Debata o světě v městě pod Lovošem

Tematickou všehochuť nabídl již 6. ročník Litoměřického odborného semináře, jemuž vytvořil v sobotu zázemí Kulturní dům Lovoš v Lovosicích. Posluchači vyslechli přednášky hostů reprezentujících širší názorové spektrum. Záštitu akci poskytla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), hlavním partnerem byla levicová frakce v Evropském parlamentu GUE/NGL.

Všichni panelisté byli kritičtí k současným poměrům panujícím v ČR, Evropské unii i ve světě, spojuje je úsilí o spravedlnost a vymahatelnost práva, zdravé vlastenectví, důraz na mírové uspořádání světa. Jménem pořádajícího Ústeckého KV KSČM uvítal účastníky krajský zastupitel Radek Černý.

»Nenechme si vzít vlastenectví jako důležitou levicovou hodnotu, nešiřme rusofobii. Spojení všech Slovanů je nesmírně důležité. Pokud levice nebude vlastenecká, levicového voliče nám sebere krajní pravice,« řekl pravidelný host semináře, politolog, marxistický filozof a poslanec Národní rady SR Ľuboš Blaha (Smer). »Musíme řešit problémy obyčejného pracujícího člověka. Choďme zase jako dřív mezi lidi, nepovyšujme se nad ně.« Blaha cítí v levicovém a vlasteneckém hnutí skepsi, vnímá, že mnozí lidé jsou za své levicové názory vyhazováni ze zaměstnání, ba dokonce pronásledováni, takže rozumí tomu, že se mladí nechtějí ze strachu angažovat. Ale zároveň cítí, že mají pravice plné zuby, a proto Blaha věří, že »ponesou dál naši pochodeň« - levice není jen epizoda, je napořád.

Slovenský levicový politik převzal v Lovosicích Řád přátelství udělovaný Klubem českého pohraničí – za dlouholetou zásluhu o přátelství a spolupráci mezi Čechy a Slováky. Však také ve svém vystoupení zdůraznil, že Češi a Slováci by měli držet spolu a bojovat za myšlenky pracujících. Ocenění mu předali první místopředseda Národní rady KČP Jaroslav Hudec a místopředsedkyně klubu Marie Hanischová.

Firmy ořezaly sádlo

Ekonomická témata zvedl národohospodář Jaroslav Šulc. Důsledky pandemie smazaly pomalý vzestup ekonomiky zaznamenaný v minulých letech, pokles je vyšší než ve 30. letech. Většina světových ekonomik se vrátila na úroveň roku 2009. K loňským parametrům se česká ekonomika propracuje nejdříve za rok, spíše dva, prognózuje Šulc, přičemž situaci zachraňuje zejména spotřeba vlády. Neoliberální model naráží na strop. Ve světle krizových projevů není možné, aby ekonomika byla opět »vypnuta«, jak se stalo při první vlně koronaviru. Většina firem nepřipouští, že by mohlo dojít k vlně druhé, protože nemají již zdroje, »veškeré sádlo ořezaly«. Krize má však i dopady pozitivní, protože je novou příležitostí, zdůraznil národohospodář.

Právě v krizi se ukazuje možný smysl nepodmíněného základního příjmu (NZP), o němž bychom měli diskutovat, míní Šulc. Takováto dávka uvolní psychický tlak na lidí, »že příští týden nebude na chleba«, neboť stres ve společnosti je obrovský. Dalšími důvody zavedení NZP je snaha o pozvednutí životní úrovně u nejslabších a také »živit« růst domácího produktu právě podporou spotřeby. Je načase dotáhnout otázky klimatu a udržitelnosti, Šulc je pro veřejnou kontrolu přírodních zdrojů či pro omezení vlivu zbrojařské lobby.

[o]

Pochyby o právním státu

Velmi tvrdé »zážitky« z uplatňování práva v ČR má někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Osobně prožila společenský sešup poté, co poukázala ze své funkce na nepravosti v oblasti energetiky, které šly proti zájmům občanů. Poté se rozjela, jak uvedla, »krasojízda, které se říkalo likvidace Vitáskové« s dehonestací celé její rodiny a teprve po osmi letech vyčerpávajících soudních pří byla zproštěna viny. Justici v ČR označila za zkorumpovanou, a proto založila institut nesoucí její jméno (s podtitulem Ochrana a podpora základních lidských práv a svobod) a loni se svými spolupracovníky vydala Manifest občanů poškozených státem.

