Roboty zatím v ČR zaměstnance nevytlačují, místo toho klesají nároky na kvalifikaci

Kvůli automatizaci a robotizaci zatím v České republice pracovních pozic neubývá. Mění se spíš struktura zaměstnanosti, roste důležitost pečujících profesí. Kvalifikační náročnost české ekonomiky ale klesá.

Ukázala to studie Národního vzdělávacího fondu (NVF) pro Asociaci samostatných odborů. Na její konferenci v Praze výsledky představila Zdeňka Šímová z fondu.

NVF funguje jako obecně prospěšná společnost. Zaměřuje se na problematiku práce v době digitalizace, celoživotního učení či předvídání kvalifikačních potřeb. Šímová připomněla tři roky starou studii Organizace pro spolupráci a rozvoj (OECD), podle níž změny na trhu práce v ČR ohrožují 15 procent pozic, tedy na 780 000. Rozsáhlá proměna se pak čeká u 30 % postů, zhruba 1,56 milionu. Podle čtyři roky staré studie ministerstva práce by mohla v příštích dvou desetiletích zaniknout po nástupu robotů asi desetina pracovních míst, něco přes 400 000.

»Nepozorujeme zatím žádnou redukci pracovních příležitostí. Naopak zaměstnanost v poslední dekádě rostla. Pozorovat můžeme určité náznaky změn ve struktuře zaměstnanosti. Roste důležitost pečujících profesí ve zdravotnictví a sociálních službách, zvyšuje se jejich podíl,« uvedla expertka.

Rutinních činností, které je možné automatizovat, ubylo v maloobchodě, velkoobchodě či administrativě. V průmyslu, který má u nás vysoký podíl na ekonomice, podle Šímové zisk spíš než do rozvoje plyne do zahraničních mateřských společností. »Relativně nízké mzdy v ČR oproti jiným zemím zvýhodňují lidskou práci proti robotizaci. Pokud by v budoucnu došlo ke zlevnění technologií, spousta práce může být automatizována. Může dojít k rychlé změně struktury zaměstnanosti a k ohrožení většího množství lidí propouštěním,« řekla Šímová.

Podle studie se změny prosazují spíš uvnitř profesí. Mění se jejich obsah a využívá se digitalizace. Mění se také formy práce, přibývá třeba práce z domova a na dálku či přes platformy. Kvalifikační náročnost tuzemské ekonomiky se ale snižuje a klesá podíl lidí v zaměstnáních, kde je nutné dovednosti a znalosti dál rozvíjet, podotkla Šímová. V Evropské unii je trend opačný. Podle expertky se tak ČR propadá do méně náročné ekonomiky.

V ČR upravuje vzdělávání pracovníků v kolektivní smlouvě pět procent podniků. V evropské sedmadvacítce je to čtvrtina, ve Francii pak všechny firmy a ve Španělsku tři čtvrtiny firem. Do českých kolektivních dohod se téma promítá spíš ve velkých podnicích. Nejvíc se objevuje v oboru informačních technologií, peněžnictví a pojišťovnictví, nejméně v obchodě, dopravě či gastronomii. »Přetrvává zafixování odborů na tradičních tématech, kterými jsou mzdy a pracovní podmínky,« zdůvodnila malé zapojení odborářů do rozšíření vzdělávání zaměstnanců Šímová. Podle ní odbory ale nemají na prosazování tématu dost personálu a chybí také poptávka od zaměstnanců.

(ici)

1. 10. 2021  (ici)