KSČM proti propouštění zaměstnanců České pošty

Komunističtí poslanci jsou znepokojeni tím, že se ve Sněmovně v poslední době rozmáhá nešvar svolávání mimořádných schůzí na základě podpisů ať už vládních, či opozičních poslanců. Znemožňuje to podle nich projednávání důležitých zákonů, které ve Sněmovně leží i několik let.

Novinářům to včera před začátkem prosincové schůze Sněmovny řekl místopředseda ÚV KSČM, předseda sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislav Grospič. »Svoláváním mimořádných schůzí se řeší různé nedodělky, nebo takzvaně aktuálně potřebné věci, eliminuje se řádný průběh schůzí Sněmovny, a tím se vlastně znemožňuje průchod řádné práci celé Sněmovny,« řekl. KSČM má podle něj zájem na tom, aby Sněmovna na nynější schůzi projednala vedle státního rozpočtu i celou řadu důležitých zákonů, které mnoho měsíců i let leží ve Sněmovně.

Je mezi nimi i zákon z pera poslanců KSČM, který se týká spotřebitelského úvěru a řeší základní problémy lichvy. »Často tady řešíme exekuce, ale zapomíná se na to, že ten prapůvod často spočívá v lichvě,« uvedl. Jeho návrh na projednání tohoto bodu ve druhém jednacím týdnu Sněmovny poslanci odmítli.

[o]

S podporou se nesetkal ani jeho návrh na zařazení nového bodu, v němž by ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) informoval poslance o situaci v České poště. Komunisté jsou podle Grospiče velice znepokojeni tím, že 1500 zaměstnanců České pošty by mělo dostat jako vánoční dárek výpověď. »Další důvod, který mě k tomu vedl, je, že bylo avizováno, že do roku 2025 bude propuštěno dalších sedm tisíc zaměstnanců České pošty,« řekl Grospič po hlasování novinářům. »Budu v této věci interpelovat pana ministra, věřím, že tuto věc vysvětlí, ale především, že budou zachována pracovní místa a že zaměstnanci pošty, kteří patří k těm, kteří nejsou zrovna kvalitně placeni, a přitom vykonávají velice namáhavou práci, budou řádně mzdově odměněni a nebudou se muset obávat o svá pracovní místa,« prohlásil. Návrh podpořilo 91 poslanců ze všech klubů, vyjma poslanců hnutí ANO a ČSSD. K jeho přijetí chyběly tři hlasy.

Grospič neuspěl ani s návrhem na předřazení zákona na ústavní ochranu vody, který zpracovalo ministerstvo zemědělství a předložili ho předsedové poslaneckých klubů. Prvním čtením již prošly další tři poslanecké návrhy týkající se ochrany vody. První je z dílny KSČM, druhý předložili lidovci a s třetím přišlo hnutí STAN. Všechny tři předlohy již čekají na projednání v ústavně právním výboru a Grospič chtěl, aby výbor souběžně s nimi projednával i čtvrtý návrh předložený předsedy klubů.

Odpadové zákony nesnesou odklad

Stínová ministryně životního prostředí za KSČM, místopředsedkyně výboru pro životní prostředí Marie Pěnčíková novináře informovala o postoji komunistických poslanců k odpadovým zákonům, které vrátil Senát. Připomněla, že už v minulém volebním období poslanci vyzvali ministerstvo životního prostředí k co nejrychlejšímu předložení odpadového balíčku. Nestalo se tak. »Když už jsme se s odpadovými zákony ve Sněmovně setkali, objevila se celá řada pozměňovacích návrhů, ale v nějaké formě byly všechny čtyři zákony postoupeny do Senátu, ten nám je však vrátil,« shrnula Pěnčíková. I když jsou v připomínkách senátorů body, které komunisté označili za pozitivní, nemohli podle ní souhlasit s navrhovaným odložením účinnosti těchto zákonů o rok. »Protože už od roku 2013 tvrdíme, že odpadové zákony je potřeba přijmout co nejdříve, tak odložení účinnosti o další rok je pro nás nepřijatelné, proto komunisté u všech čtyř zákonů setrvají u poslaneckých verzí,« avizovala postoj poslanců KSČM.

Sněmovna včera senátní snahu o roční odklad účinnosti odmítla. U všech odpadových zákonů stvrdila svou původní verzi.

Nutnost přidat sociálním službám

Stínová ministryně práce za KSČM, místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová v souvislosti s dnešním druhým čtením návrhu státního rozpočtu na příští rok informovala o jejím pozměňovacím návrhu, který navyšuje rozpočet sociálních služeb o 1,2 miliardy korun. »S hrůzou jsem zjistila, že ministerstvo práce ve své kapitole vlastně nemá žádné navýšení oproti minulému roku a oproti požadavkům z krajů,« zdůvodnila svůj návrh. Dochází tam sice k navýšení o deset procent na mzdy, kraje ani samotní poskytovatelé však podle Aulické o tomto navýšení nevěděli, a tudíž se ještě budou muset otvírat systémy, aby si poskytovatelé přes kraje o toto navýšení dožádali. »Nelíbí se nám, jak MPSV s kraji a poskytovateli v tomto ohledu jednalo. Myslím si, že náš návrh na 1,2 miliardy je to nejmenší, co můžeme nyní požadovat,« dodala poslankyně.

Ministerstvo práce kritizovala i za to, že navzdory slibům stále nedodalo zásadní novelu o sociálních službách. »Obáváme se, že ministerstvo ani žádné změny, které jsou potřebné, nechce. Víme, že i zásadní změna financování je připravena velice špatně, neznám žádný sociální subjekt, který by s tím neměl problém, a KSČM s podobou, která je avizována z ministerstva, nebude souhlasit,« řekla Aulická.

(jad)

1. 12. 2020  (jad)