Do programu semináře byl zařazen také Vitáskové spolupracovník Zbyněk Prousek, soukromý detektiv a specialista na tzv. šmejdy, které definoval jako organizovaný zločin tolerovaný státem. »Šmejdí byznys« podle něho přináší miliardové zisky těm, kteří ho organizují. Poskytl také návod, jak proti šmejdům bojovat: jako proti každé jiné trestné činnosti. V tom, že tyto podvody jsou stále efektivní, je třeba vidět selhávání státu. Podle něho není možné ani uvažovat o možnosti odstoupení od smlouvy »šmejdího obchodu«, když jde o »smlouvu s ďáblem«, zkrátka podvod. »Stanete-li se obětí šmejdů, řešte to trestním oznámením a dále to šiřte,« poradil.

Pandemie strachu

O parametrech autentické levice pohovořil politolog profesor Oskar Krejčí. Domnívá se, že levice se dostala do vleku konzumu. Problémem je stále médii živená deprese, pocit viny za některé události minulosti. »Je tady psychický problém spojený s emocí, dále hodnotový problém, kdy necítíme sociální soudržnost, a organizační problém – chybějí lidé, kteří umějí program přeměnit na hesla a pracovat s veřejností,« vysvětlil. Krejčí zopakoval znaky levice: internacionalismus, směřování k socialismu, mírové hnutí, také solidarita, ale racionální levice musí umět říct, že pomáhat masám lidí, kteří se ze sociálních důvodů dávají do pohybu, se musí v místě vzniku problému a hnáni k odpovědnosti musí být pachatelé toho, proč se lidé dávají na cestu.

Analýzou současného kapitalismu pokračoval komunistický publicista a historik Josef Skála. Kapitalistický svět je na okraji další krize a šíří »pandemii strachu«, k čemuž koronavirus vytváří »generální alibi«. Jako Česká republika jsme periferií, subalterním státem, tedy »cizím krmelcem a vazalem«, což se typicky projevuje v mezinárodní politice. Kolem migrační krize, kdy se vytýká levici, že není údajně solidární a nechce přijímat uprchlíky, se šíří podle Skály demagogie. »Naše internacionální povinnost je jiná. Ten, kdo způsobil, proč se lidé dávají na pochod, to musí také řešit,« zdůraznil.

Skála připomněl otevřené dopisy na podporu Juliana Assange, jenž »si dovolil svobodu projevu uplatnit v otázkách válek s masami obětí a rozvrácenými státy«. Proto se dvacítka osobností českého veřejného života, včetně něho, obrátila na předsedu Senátu Vystrčila (bez odpovědi) a ministra zahraničí Petříčka, který signatářům odpověděl.

Nejsme suverénní stát

V diskusi se dostalo i na aktuální otázky – Bělorusko a kauza Navalnyj. »Žádná barevná revoluce nepřinesla lidem lepší život,« míní Skála. V hledáčku kapitálu je mj. běloruský státní majetek, který nebyl zprivatizován. »Chci věřit, že tentokrát pokus o revoluci bude odražen,« odpověděl na otázku našeho listu.

Geopolitické pozadí na dotaz naší zpravodajky osvětlil Krejčí. Oblast Běloruska představuje bránu na geopolitické dálnici ze Západu do jádra ruského státu. Němci by měli předat poznatky svých lékařů lékařům ruským. Navalnyj a běloruské protesty živené Západem jsou propojené, vše tlačí Rusko do kouta, aby dalo ruce pryč od Běloruska. Odstoupení Německa od Nord Streamu 2, kterým se nyní v médiích operuje, jde proti zájmům německých podnikatelských kruhů, protože břidlicový plyn dovezený z USA zdraží jejich produkci, tedy sníží konkurenceschopnost, vysvětlil Krejčí. Šulc k tomu dodal, že česká vláda se nemůže chovat jinak, než se chová, protože »nemá pro to prostor. Nejsme totiž suverénním státem«.

Na semináři vystoupil také sociolog Petr Hampl. Podle něho potřebujeme »nové vize, novou ideologii, nebo ty staré oprášit, a nové vůdce schopné řídit«. V závěru se představil kandidát KSČM do Senátu ve volebním obvodu č. 51 – Žďár nad Sázavou Zdeněk Střítecký a do posluchačských křesel zasedl Václav Šenkýř kandidující na Děčínsku. Střítecký vtipně poznamenal, že »není pravda, že by ČR patřila na Západ, nýbrž Západu«, a to právě pro svůj semiperiferní význam a plnou podřízenost vůli západoevropských mocností a USA.

(mh, pul)

FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Záznam ze semináře na https://www.youtube.com/watch?v=CCr5ufdnnWU&feature=youtu.be

13. 9. 2020  (mh, pul)