Německá Levice má program i v češtině

Německé strany před nadcházejícími parlamentními volbami nevedou kampaň jen v němčině, ale snaží se oslovit i voliče s jinou mateřštinou. Migrační původ má totiž v zemi s 83 miliony obyvatel podle statistického úřadu každý čtvrtý.

Výjimečné tak nejsou plakáty třeba v turečtině nebo překlady volebních programů hned do několika jazyků. Řada kandidátů navíc sama pochází z přistěhovaleckých rodin, takže se mohou na voliče obracet i v jiném jazyce.

Řešit chudobu

»Ahoj, jsem Hakan Demir a kandiduju do Spolkového sněmu,« říká sociální demokrat Demir, který střídavě německy a turecky oslovuje voliče v berlínské části Neukölln. Tuto část metropole, kde má podle městské správy polovina obyvatel neněmecký původ, chce Demir zastupovat. Dodává, že jeho tématem jsou klasické sociální otázky vycházející z problematiky Neuköllnu. »Každé druhé dítě zde vyrůstá v chudobě, proto je důležité tyto problémy řešit.«

V neděli 26. září bude moci hlasovat 60,4 milionu lidí, kteří mají německé občanství a kteří dosáhli plnoletosti. Z nich podle mikrocensu z roku 2019 je 7,4 milionu lidí s migračním původem, jejich ochota hlasovat je ale podle statistik výrazně nižší než u většinové populace. Zatímco před čtyřmi lety ve volbách byla účast 76,2 %, u německých občanů s cizím původem to bylo podle statistik 65 %. Němci migračního původu řeší existenční problémy, proto jim nezbývá čas na politiku. Nechápou tak bohužel ani oni, že jedno s druhým zcela úzce souvisí…!

O tom, že by se voleb nezúčastnila, Filiz Özceliková z berlínské čtvrti Moabit, která rovněž patří k multikulturním, ani neuvažuje. »Volby jsem snad nikdy nevynechala, na to se u nás v rodině velmi dbá,« řekla ČTK Özceliková. O své národnosti se smíchem říká, že je rozená Berlíňanka. »To je totiž samostatná kategorie, stejně jako se říká, že Bavoři vlastně nejsou Němci,« dodala.

Důležitý úkol

Integraci přistěhovalců proto zavedené německé strany až na výjimky vnímají jako důležitý úkol. Kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková již dříve na dotaz ČTK k práci na začleňování uvedla, že je to dlouhodobý závazek a že se společnost musí soustředit na rozvoj bydlení a na výuku jazyka.

Politické strany se proto zároveň snaží voliče s přistěhovaleckým původem oslovovat v jejich mateřštině. Výjimečné nejsou ani volební plakáty v turečtině či arabštině a vícejazyčné překlady volebních programů.

»Přečtěte si náš zkrácený volební program. Klidně v angličtině, španělštině, italštině, francouzštině, turečtině, polštině, hebrejštině, ruštině, arabštině a kurdštině,« láká voliče liberální FDP. Ta také nabízí program ve zjednodušené němčině, která používá jednoduché obraty a základní slovní zásobu.

Podobné překlady svých programů mají Zelení, konzervativní unie CDU/CSU nebo »Die Linke.« (Levice).

Nejvíce mutací má Die Linke.

Nejvíce jazykových mutací má zřejmě právě Levice, která program nabízí nejen v horní i dolní lužické srbštině, ale také v češtině, což je v Německu výjimečné.

(rj)

24. 9. 2021  (rj)