NKÚ: Stát nemá přehled o svých sbírkách

Český stát nemá přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa a evidence je roztříštěná, údaje o předmětech se liší a pravidla jsou jen obecná. Ve svém kontrolním závěru to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Úřad prověřil ochranu muzejních sbírek vlastněných státem v letech 2016 až 2018. Podle kontrolorů správci sbírek, což jsou pracovníci muzeí a galerií, chybovali v evidenci sbírkových předmětů a neřešili, kdo nese odpovědnost za to, že se některé předměty při inventuře nedohledaly, přičemž takových předmětů byly tisícovky. Ministerstvo kultury správce podle NKÚ málo kontrolovalo.

»Kontroly ze strany MK se neděly tak často, jak by měly. Bylo to komplikované i z toho důvodu, že v příslušném odboru pracuje málo lidí, celé ministerstvo je personálně velmi poddimenzované,« reagovala mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Situace se podle ní neřešila 20 let. »Chceme častější kontroly ze strany ministerstva, ale budeme muset posílit odbor, který se tím zabývá,« dodala.

NKÚ zkontroloval deset správců sbírek a zjistil, že ve zmíněném období se u nich nepodařilo najít téměř 3000 sbírkových předmětů. Je tak podle něj možné, že se ztratily nebo je někdo ukradl. Pokud správci sbírek předměty při inventurách nedohledají ani po letech, požádají ministerstvo o jejich vyřazení z centrální evidence. Správci tak většinou ani neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty. Ročně se podle NKÚ jedná o stovky takových předmětů.

Závěry NKÚ podle stínového ministra kultury za KSČM Zdeňka Štefka ukazují na dlouhodobou podfinancovanost sbírkotvorných institucí. »A to i na činnosti, které nejsou na první pohled vidět, přitom právě na nich stojí uchovávání naší paměti pro budoucnost. Sám vnímám, v jakém stavu je řada depozitářů, a to nejen u organizací ministerstva kultury, ale i u muzeí a galerií samosprávných celků,« řekl našemu listu. Závěry podle něj ukazují i na nedostatečné kontrolní mechanismy a také na pomalé procesy při vývoji a zajišťování jednotného systému evidence sbírek (ELVIS), na který veřejnost čeká již řadu let.

[o]

Právní předpisy jsou obecné a zastaralé

NKÚ poukázal také na to, že správa a evidence muzejních sbírek je roztříštěná a komplikovaná. Sbírkové předměty se podle něj vedou v mnoha evidencích, informačních systémech a databázích. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, přitom chybí podle odhadu ministerstva desítky sbírek.

»Stát navíc nemá přehled o tom, jaký je skutečný stav sbírek. Údaje v centrální evidenci a u samotných správců sbírek se liší. V některých případech jde o tisíce nebo i desetitisíce položek. U 19 z 20 sbírek, které kontroloři prověřili, byl uveden jen výčet evidenčních čísel jednotlivých předmětů bez dalšího popisu, o jaký předmět se jedná. Centrální evidence tak ani nesloužila veřejnosti jako zdroj informací o sbírkách,« uvedli kontroloři.

Nedostatky zjistili i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je ministerstvo kultury povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady jako smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky.

NKÚ vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici. »Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek,« dodali kontroloři.

(jad)

19. 5. 2020  (jad)