo vcelku pochopit. Začínala přeci nová éra (podobně jako v roce 1918 nebo 1948). Jenže je těžko pochopitelné, proč je dnes snaha odstraňovat památníky, které nemají co dočinění s minulým režimem (tedy krom jejich vzniku). Dokonce už asi nikdo moc dnes nepochopí, proč se například hluboko v devadesátkách odstranila bronzová socha Jana Švermy, který měl velké zásluhy v Slovenském národním povstání. Podotýkám, že to bylo v Praze. V našem hlavním městě, kde se tímto krokem chtěla zviditelnit tehdejší politická reprezentace Prahy 1. Rok se s rokem sešel, politické garnitury se obměnily, ale strašák minulosti zůstal stále přítomen. Alespoň v Praze, kde se v poslední době vytváří mýty o době dávno minulé. Netvrdím, že je tomu tak v celé Praze, ale minimálně v Praze 6 a Praze – Řeporyjích jsou různé mýty na vzestupu. Jedná se o dva mýty. První říká, že Prahu osvobodili vlasovci a druhý zase tvrdí, že maršál Koněv se po druhé světové válce podílel i na jiných akcích tehdejšího Sovětského svazu.

Jak je možné, že více jak 30 let od změny režimu, se v našich podmínkách někdo neustále snaží zpochybňovat výsledky druhé světové války? Pravděpodobně je to způsobeno chybným výkladem slova demokracie, která se v naší zemi vykládá v sousloví, že si mohu dělat, co chci a vykládat si také, co chci. Tímto způsobem vzniká hybridní demokracie, která nemá řád, ale řád přechází v chaos. Proč nechal starosta Novotný k památníku vlasovcům nainstalovat kamerový systém? Že by se bál jeho zničení? Zde se nabízí otázka, proč stejný systém elektronické ochrany nebyl nainstalován u sochy Koněva (nebo jiných památníků, které se staly terčem poškozování či hanobení), kde bylo jako argument pro její odstranění použito tvrzení, že je socha neustále terčem vandalů. Že by na tom nebyl zájem, ale chránit pomníky nové pravdy se může? Na takové věci se najdou peníze? Není to přinejmenším divné? Když přeci někdo může ničit památníky osvoboditelů, tak pokud pan Novotný vyzdvihuje vlasovce jako osvoboditele a jiní ne, tak jako formu protestu přeci mohu památník polít třeba barvou. Samozřejmě, že se to nesmí, ale když někdo za osvoboditele nepovažuje Sověty a hanobí jejich památníky, tak proč by někdo nemohl hanobit pomník skutečných zrádců (vlasovců), které nepovažuje za osvoboditele? Ten samý příměr můžeme použít i ul památníků americké armády v západních Čechách. Mohl bych teoreticky hanobit jejich památníky za jejich angažmá ve Vietnamu a v jiných ilegálních válkách, ale logicky to neudělám, protože se na osvobození naší vlasti také podíleli, podobně jako Sověti.

Je nezpochybnitelnou pravdou, že režim před rokem 1989 zveličoval podíl sovětských osvoboditelů a ty západní odsunul do pozadí (například letce RAF). Naproti tomu režim po roce 1989 odsunul do pozadí podíl sovětských osvoboditelů a zveličil až neúměrně podíl těch západních. Zůstala jen regionální historie, kde je doložitelná role partyzánských skupin. Kdysi se jednalo o velice známá jména, kterým byl vzdáván hold, ale dnes se velebí jen západní bojovníci s nacismem. Jako kdyby východní odboj nikdy neexistoval. Jedná se o paradox našich dějin, který je dnes zneužíván některými podivíny pro svoje zviditelnění. Pravdou ale je, že ve své podstatě existovaly tři formy odboje: západní, východní a domácí.

Opravdu pana Novotného ohrožují nějací tajní agenti s teplou vodou, kteří byli prý posláni ze samotného Ruska, a proto musí mít policejní ochranu? To si nemyslím, ale pan starosta musí za své konání nést zodpovědnost - politickou i morální. Nesmí se nikdo divit reakci Ruska, které na oltář záchrany lidstva přineslo v nejtemnějších dobách nejvíce obětí. A nyní se v Praze objeví památník zrádcům Sovětského svazu, Vlasovcům a to v době 75 let od konce druhé světové války. Tento krok nemá v naší historii obdoby a je nutné jej odsoudit. Neumím si představit, že by podobný pomník postavili tam, kde operovali vlasovci, když bojovali na straně nacistů. Překrucování a vytváření nové minulosti vede jen k tomu, že se eskaluje napětí, které ve společnosti dříme, do takových rozměrů, že to zasahuje i do mezinárodních vztahů a to je velice nebezpečné. Jako republika jsme se stali obětí mýtů dnešní reality, které nemají nic společného s historiografií, ani dějinami, ale jsou některými »podivíny« pečlivě předkládány jako realita minulosti v soukolí »ideologické« války proti Rusku.

Jan KLÁN

18. 5. 2020  Jan KLÁN