Studenti nemohou dlouhodobě suplovat chybějící zdravotníky

Snížení protiepidemického systému PES ze stupně čtyři na tři je důvod k tomu, aby se přistoupilo ke zrušení nouzového stavu, a tím se postupně uvolňoval prostor pro vysoké školy zejména ve vztahu ke studentům, kterým dle současné legislativy vzniká nutnost pracovní povinnosti.

Myslí si to rektor Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) Martin Bareš, který říká: »Stát musí umožnit i ve vyšších stupních nouzového stavu studentům studovat, a k tomu je potřeba zrušit či přehodnotit pracovní povinnost. Studenti totiž nemohou dlouhodobě nahrazovat chybějící pracovní síly ve zdravotnictví.«

Pro studenty zejména lékařských a nelékařských oborů je momentální situace dlouhodobě neudržitelná, protože přes den pracují ve zdravotnických zařízeních a poté se mají připravovat na výuku a na zkoušky. »Pokud se blíží zkouškové období a naši studenti tráví na základě nařízené pracovní povinnosti čas v nemocnicích či školách, pak něco musí jít stranou. Ale nemělo by to být jejich vzdělání,« sdělil dále rektor Bareš, který je profesí lékař-neurolog. Dodal, že studenti nemohou donekonečna suplovat zálohy v nouzovém stavu. Toto lze řešit škálou dobrovolnické sítě.

[o]

»Obávám se, že každodenní povinnost studentů nastoupit do nemocnic bude mít v budoucnosti neblahé důsledky pro české zdravotnictví. Studenti mají v nemocnicích často i dvanáctihodinové služby v týdnu a vedle toho musí plnit studijní povinnosti, ze kterých samozřejmě nemohou polevit, a to nejenom kvůli kreditům, ale i kvůli získávání odbornosti. Stát totiž potřebuje stále vzdělané lékaře či nelékaře, kterých je nedostatek. Tento systém je pro studenty v současnosti velice demotivující a ozývají se i hlasy, že někteří chtějí tím spíše odejít do zahraničí. Ráda bych chtěla zdůraznit, že nejde o neochotu studentů pomáhat, ale tato povinnost pod hrozbou pokut nepůsobí dobře. Studenti rádi pomohou, ale např. ve formě částečného úvazku,« navrhla Natália Antalová, místopředsedkyně Studentské komory Akademického senátu MUNI.

MUNI byla první univerzita v ČR, která na jaře po vyhlášení nouzového stavu zahájila dobrovolnickou činnost, jež neměla v tuzemsku do té doby obdoby. Z iniciativy rektora Bareše bylo v řádu hodin a dnů zřízeno a zprovozněno Dobrovolnické centrum MUNI (známé také pod značkou MUNI pomáhá) a vyhlášena veřejná sbírka na pomoc potřebným. Do databáze centra se postupně přihlásilo přes 3240 studentů a zaměstnanců univerzity a 1392 dobrovolníků z veřejnosti. Centrum vyřídilo přes 2500 poptávek pomoci od jednotlivců i institucí, zapojilo více než 2000 dobrovolníků do boje s epidemií a nyní se opět intenzivně podílí na pomoci při zvládnutí druhé vlny epidemie.

V návaznosti na pomoc v podzimním období je nyní MUNI i první univerzitou, která poukazuje na neudržitelnost současného stavu v souvislosti s pracovní povinností studentů nasazených v nemocnicích a školách v kontextu toho, že dotčení studenti jsou vystaveni velmi komplikované situaci v souvislosti se svým studiem a plněním studijních povinností.

Nařízená pracovní činnost se týká zejména studentů lékařské, pedagogické a fakulty sociálních studií, zapojeny jsou rovněž někteří studenti ze studijních programů z fakult farmaceutické, filozofické, přírodovědecké a sportovních studií.

(vž)

1. 12. 2020  (vž)