Stav zeleně na panelových sídlištích je většinou dobrý

Stav zeleně na panelových sídlištích v Česku je většinou dobrý. Jelikož byla většinou vybudována v 70. a 80. letech, měla zeleň dost času vyrůst. Některá sídliště na okrajích měst mají dokonce přímý vstup do lesa. Většinou jde o tu zelenější část měst. Vyplývá to z odpovědí zástupců realitních společností, které ČTK oslovila. Jako velmi špatnou až kritickou naopak vnímají situaci ohledně parkování.

"Mnohá sídliště byla navržena tak, aby zeleň byla jejich integrální součástí. Ne všude se návrhy podařilo realizovat, ale obecně platí, že jsou to ty zelenější části měst. A jakmile se jednotliví vlastníci pustí do zeleného urbanismu, může se situace ještě výrazně zlepšit," uvedl ředitel Bezrealitky Hendrik Meyer.

Podle ředitele Maxima Reality Vladimíra Zuzáka záleží hodně na lokalitě. Některá sídliště mají hodně zeleně, případně jsou na okraji města přímo s přístupem do lesa. "V tomto směru jsou v Praze skvělé například Ďáblice nebo Bohnice, v Brně jsou to sídliště Lesná nebo Kohoutovice. Naopak jiná sídliště jsou na tom mnohem hůř, bez parků a lesa, obklopené jsou buď další zástavbou nebo na okraji města přímo polem," sdělil Zuzák. Někdy podle něj bývá problém s neudržovanou zelení. Jak dále uvedl, situace se však postupně zlepšuje. Jako příklady postupného posílení zeleně, parků a hřišť uvedl pražská sídliště Jižní Město a Černý Most.

"Záleží na oblasti. Jsou samozřejmě starší zástavby, kde zeleně není tolik, nicméně paneláková sídliště bývají situována tak, aby mezi nimi vznikala hřiště či parky. Rozhodně zde můžou klienti očekávat více zeleně než v samotném centru měst. Ideálním příkladem je Invalidovna, která je situována vedle parku, a je tak právem považovaná za jedno z nejzelenějších sídlišť v Praze," doplnila jednatelka společnosti Fincentrum Reality Andrea Daňhelová.

Pokud jde o parkování, regionální ředitel 4fin Jan Štěpánek považuje situaci na sídlištích za velmi neuspokojivou. Jelikož byla koncipována na velkou obytnou kapacitu, bydlí zde opravdu velké množství lidí na relativně malém prostoru. "Bohužel se však tenkrát nestavěla podzemní parkoviště a všechna auta musí stát v ulicích. Vyřešit by to v budoucnu mohla výstavba podzemních parkovacích domů v místech dnešních hřišť a parků s přímým napojením na okolní bytové domy a opětovnou revitalizací prostředí na střechách těchto parkovacích domů," uvedl Štěpánek.

Podle jednatele společnosti FérMakléři.cz Jana Boruty může být prostor pro parkování může být u lidí dílčím kritériem pro rozhodování, na rozdíl od zeleně ovšem přímo neovlivňuje cenu bytu. "Je faktem, že když se stavěly sídliště, tak nikdo nepočítal s tím, že rodina může mít dvě auta. Bohužel většina sídlišť je postavena tak, že se plocha na parkování dodatečně nedá získat," dodal Boruta.

Za první panelový dům v Česku je považován objekt v pražských Ďáblicích v ulici U Prefy. Ve středu uplyne 65 let, kdy do něj nastěhovali první obyvatelé. Podle ředitele metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Martina Hanáka byl však první skutečně typizovaný projekt postaven v roce 1954 ve Zlíně.

(čtk)

28. 6. 2020  (čtk)