Jak se dostat z krize

Odpověď na tuto otázku pálí snad každého občana. Většinou z čistě utilitárních hledisek. Chceme mít práci, abychom existenčně zajistili své rodiny, chceme stabilní politický systém, abychom nemuseli žít v nejistotě o budoucnost našich dětí, chceme spravedlivý právní systém garantující nám svobodu jednání i myšlení, chceme zdravé životní prostředí a prostor pro tvůrčí naplňování volného času.

[o]

To vše nám vážně ohrožuje současná koronavirová pandemie, jejíž konec přes ubezpečování politiků je dosud v nedohlednu, a nad jejímž překonáním si lámou hlavu nejlepší mozky lidstva. Nejde však jen o chorobu samu. Lidstvo ve své historii poznalo řadu dalších mnohem závažnějších a nebezpečnějších ataků na samu svou existenci a vždy znovu dokázalo povstat očištěno.

Bohužel zatím nemáme žádnou reálnou koncepci, strategii překonání negativních důsledků pandemie z ekonomického, ale i mravního, hodnotového pohledu, jen tvrzení odborníků, že život a jeho podmínky se po překonání krize změní. Zatím se setkáváme téměř výlučně s většinou prázdnými frázemi o tom, že se z krize »musíme proinvestovat« (právnička Schillerová), že »z problémů nás vytáhne hlavně spotřeba« (překladatel Hamáček), případně sdělení, že »z krize se neprodotujeme penězi pro kamarády« (chemik Kalousek).

S tím nezbývá než souhlasit, neboť ministři vnitra ani financí nebyli zatím schopni na jednání Sněmovny byť náznakem konkrétnosti uvést, na co hodlají onen půlbilionový Sisyfův balvan vůbec použít. Tajemné špitání o rozpočtové rezervě, tedy bianko vydaném šeku pro vládu na nekontrolované dárečky a předvolební lákadla reálným stimulem pro překonání ekonomické krize rozhodně nejsou. Pouze zamořují veřejný prostor.

Řešením nejsou ani tolik oslavované »infrastrukturní investice«, nebo je skutečně racionální, aby každá víska měla svůj vlastní obchvat?  Nestačí pro likvidaci našeho půdního fondu výstavba plechových logistických hal? Případně golfová hřiště či vyhlídkové věže v údolí? Nepřipomíná to Hladovou zeď Otce vlasti? Při hledání odpovědi bychom si měli uvědomit, že ona »velkorysá« vláda sama skutečně žádné peníze nemá. Pouze ty, o které nás daněmi, dluhy a poplatky ožebračí.

A překonat krizi spotřebou (myšleno domácností)? Možnosti člověka spotřebovávat nejsou neomezené. Nebo se máme přejídat? Každoročně obměňovat zařízení bytů a šatník? Jednou za pět let auto? Dvě dovolené ročně? Za co? Na dluh, nebo za inflační peníze? Jak vysvětlit důchodci, že má v zájmu ekonomiky hýřit?

Na úplný závěr další otázka: Není racionálnější, společensky odpovědnější než se honit za HDP, oním falešným svatým grálem, věnovat se plnohodnotnému všestrannému rozvoji člověka? Není harmonie víc než tupý konzum a plýtvání?

Ladislav ŠAFRÁNEK

9. 7. 2020  Ladislav ŠAFRÁNEK