Sněmovna vzala loňské hospodaření státu na vědomí

Loňské hospodaření státu vzala Sněmovna na vědomí. Státní rozpočet loni skončil se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna souhlasila s tím, aby schodek vláda vypořádala z větší části navýšením státního dluhu o 365,5 miliardy korun. O zbylou částku se má snížit stav státních finančních aktiv.

Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun.

Státní dluh se loni zvýšil o 409,5 miliardy na 2,05 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 1,5 procenta na 40,1 miliardy korun. Výdaje státu představovaly téměř 1843 miliard a příjmy zhruba 1475 miliard korun. Rozdíl mezi plánovaným a konečným schodkem vysvětluje vláda nejistotou při tvorbě makroekonomických predikcí. Například daně z příjmů překročily rozpočet o 54,2 miliardy korun.

Reálný hrubý domácí produkt klesl o 5,6 procenta. Pokles zasáhl většinu odvětví ekonomiky, nejvýrazněji dopadl na obchod, ubytování, pohostinství a dopravu, uvádí vláda. Poznamenává, že sestupnému trendu ekonomiky bránil pouze růst výdajů vlády. K propadu ekonomiky přispěl i pokles zahraniční a domácí poptávky.

Závěrečný účet kritizovali Piráti. Jejich poslankyně Olga Richterová prohlásila, že stát v tomto materiálu nevyhodnocuje, jak efektivně se chová. »Nevíme, jakých cílů se dosáhlo, k čemu byly státní peníze utraceny, jaké zlepšení pro lidi z toho bylo,« řekla. Vyhodnocení podle ní nemá vypadat jako účetní závěrka.

Po válce je každý generálem

S kritikou nesouhlasila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). »Já si stojím za každým řádkem v tomto státním závěrečném účtu, za každou položkou, za každou korunou, kterou jsme investovali. Byla to investice do lidí, do firem, do ekonomiky, do investic,« uvedla. Zdůraznila, že materiál obsahuje všechny potřebné údaje a vystoupení Richterové označila za plácnutí do vody.

[o]

Předsedkyně rozpočtového výboru a zpravodajka k závěrečnému účtu Miloslava Vostrá (KSČM) poznamenala, že výdaje státního rozpočtu byly z většiny nasměrovány správně. Poukazovala na to, že peníze z navýšených schodků směřovaly do zdravotnictví nebo sociálních věcí. »Teď se tady, nechci říct, handrkujeme, ale díváme se na některé položky z pohledu - počítáme to ke covidu, nebo nepočítáme to ke covidu. Já se tedy ptám. Když jsme projednávali jednorázový příspěvek důchodcům pět tisíc, kolikrát se to tady nazvalo rouškovným. A tak se ptám. Souviselo to s pandemií, nebo to nesouviselo s pandemií? Názor NKÚ je, že ne. My si někteří můžeme myslet, že ano,« uvedla. Zdůraznila, že svět není černobílý a když se něco hodnotí ex post, tak některé věci se vidí jinak, některé kriticky. »Kdybychom měli ty vědomosti a zkušenosti, tak bychom určitě rozhodovali v řadě případů jinak, ale my jsme je v ten moment prostě neměli. Tak nevím, proč teď tady bojujeme už bitvy minulé,« dodala s tím, že po válce je každý generálem. To podle ní není v současné situaci fér.

Hospodaření státu se zastal i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). »S lecčím můžeme být nespokojeni, ale řekněme si rovnou, že to není katastrofální finanční situace,« uvedl.

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) neuspěl s návrhy na doprovodná usnesení. V jednom z nich chtěl, aby Sněmovna konstatovala, že »byznysplán, rozpočet, který skončil předloženým závěrečným účtem s deficitem 367 miliard korun, sestavili manažeři, kteří by měli být vyhozeni.«

(jad)

17. 9. 2021  (jad)