Odmítli krácení dávek neplatičům

Senátní výbor pro sociální politiku doporučil Senátu zamítnout návrh poslanců ODS, aby lidé, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, mohli přijít o část dávek. Senát bude o novele zákona o pomoci v hmotné nouzi jednat příští týden.

Návrh počítá s tím, že neplatiči pokut by mohli přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty. Kritici návrhu poukazovali například na to, že návrh je diskriminační a nepřináší řešení.

Zástupce předkladatelů poslanec ODS Jan Bauer členům výboru řekl, že zákon nebude masovou záležitostí. Odmítl, že by zákon něco zhoršil, protože situace je už nyní podle něj špatná.

Zpravodajka Jitka Chalánková (ODS a TOP 09) uvedla, že situaci ve vyloučených lokalitách měla řešit vláda, a to komplexně, což se ale podle ní nestalo. Poznamenala, že počet sociálně vyloučených lokalit vzrůstá, stejně jako počet lidí, kteří v nich žijí.

»Je potřeba přitvrdit, naprosto souhlasím s tím zákonem,« řekl Rostislav Koštial (ODS a TOP 09). Zákon je podle něj zaměřen proti lidem, kteří porušují pravidla.

Podobně argumentovala při projednávání předlohy ve Sněmovně místopředsedkyně sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). »Je přece úplně normální, aby se dodržovala běžná pravidla a aby i lidé, kteří jsou na dávkách hmotné nouze nebo na státní sociální podpoře, věděli, že mají dodržovat určitá pravidla. Přece tady nebudeme podporovat neustále se rozrůstající skupinu lidí, kteří si myslí, že de facto nemusejí vůbec nic, a podle toho se i chovají,« uvedla.

[o]

Problém neřešit špatným řešením

Naproti tomu senátorka Adéla Šípová (SEN 21 a Piráti) předlohu zkritizovala a navrhla ji zamítnout. Návrh se podle ní chová diskriminačně vůči některým lidem a je zaměřen vůči těm nejchudším, kteří nebudou mít z čeho žít.

»Ty důsledky jsou tak zhoubné, že pro to prostě nemůžu zvednout ruku,« řekla předsedkyně výboru Miluše Horská (KDU-ČSL a nezávislí). Problém se podle ní nemá řešit jednorázovým a špatným řešením.

Úřady by podle novely snížily dávky na úhradu nezaplacených pokut za přestupky proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku. Stejně by postupovaly v případě nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce a v případě zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka. O část dávek by přišli také lidé, kteří nezaplatili pokutu za porušení obecní vyhlášky, jež stanoví podmínky pro pořádání sportovních a kulturních akcí.

U tolerování a podpory záškoláctví by podle předlohy platil pro strhávání pokut z dávek princip »jednou a dost«. U ostatních přestupků by byly postihy strhávány z dávek při třetím a dalším prohřešku. Obce by ale mohly požádat o srážku již při prvním nebo druhém přestupku, pokud by vyvstala obava, že postih jiným způsobem nevymohou a zároveň jde o pachatele s minimální snahou se napravit. Úřady práce by po oznámení musely dávky snížit. Částky, které na nich lidem nevyplatily, by putovaly do rozpočtů příslušných obcí.

(jad)

11. 8. 2021  (jad)