Neonacisté se stávají nadnárodní hrozbou

Neonacisté a pravicoví extremisté, kteří věří v nadřazenost bílé rasy, se stávají nadnárodní hrozbou, uvedl na zahájení zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) generální tajemník OSN António Guterres. Tato uskupení totiž získávají stále víc podporovatelů…

»Hnutí, která prosazují nadřazenost bílé rasy, a neonacistická hnutí jsou něčím více než jen hrozbou vnitřního terorismu. Stávají se nadnárodní hrozbou,« uvedl Guterres v Ženevě. »Tato extremistická hnutí jsou největší vnitřní bezpečnostní hrozbou v několika zemích,« dodal šéf OSN, aniž by státy konkrétně jmenoval. Že ale podobně nebezpečné myšlenky získávají na síle stále více i v ČR, není bohužel tajemství.

Agentura Reuters v této souvislosti konkrétně připomíná například Spojené státy, kde během čtyř let administrativy kontroverzního exprezidenta Donalda Trumpa rostlo rasové napětí. Situace se vystupňovala 6. ledna, kdy skupina Trumpových příznivců vtrhla do sídla Kongresu ve Washingtonu. Trumpův nástupce Joe Biden výtržníky později trefně označil za »gaunery, vzbouřence, politické extremisty a příznivce teorie o nadřazenosti bílé rasy«.

Podle Guterrese mají nenávistné skupiny často podporu lidí zastávajících zodpovědné pozice, což »bylo ještě nedávno nepředstavitelné«. Vyzval proto ke koordinovanému boji proti takovým uskupením.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová má 18. března Radě, která bude zasedat čtyři týdny, představit výsledky vyšetřování o systematickém rasismu. Rezoluci, která komisařce uložila do roka vypracovat zprávu o rasismu ve světě, vloni navrhly africké státy a přijalo ji všech 47 členských zemí UNHRC. V pozadí rezoluce stála smrt černocha George Floyda, kterého koncem loňského května při zatýkání udusil bělošský policista a která vyvolala vlnu demonstrací proti rasismu a policejní brutalitě nejen v USA, ale i v mnoha dalších zemích světa.

Poláci už otočili

Ohledně boje proti pravicovému extremismu přišla zároveň příznivá zpráva z Polska. Až 77 % Poláků se domnívá, že jejich stát by měl solidárně pomáhat lidem, kteří utíkají ze svých vlastí před válkou nebo perzekucí. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar pro polskou kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), o kterém informoval list Rzeczpospolita. Podle deníku ustoupil během několika let někdejší strach a obyvatelé Polska se přestali uprchlíků obávat. »Došlo k určitému uklidnění emocí a návratu k normálu,« okomentoval výsledky průzkumu politolog Slawomir Sowiňski z varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyňského. »Uprchlíci přestali být politickým (pseudo)tématem, mnoho z nich s námi už žije a prostě jsme se přestali bát,« dodal.

Sonda veřejného mínění dále ukázala, že podle 62 % respondentů by Polsko dokonce mělo uprchlíkům otevřít hranice. Jako důvod pro souhlas s přijímáním běženců uvádějí to, že jejich krajané by také chtěli, aby se s nimi v podobné situaci zacházelo dobře, píše Rzeczpospolita.

Předchozí polské sondy veřejného mínění přitom dopadly vůči běžencům výrazně méně přívětivě. Zatímco v červnu 2018 nesouhlasilo s přijímáním uprchlíků 53 % účastníků průzkumu společnosti IBRiS, o rok dříve uprchlíky v Polsku nechtělo dokonce více než 60 % dotázaných, podotkla agentura PAP.

Ze současného průzkumu dále podle ČTK vyplynulo, že 62 % jeho účastníků nesouhlasí s názorem, že jim uprchlíci vezmou práci. Naopak podle 63 % dotázaných mohou posílit pracovní sílu v zemi, což může být ve stárnoucí společnosti užitečné.

Podle Sowiňského se na veřejném mínění v Polsku v posledních letech podepsala média a politici. »Poláci jsou obecně velmi citliví. Pokud se podíváme na průzkumy před rokem 2015, tak uvidíme, že tehdy jsme také prezentovali postoj otevřenosti. V roce 2015 se objevila uprchlická krize, v médiích nám ukazovali davy útočící na Evropu a tábor Sjednocené pravice, jenž tehdy mířil k moci, z toho udělal jedno z hlavních témat volební kampaně. To vše zplodilo velký strach,« pojmenoval Sowiňski účelový pravicový populismus nejen současného vládnoucího subjektu PiS…

(rj)

23. 2. 2021  (rj)