Poučí se EU z chyb v oblasti zdravotnictví?

V červenci 2020 vyzval Evropský parlament v usnesení o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po COVID-19 Evropskou komisi, aby se zabývala přeshraničními zdravotními hrozbami, a to zejména v návaznosti na pandemii COVID-19. Evropská komise na to zareagovala tím, že navrhla balíček opatření, které de facto zakládají tzv. zdravotní unii, kde návrh nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách tvoří jednotu s návrhy na posílení mandátu agentur EMA a ECDC.

Jak u rezoluce o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po COVID-19, tak i u návrhu nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách jsem se účastnila vyjednávání jako stínová zpravodajka. Evropský parlament teprve přijal vyjednávací mandát k nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách na výboru ENVI. Finálně se o něm bude rozhodovat až na prvním plenárním poprázdninovém zasedání v září. Čili text vyjednávacího mandátu se ještě může měnit, zřejmě však ne zásadně. Úplně finální znění bude předmětem jednání v trialozích, které se uskuteční ve třetím a čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Mé vyjádření tak směřuje pouze vůči návrhu Evropské komise.

[o]

Návrh do jisté míry opravdu staví na poznatcích získaných během pandemie COVID-19, jde v něm o posílení stávajících struktur a mechanismů pro lepší ochranu, prevenci, připravenost a reakci na zdravotní hrozby přeshraničního charakteru. Návrh si klade za cíl vytvořit jakýsi komplexní Plán připravenosti EU na přeshraniční zdravotní hrozby a na pandemii. Ten by měly doplňovat národní plány připravenosti. Má být také zakotvena povinnost reportování zdravotních kapacit ze strany členských států EU.

Posílit systém sledování

Mělo by dojít k posílení systému sledování přeshraničních zdravotních hrozeb a vylepšení hodnocení zdravotních hrozeb. Vylepšení by se měl dočkat mechanismus pro rozpoznávání a reakci na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví. Návrh obsahuje nová pravidla pro poskytování školení lékařům, sestrám a pracovníkům v oblasti veřejného zdraví a nová pravidla pro posílený integrovaný systém epidemiologického dozoru na úrovni EU, který má být podporovaný zdokonalenými nástroji pro shromažďování údajů a umělou inteligenci, s cílem odhalit včasné signály možné hrozby. Dále zřizuje síť tzv. referenčních laboratoří EU pro veřejné zdraví. Posiluje kapacity pro hodnocení rizik příslušnými agenturami a koordinaci hodnocení rizik mezi agenturami. Obsahuje nová pravidla pro uznávání mimořádných situací a pro aktivaci nouzových mechanismů EU pro zvládání zdravotních krizí (např. opatření týkající se léků a zdravotnických prostředků). Má návaznost na nově zřizovanou rezervu zdravotnického materiálu EU (tzv. stockpilling) a snaží se zakotvit a upravit pravidla tzv. hromadných nákupů a společných veřejných zakázek na nákup léků a zdravotnického materiálu ze strany EU.

Jak vidno, návrh je velmi rozsáhlý a výbor ENVI ho doplnil ještě o další detaily, jako je sledování vlivu a dopadu nejdůležitějších nepřenosných (chronických, nebo civilizačních) chorob na přenosné choroby, které znamenají přeshraniční zdravotní hrozbu, či zapojení zástupců pacientů a spotřebitelů do procesu vytváření plánů připravenosti jak na úrovni EU, tak na úrovni národní. Zavedl mechanismus školení zdravotníků a zdravotnického personálu v přeshraničních regionech tak, aby došlo k prohloubení mezistátní spolupráce v těchto regionech. A co osobně vítám v návaznosti na netransparentní nákupy a vyjednávání vakcín – výbor zpřísnil pravidla transparentnosti pro veřejné zakázky a společné nákupy zdravotnického materiálu.

Malé ponaučení

EU si snad bere ponaučení z toho, co nefungovalo během pandemie a mechanismy, které se ukázaly během pandemii jako velmi prospěšné (např. monitorování a hlášení volných kapacit zdravotnických systémů členských států) se naopak snaží zachovat a rozvinout. Tyto návrhy neuškodí, ale nejsou samospasné.

Co by určitě mohlo pomoci, je zřízení nové sítě referenčních laboratoří, zřízení bezpečnostní rezervy zdravotnického materiálu na úrovní EU (onen stockpilling) a vycizelování pravidel hromadných nákupů.

Další věc, kterou v této souvislosti vidím negativně, je množství prostředků, které na posílení spolupráce v oblasti zdraví EU plánuje vynaložit. Domnívám se, že peněz je na toto všechno v rozpočtu EU málo!

Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně The Left in the EP, srpen 2021

22. 9. 2021  Kateřina KONEČNÁ