Rozhovor Haló novin se Stanislavem Mackovíkem, kandidátem KSČM ve volbách do Sněmovny v Libereckém kraji

Okrádání státu a občanů musí skončit

Větší část svého profesního života se pohybujete ve zdravotnictví, léta jste působil ve zdravotnické záchranné službě jako záchranář, náměstek ředitele a téměř tři roky i jako její ředitel. V posledních letech pracujete ve školství, které připravuje budoucí zdravotní sestry a pečovatelky. Kam by se podle vás měla záchranka a vlastně celé zdravotnictví ubírat v následujících letech?

Do budoucna je mým cílem rozšířit možnost létat záchranku i v noci na všech základnách, a nejen několika vybraných. V jedenadvacátém století je normální mít vrtulník k dispozici po dobu 24 hodin 7 dnů v týdnu. To rozšíření se týká právě i vrtulníku v Liberci.

Další změna by se měla týkat tzv. dojezdové doby záchranky za pacientem. Ve vyhlášce byla dříve stanovena doba dojezdu na 15 minut. V platném zákoně je doba 20 minut. Chci, aby se doba vrátila na původních 15 minut. Kratší doba bude znamenat více výjezdových skupin plošně po celé ČR. S tím je spojena lepší dostupnost péče a zároveň se tím vytvoří rezerva sil a prostředků na krizové stavy.

[o]

Je potřeba upravit kompetence nelékařů (sester, záchranářů). Proč máme praktické sestry, které mají malé kompetence něco dělat, když nakonec stejně dělají všechno, protože třeba všeobecných sester je stále málo. Je nutné sjednotit odpovídající finanční ohodnocení pro lékaře a nelékaře bez ohledu na to, zda pracují ve státním nebo privátním zařízení, v malé nemocnici nebo v krajské.

Sestry - tedy tzv. nelékařský personál má platové ohodnocení špatné. Je potřeba legislativních změn, které sestrám zajistí měsíční příjem minimálně 30 tisíc korun čistého. Zatím tomu tak není a je to jeden z důvodů, že personál schází. Nedostatek zdravotnických pracovníků vede k dlouhým čekacím dobám na výkony. Zároveň se tím zvyšuje stres na pracovištích. A konečně už je nutné začít hlavně dělat medicínu, a ne jenom papíry, audity a akreditace.

Tohle všechno je i o penězích. Existují nějaké rezervy, kde vzít prostředky?

Řeknu to jednoduše. Kdo chce v ČR podnikat, tak tady musí odvádět daně. Zahraniční vlastníci českých firem si rozdělí na dividendách ročně okolo 300 miliard Kč. Tohle je trestuhodná nezodpovědnost, když stát vědomě připustí své vlastní okrádání. Je to jedna z priorit, kterou v politice mám. Dost okrádání nás všech. Když se zastaví úniky peněz do zahraničí, tak nebudeme muset poslouchat uplakánky z pravice, lamentující nad důchodovou reformou, nebo přihlížet jejich naschválům kvůli prodloužení dovolené na pět týdnů pro všechny zaměstnance. Je to téma zvlášť aktuální i s ohledem na současný stav veřejných financí po koronavirovém lockdownu.

V řadě případů stále českou ekonomiku dirigují zloději a mafie. Byť mnozí z nich mají plnou pusu svobod a demokracie. To musí skončit. Policie a státní zastupitelství nemohou dělat jen mediálně zajímavé kauzy nebo nekonečné příběhy, kde vyšetřování je bez konce - popřípadě skončí u soudu fiaskem a osvobozujícím rozsudkem. Právní stát musí mít předvídatelné právo. To v ČR rozhodně nemáme. Vyšetřovatel i státní zástupce už konečně musejí nést přímou odpovědnost za svoji práci. Nelze je hodnotit za »odvahu« a počet tiskových konferencí. Jen a jen skutečný boj s korupcí a zločinem je kritériem posouzení jejich schopností.

Odmítám skutečnost, že naše právní normy se musejí podřizovat cizím zájmům - tedy byrokratickým nápadům z EU. Už je čas opustit EU a v rámci Evropy hledat jiné ukotvení spolupráce mezi státy. Diktát silnějších a drzejších - často i hloupějších - nás poškozuje. Naše ekonomika je závislá. Do roku 1989 patřila ČSSR mezi deset nejvyspělejších států světa. Teď jsme jen kolonií.

Pokud budete zvolen, jaké jsou vaše další priority jako zákonodárce?

Je na čase začít se věnovat problematice dřívějšího odchodu do důchodu u vybraných profesí, tak jak tomu bylo před rokem 1989. Určitě se to musí týkat svářečů, pracovníků ve zdravotnictví, sociálních službách, hornictví, hutnictví... Ono i toto je spojeno se zdravím. Ne každý má v šedesáti stejné schopnosti jako měl v padesáti.

Naše školství se musí vrátit k modelu, kde odborné školy budou v gesci příslušných ministerstev, a nikoliv jen ministerstva školství a krajů.

Musí se udržet karenční doba, kterou pravice zarputile kritizuje. Nemocného člověka nemůžeme ještě ožebračovat neplacením nemocenské. Vzorem je německý model, kde se platí při pracovní neschopnosti prvních šest týdnů náhrada ve výši plného výdělku. To je dlouhodobý cíl i pro naše zaměstnance.

Na řadě je i zvýšení minimální mzdy na úroveň 20 000 Kč. Růst musejí důchody, jejichž úroveň je dnes žalostná.

Školství má celou řadu skrytých vad na kráse. Roste počet vysokých škol, kde si titul zaplatíte a neexistuje žádná skutečně efektivní kontrola tohoto byznysu.

Skončit musejí novodobí otrokáři v pracovních agenturách, kteří doslova parazitují na systému a suplují tím povinnosti úřadů práce.

Určitě odmítám za současných chaotických podmínek zavádět povinné očkování proti covidu.

Jiří NUSSBERGER

17. 9. 2021  Jiří NUSSBERGER